Seznam témat:
Funkce je umístěna ve formuláři kusovníku:
Umístění funkce
Tato funkce slouží k ocenění vyráběné součásti, a tedy ke stanovení nákladovosti její výroby. Funkci je možno spustit buď pro jeden konkrétní kusovník prostřednictvím příkazového tlačítka Přidat umístěného na záložce Kalkulace v editačním dialogu kusovníku (viz obr. 1) anebo dávkově pro jeden nebo více záznamů v browseru kusovníků pomocí příkazového tlačítka Kalkulace (Alt + U) umístěného v nástrojové liště browseru (viz obr. 2).
obr. 1
obr. 2
Před provedením kalkulace musíte nejprve vytvořit odpovídající kalkulační vzorce (nabídka Číselníky | Výroba | Kalkulační vzorce) - viz tvorba kalkulačních vzorců. Protože kalkulace kusovníku mohou zároveň plnit úlohu tzv. plánových kalkulací (viz použití plánových kalkulací), nesmí se data platnosti jednotlivých kalkulací překrývat. V případě, že kusovník již obsahuje kalkulaci, která nemá vyplněn údaj o datu konce platnosti, pak pokus vytvořit kalkulaci novou prostřednictvím příkazového tlačítka Přidat (viz obr. 1) skončí chybou. Pokud kalkulaci spustíte v dávkovém režimu nad browserem kusovníků, pak budete nejprve dotázáni, jak má systém Vision ERP naložit s případně existující předchozí kalkulací (viz obr. 3).
obr. 3
Výsledkem úspěšně provedené kalkulace kusovníku je pak záznam, v jehož editačním dialogu jsou na první záložce informace o evidenční a kalkulované ceně vyráběné součásti a o času potřebném k jejímu zhotovení (viz obr. 4). Ceny jsou uvedeny jednak za kalkulační jednici kusovníku (viz Cena jednice), jednak za celkové množství (viz Cena celkem), které je zde reprezentováno hospodárnou dávkou. Časové údaje (tzn. Normohodiny) jsou vztaženy na kalkulační jednici daného kusovníku. Rozdíl mezi čistými a hrubými normohodinami spočívá v tom, že do hrubých normohodin je započítán i čas výrobních operací na polotovarech vstupujících do kusovníku.
obr. 4
Každá kalkulace sestává z jednotlivých položek kalkulačního členění, jejichž soupis je k dispozici na záložce Kalkulace-členění (viz obr. 5).
obr. 5
Přímé mzdy představují souhrn částek, kterými jsou oceněny jednotlivé operace technologického postupu s výjimkou kooperací (viz tvorba technologického postupu). Částky výrobní, zásobovací, správní a odbytové režie jsou vypočteny na základě definovaných kalkulačních vzorců (viz tvorba kalkulačních vzorců).
Ocenění přímého materiálu je závislé na nastavení volby Cena materiálu pro kalkulaci v parametrech výroby (nabídka Konfigurace | Konfigurace výroby | Parametry výroby, záložka Kalkulace - viz obr. 6).
obr. 6
1. Skladová karta (kalkulovaná cena)
V tomto případě bude za cenu materiálu považována hodnota uvedená na jeho skladové kartě v položce Kalkulovaná cena (viz obr. 6).
2. Poslední nákupní
Při tomto nastavení bude cena materiálu převzata z poslední pořízené příjemky tohoto materiálu (řazeno dle údaje Datum dokladu v hlavičce příjemky).
3. Průměrná skladová
Jestliže budete používat tento způsob ohodnocení přímého materiálu, pak mohou nastat dvě situace:
a) pokud je materiál skladem, bude jeho průměrná cena stanovena jako poměr rozdílu celkových cen na příjemkách a výdejkách a rozdílu mezi přijatým a vydaným množstvím, tzn.
(suma(množství*cena) z příjemek - suma(množství*cena) z výdejek) / (suma(množství) z příjemek - suma(množství) z výdejek)
b) při nulové skladové zásobě materiálu bude průměrná skladová cena vypočtena jako podíl celkové ceny a celkového množství na příjemkách, tzn.
suma(množství*cena) z příjemek / suma(množství) z příjemek
4. Nejvyšší nákupní
Zde bude materiál oceněn nejvyšší částkou, za kterou byl v rámci aktuálního účetního období nakoupen.
5. Průměrná nákupní (posledních 12 měsíců)
Cena materiálu bude stanovena jako vážený průměr jeho nákupních cen za posledních 12 měsíců.
S výše uvedeným nastavením souvisí i parametr Skupina skladů pro stanovení ceny materiálů (viz obr. 6), jímž lze ovlivnit, které sklady (to se netýká volby 1) mají být do určování ceny materiálů zahrnuty. Jestliže tento údaj nevyplníte, budou pro stanovení ceny použity příjemky (resp. výdejky) na všech skladech. Pokud se pro způsob výpočtu ceny vstupních materiálů využívá některá z možností 2 až 4 a jedná se o materiál, který doposud nikdy nebyl skladem, pak lze předpokládanou cenu materiálu zapsat do jeho skladové karty (údaj Kalkulovaná cena - viz obr. 7) a využít parametr Přebírat cenu ze skladové karty (nabídka Konfigurace | Konfigurace výroby | Parametry výroby, záložka Kalkulace), jehož aktivace zabezpečí převzetí ceny ze skladové karty v případech, kdy nelze určit cenu materiálu dle výše uvedeného nastavení. Pokud se kalkulačnímu algoritmu nepodaří ani tímto způsobem určit cenu materiálu, potom se uplatní ještě parametr Kalkulovat při nemožnosti určit cenu. Pokud je tato volba aktivována, pak se o skutečnosti, že nebylo možno stanovit cenu toho kterého materiálu, vypíše na závěr kalkulace protokol, v opačném případě skončí pokus o kalkulaci chybou.
obr. 7
Další kalkulační položkou jsou Polotovary vlastní výroby. Ty mohou být oceněny dvěma způsoby, a to v závislosti na nastavení parametru Počítat cenu polotvaru (nabídka Konfigurace | Konfigurace výroby | Parametry výroby, záložka Kalkulace). Pokud není tato volba v parametrech výroby zatržena, pak bude cena vstupujících polotovarů určována shodným způsobem jako u výše popsaného oceňování přímého materiálu, tzn. podle parametru Cena materiálu pro kalkulaci (viz obr. 6). V opačném případě bude cena polotovarů při kalkulaci počítána dle odpovídajícího kalkulačního vzorce pro evidenční cenu (viz tvorba kalkulačních vzorců). Pokud je cena polotovaru při kalkulaci počítána, pak se uplatní další volba, která určuje, zda se cena polotovaru bude počítat z jeho hospodárné dávky či z vyráběného množství (viz obr. 8).
obr. 8
Příklad:
U polotovaru "S601" (Skříň převodovky) existují tři kalkulace ilustrující různé hodnoty hospodárné dávky (1 , 5 a 100 ks) tohoto polotovaru. Z obrázku č. 9 je zřejmé, jak se vzrůstající hodnotou hospodárné dávky postupně klesá (v důsledku přípravných časů operací) evidenční cena polotovaru. Pokud je tedy parametr Cenu polotovaru počítat nastaven na hodnotu Z hospodárné dávky a hospodárná dávka má hodnotu 100, pak tento polotovar bude vstupovat do finálního výrobku vždy za cenu 1867,03 Kč, bez ohledu na to, jaké množství finálního výrobku se vyrábí (viz obr. 10).
obr. 9
obr. 10
Jestliže je výše uvedený parametr nastaven na hodnotu Z vyráběného množství, pak se bude cena polotovaru měnit s vyráběným množstvím finálního výrobku (viz obr. 11 a obr. 12).
obr. 11 (vyrábí se 1 ks finálního výrobku)
obr. 12 (vyrábí se 5 ks finálního výrobku)
Kalkulační položka s názvem Pojištění představuje částku, kterou za své zaměstnance v podobě zdravotního a sociálního pojištění platí zaměstnavatel. Tato hodnota je vypočítána na základě definovaného kalkulačního vzorce. Jestliže výše tohoto pojištění činí 34% přímých mezd (tzn. 34 % ceny výrobních operací), tak bude mít kalkulační vzorec podobu 0,34*OPE.
Hodnota uvedená v kalkulační položce Kooperace je souhrnem částek, kterými jsou jednotlivé kooperace oceněny v rámci technologického postupu kusovníku (viz tvorba technologického postupu).
Kalkulační položka Zisk(+), ztráta(-) představuje plánovaný zisk (resp. ztrátu) a je vyhodnocována na základě odpovídajícího kalkulačního vzorce.
Cena výkonu (nazývaná též Cena kalkulovaná) je rovněž počítána na základě předem definovaného kalkulačního vzorce. Společně s evidenční cenou je k dispozici na záložce Základní údaje v editačním dialogu kalkulace.
Související odkazy