Nemoci

Funkce pro zadání a práci s položkami nemoci je umístěna v hlavním menu Personalistika a mzdy | Mzdy | Měsíční zpracování ... | Nemoci:

Funkce je určena k evidenci pracovní neschopnosti a výpočtu dávek. Od roku 2009 se nepoužívá, je nahrazena funkcí Náhrady mzdy při pracovní neschopnosti. Původní formulář nemocí slouží pouze pro pokračování nemocí z roku 2008, v roce 2009 se do něj mimo pokračování z minulého roku nic dalšího nepořizuje.

Formulář nemocenských dávek (datumy nepřítomnosti a počet zameškaných dnů) musí vyplňovat i malé organizace, které dávky NP nevyplácejí, z důvodu správnosti výpočtu zdravotního pojištění.

Je umožněno oddělené zadávání neschopnosti od proplacení, tj. nejdříve vyplnit datum počátku neschopnosti (při zjištění nemoci pracovníka) a až dodatečně doplnit proplacení (po obdržení neschopenky či lístku na peníze). Je možné tímto způsobem zadávat i pokračování nemoci, správně se doplní dny nižší, střední i vyšší sazby.

Pracovní neschopnost začíná dnem, kdy ji lékař zjistil. Má-li občan v tento den směnu již odpracovanou, pracovní neschopnost začíná následujícím kalendářním dnem.

Určeno též pro zadání mateřské dovolené ( MD ), kde se použije druh dávky 3 :

Při zadávání pracovní neschopnosti záleží, zda jsme malá či velká organizace. U malé organizace vyplňujeme pouze data pracovní neschopnost od - do, což se nám do výplatního lístku promítne jako zameškané dny.

Pokud jsme však velká organizace, tak kromě zadání data pracovní neschopnosti od - do doplňujeme i políčka dávka NP od a dávka NP do, čímž zajistíme výpočet nemocenské dávky dle platného průměru pro toto období.

•

typ pracovní neschopnosti - stará, nová. Přepínač, který určuje, zda se jedná o pokračování předchozí nemoci (bude použit průměr z předchozí neschopenky a vyšší sazba), nebo je nemoc nová (bude použit aktuální průměr a na první 3 dny nižší sazba). Ve formuláři nemocenských dávek při nastavení přepínače na pokračování nemoci se z minulé neschopenky přenese i diagnóza, druh dávky, číslo dokladu a neschopen od.

•

odpracované hodiny 1. den - případný počet hodin odpracovaných první den nemoci. Pokud pracovník odpracuje celou směnu a dostane neschopenku na již odpracovaný den, tak nemoc začíná až další den. Pokud pracovník donese neschopenku již na den, který odpracoval, je třeba jej vrátit k lékaři, aby začátek pracovní neschopnosti posunul na další den, odpracované hodiny první den nemoci budou 0, proplacené dny nižší sazby 3. Výjimkou je případ, kdy je pracovník po odpracované směně přijat do nemocnice, toto řeší § 2 odst 1 b) Vyhlášky MPSv 31/1993. Zde se uvedou odpracované hodiny první den nemoci ve výši denního úvazku pracovníka, proplacené dny nižší sazbou budou jen 2, stejně tak celkové proplacené dny budou o 1 den nižší (program je doplní automaticky). Tento den se pro výpočet denního vyměřovacího základu počítá jako odpracovaný, tj. kalendářní dny za posledních 12 měsíců o něj nejsou sníženy.

•	datum konce pracovní neschopnosti - pokud nebude tato položka vyplněna, tak se tím rozumí, že nemoc není ještě ukončena a výpočty jsou provedeny tak, jako by byl vyplněn poslední den měsíce. Musí vyplnit i malé organizace, které nemocenské dávky nevyplácejí.

•

počet kalendářních dnů pracovní neschopnosti - jde pouze o zameškané dny, nikoliv proplacené dny v aktuálním měsíci. Mají vliv na výpočet průměru a krácení minimální mzdy pro výpočet zdravotního pojištění. Tato položka je automaticky doplněna programem jako rozdíl konce a začátku pracovní neschopnosti. Do položky jsou doplněny jen dny, které spadají do aktuálního měsíce. Je možno ručně upravit. Musí vyplnit i malé organizace, které nemocenské dávky nevyplácejí. Počet zameškaných pracovních dnů je automaticky doplňován programem. Při uložení formuláře se přenesou do měsíčního dokladu a zároveň dojde k pokrácení odpracovaných dnů. Může se ručně upravit.

•	proplacené kalendářní dny - počet kalendářních dnů pracovní neschopnosti, které budou proplaceny v aktuálním měsíci. Tato položka je automaticky doplněna programem jako rozdíl položek dávka NP od a dávka NP do . Je možno ručně upravit.

Nemoc pořízená ve formuláři dávek nemocenského pojištění ve mzdách se automaticky přenáší do docházky (pokud má pracovník přidělen kalendář a vyplněno číslo docházkové karty). Při pořízení nemoci dojde ke vložení nemoci do docházky od prvního pracovního dne nemoci (pokud v tento den pracovník na terminálu nezvolil jinou akci) a nemoc bude v docházce doplňována každý další pracovní den, dokud pracovník nepřijde do práce, t.j. na terminálu nezvolí akci "příchod". Není nutné, aby nemocný pracovník zvolil akci nemoc na terminálu, stačí, když donese neschopenku a po jejím zapsání do formuláře nemocenských dávek dojde k doplnění nemoci do docházky.

Pokud bude použit program upravený pro 2004 a 2005 při pořízení dávek NP za prosinec 2003, tak denní vyměřovací základ pro prvních 14 dnů i denní dávka bude shodná s dávkou vyšší, tj. žádné krácení se v roce 2003 neuplatní. Také při pokračující nemoci budou použity sazby, které platily na jejím počátku.

•	za dobu prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti se z částky do 480 Kč počítá 90 %, z částky nad 480 Kč do 690 Kč se počítá 60 % a k částce nad 690 Kč se nepřihlíží,

•	od patnáctého kalendářního dne pracovní neschopnosti se částka do 480 Kč počítá v plné výši, z částky nad 480 Kč do 690 Kč se počítá 60 % a k částce nad 690 Kč se nepřihlíží.

Pokud nárok na nemocenské nebo na podporu při OČR vznikl před 1. lednem 2004, tyto dávky se stanoví a poskytují ve výši podle právních předpisů účinných před 1. lednem 2004, i když nárok na ně trvá i v roce 2004.

Při výpočtu denního vyměřovacího základu za dobu prvních čtrnácti dnů pracovní neschopnosti redukovat částku do 480 Kč na 90%, to co bude v pásmu nad 480 Kč do 690 Kč se započítává i nadále ze 60% a k částce nad 690 Kč se nepřihlíží. Tzn., že maximální denní vyměřovací základ se sníží z 606 Kč na 558 Kč ((480x0,9 + (690-480)x0,6) = 432 + 126 Kč). Teprve od patnáctého dne pracovní neschopnosti se použije částka do 480 Kč nekrácená, takže by od patnáctého dne činil maximální denní vyměřovací základ částku 606 Kč (480 + (690-480)x0,6).

Za dobu PRVNÍCH TŘÍ KALENDÁŘNÍCH DNŮ pracovní neschopnosti se SNIŽUJE NEMOCENSKÁ z 50% na 25% denního vyměřovacího základu.

Z toho vyplývá, že maximální výše nemocenské za dobu prvních tří dnů pracovní neschopnosti bude 140 Kč (558 x 0,25). Pokles oproti současné maximální výši 303 Kč je 163 Kč. Částka poklesu je vyšší než polovina, protože se denní vyměřovací základ do 480 Kč snižuje na 90% a teprve potom se počítá 25%.

Od čtvrtého dne pracovní neschopnosti do čtrnáctého dne bude nemocenská 69% denního vyměřovacího základu, ale vypočtena bude z redukované částky do 480 Kč.

Z těchto důvodů byl doplněn denní vyměřovací základ pro prvních 14 dnů a denní dávka pro těchto prvních 14 dnů. Také byly doplněny dny střední sazby (prvních 14 dnů snížených o případné první 3 dny) a částka Kč za tyto dny.

Dochází ke změně délky rozhodného období tak, že ROZHODNÝM OBDOBÍM je OBDOBÍ 12 KALENDÁŘNÍCH MĚSÍCŮ PŘED KALENDÁŘNÍM MĚSÍCEM, VE KTERÉM VZNIKLA PRACOVNÍ NESCHOPNOST. Dosud bylo rozhodným obdobím předchozí kalendářní čtvrtletí. Z toho vyplývá, že pokud vznikne pracovní neschopnost v průběhu příštího roku, bude v každém měsíci jiné rozhodné období. Z tohoto důvodu budou vždy při zakládání období přepočítávány průměry na nemocenskou a zobrazeny v sestavě (průměry na dovolenou měněny nebudou, ke změně průměru na dovolenou dojde jako doposud až při změně čtvrtletí).

V případě vzniku pracovní neschopnosti v době, kdy od vstupu do zaměstnání do vzniku pracovní neschopnosti NEUPLYNULO JEŠTĚ 12 MĚSÍCŮ, bude se rozhodné období zjišťovat tak, jak je uvedeno v novelizovaném odst. 3 § 18, tzn., že ROZHODNÝM OBDOBÍM BUDE OBDOBÍ OD VSTUPU DO ZAMĚSTNÁNÍ DO KONCE KALENDÁŘNÍHO MĚSÍCE, KTERÝ PŘEDCHÁZÍ KALENDÁŘNÍMU MĚSÍCI, V NĚMŽ PRACOVNÍ NESCHOPNOST VZNIKLA. Z této změny vyplývá, že při vzniku více pracovních neschopností v období, než zaměstnanec odpracuje 12 měsíců, bude opět vždy jiná délka rozhodného období.

V § 18 odst. 4, který řeší případy, kdy vznikla pracovní neschopnost v měsíci, ve kterém zaměstnanec VSTOUPIL DO ZAMĚSTNÁNÍ se mění text tak, že ROZHODNÝM OBDOBÍM BUDE DOBA OD VSTUPU DO ZAMĚSTNÁNÍ DO KONCE TOHOTO KALENDÁŘNÍHO MĚSÍCE. Dosud bylo rozhodným obdobím doba od vstupu do zaměstnání do dne bezprostředně předcházejícího dni vzniku pracovní neschopnosti. Toto je další zásadní změna při výpočtu nemocenských dávek, protože je třeba do rozhodného období zahrnout jak příjem a kalendářní dny před vznikem pracovní neschopnosti, tak po jejím skončení. Pokud pracovník onemocní v průběhu měsíce v němž nastoupil a nemá žádný vyměřovací základ, tak program automaticky vyměřovací základy vypočítá, uživatel pouze ve formuláři dávek NP vyplní položky "Datum od" a "Datum do", potom program spočítá mzdu bez těchto dnů, z vypočteného vyměřovacího základu SP a počtu kalendářních dnů v měsíci sníženém o dny nemoci vypočítá vyměřovací základy a doplní je do formuláře. Pokud počet kalendářních dnů rozhodného období činí méně než 6 kalendářních dnů, vyloučí se ze dnů rozhodného období dny pracovního klidu.

POKUD NEMÁ ZAMĚSTNANEC V ROZHODNÉM OBDOBÍ (tj. 12 měsíců zpětně) ZAPOČITATELNÝ PŘÍJEM nebo NEMÁ-LI ŽÁDNÝ KALENDÁŘNÍ DEN jímž se dělí vyměřovací základ, tak je třeba vyměřovací základ doplnit ručně. Toto se bude týkat především žen, které se vrací po rodičovském příspěvku a onemocní v měsíci, kdy vstoupí zpět do zaměstnání.

Vzhledem k tomu, že podpora při OČR se poskytuje ve výši 69% denního vyměřovacího od prvního dne ošetřování - nebude zde dopad změn tak výrazný, protože se bude pouze krátit denní vyměřovací základ do částky 480 Kč na 90%.

Dopad na peněžitou pomoc v mateřství a vyrovnávací příspěvek v těhotenství

Zde nebude dopad žádný, protože se změnil zákon 88/68 o prodloužení mateřské dovolené a dávkách v mateřství, kde se u obou dávek doplnilo, „že se denní vyměřovací základ stanoví stejným způsobem jako při výpočtu nemocenského od patnáctého kalendářního dne pracovní neschopnosti".

Ve formuláři nemocenských dávek je umožněno sledování podpůrčí doby, zobrazuje se celková doba (počet zameškaných kalendářních dnů) všech nemocí pracovníka v roce a celková doba nemoci, která pokračuje.

Pokud potřebujete pracovníkovi zadat nemoci z minulého zaměstnání, tak je také pořídíte do tohoto formuláře (vypočtené údaje ručně upravíte podle skutečnosti ze zápočtového listu) a do měsíce proplacení uvedete 0. Takto pořízená nemoc se nebude nikam započítávat, pouze bude zobrazena na zápočtovém listu v případě odchodu pracovníka dříve než rok po této nemoci.