Tvorba technologického postupu

Cílem funkce je popis jednotlivých operací technologického postupu a definování jejich časových norem. Technologický postup se tvoří v záložce Operace editačního dialogu daného kusovníku (viz obr. 1).

Každá operace technologického potupu je v rámci daného kusovníku jednoznačně identifikována svým pořadovým číslem (viz údaj Pořadí - obr. 2). V parametrech výroby lze zvolit násobek, po němž budou jednotlivé operace při tvorbě technologického postupu číslovány (viz Konfigurace | Konfigurace výroby | Parametry výroby, záložka Technická příprava, údaj Násobek čísla operace). Například při nastavení uvedeného parametru na hodnotu 1 budou jednotlivé operace označeny postupně čísly 1, 2, 3; při nastavení násobku na hodnotu 10 pak 10, 20, 30 atd. Vždy lze ale v případě potřeby předvyplněnou hodnotu ručně upravit.

Dalším údajem, který je nutno vyplnit, je položka Typ operace s vazbou na číselník typů operací. Prostřednictvím zvoleného typu lze danou operaci rozšířit o některé další vlastnosti. Jedná se především o

- automatický výdej materiálů (resp. polotovarů), které daná operace spotřebovává, při následném vykázání operace na výrobním příkazu prostřednictvím mzdového lístku

- automatický příjem polotovarů na sklad při následném vykázání většinou závěrečné operace na výrobním příkazu prostřednictvím mzdového lístku

Samostatný význam má pak typ operace s kódem 5, kdy je daná operace považována za kooperaci, a tudíž její časová norma není tvořena časem operace a časem přípravy, jak je tomu u ostatních typů operací, ale sestává především z údaje Čas před operací (viz záložka Plán), který má zde význam dodací lhůty dané kooperace.

Další povinnou položkou v pořadí je Středisko, mající zde význam konkrétního pracoviště (resp. dílny), kde bude operace realizována. Pokud jej vyplníte před výběrem vlastní operace, pak bude seznam nabízených operací obsahovat pouze ty, které figurují v číselníku operací s daným střediskem nebo nemají středisko vyplněno vůbec. Po následném výběru operace budou příslušné údaje z číselníku operací dosazeny do odpovídajících položek v pořizovaném záznamu. Časová norma každé operace je tvořena údaji Čas operace a Čas přípravy, které jsou základem pro tvorbu kapacitního plánu výroby, a zároveň podkladem pro stanovení ceny operace. Čas operace lze zadat buď přímo nebo za pomocí čistého času a směnového koeficientu, přičemž platí: Čas operace = Čistý čas x Směnový koeficient. Tyto tři údaje tvoří vzájemně provázaný celek, kdy lze ručně zadat maximálně dvě hodnoty, zbývající je pak dopočítána. Barevně jsou přitom odlišeny údaje přímo zadané uživatelem (černě) od hodnot automaticky dopočítaných programem (červeně). Příznaky ručně zadaných hodnot lze naráz odstranit poklepáním levým tlačítkem myši na kteroukoliv z těchto položek – tím se všechny tři položky uvedou do výchozího stavu, tzn., že se ze všech odstraní zmíněný příznak, čistý čas a čas operace se vynulují a směnový koeficient se nastaví na hodnotu definovanou v parametrech výroby.

1) Přímým zápisem odpovídající částky do položky Cena operace. Cena přípravy pak bude dopočítána dle vzorce Cena operace x Čas Přípravy / Čas operace

2) Uvedením počtu pracovníků, podílejících se na dané operaci a zařazených do jednotlivých platových tříd (viz záložka Pracovníci - Třídy). Cena operace pak bude vypočítána takto:
Tarif x Počet pracovníků x Čas operace v hodinách. Cena přípravy pak bude opět vycházet z vypočtené ceny operace: Cena operace x Čas Přípravy / Čas operace

Při kalkulaci kusovníku vstupují jednotlivé operace právě těmito částkami, tzn. cenou operace a cenou přípravy, do kalkulace přímých mezd. Automatický výpočet ceny přípravy lze v případě potřeby potlačit deaktivací volby Počítat cenu přípravy v parametrech výroby (viz Konfigurace | Konfigurace výroby | Parametry výroby, záložka Technická příprava).

Vlastní textový popis operace se zadává do sekce Popis operace v záložce Poznámky. Při tvorbě popisu operace lze využít předdefinované texty z číselníku textů (viz Číselníky | Obecné | Texty). Pro jejich použití v TPV je zapotřebí, aby v uvedeném číselníku měly v sekci Používat jako zatrženou volbu Popis operace technologického postupu (viz obr. 3). Do popisu operace se předdefinované texty vkládají prostřednictvím příkazového tlačítka Text> (viz obr. 4). Takto vložené texty lze samozřejmě dál ručně upravovat. V případě, že se jedná o kooperaci, lze do popisu zadat přímo pokyny pro dodavatele kooperace a využít je tak následně při tvorbě vydané objednávky na kooperační práce (viz Konfigurace | Konfigurace výroby | Parametry výroby, záložka Výrobní příkazy, volba Přenášet popis kooperace do VO).

Pokud je cena výrobní operace stanovena na základě hodinových tarifů pracovníků podílejících se na její realizaci, pak k tomuto slouží záložka Pracovníci - Třídy (viz obr. 5). Při vložení záznamu do této evidence dojde zároveň k výpočtu ceny operace (a případně i ceny přípravy) dle vzorce uvedeného výše.

Pokud se jedná o kooperaci, pak je nutné doplnit její kód do položky Kooperace, nacházející se na stejnojmenné záložce (viz obr. 6). Jestliže v číselníku kooperací (viz Číselníky | Výroba | Kooperace) figurují u zvolené kooperace její možní dodavatelé, pak lze jednoho z nich (ve významu výchozího dodavatele kooperace) uvést do položky Subdodavatel. S výběrem dodavatele jsou zároveň do položek Cena operace a Čas před operací doplněny údaje o ceně kooperace a její dodací lhůtě, vztahující se k vybranému dodavateli. Zároveň zde existuje možnost zadání kooperačního množství v měrné jednotce uvedené u dané kooperace v číselníku prací a služeb. Cena kooperace je pak vypočítána jako součin částky uvedené u dodavatele kooperace a kooperačního množství.

Záložka Plán obsahuje další informace, které lze využít při kapacitním plánování výroby (viz obr. 7). Jedná se o následující položky:

Jedná se o dobu, která následuje po vlastní realizaci operace (může se například jednat o čas potřebný ke schnutí nátěru apod.).

Jde o čas potřebný k zahájení další operace po dokončení operace předchozí (typicky transportní čas při přesunu na další dílnu, pracoviště atd.).

Jedná se o množství, které lze po dokončení na jedné operaci přesunout na operaci následující.

Zde je uvedeno pořadí operace, která bude následovat. Tento údaj je systémem doplňován automaticky.

obr. 7 Záložka plán ve formuláři operace (kusovník - operace) obsahující informace pro kapacitní plánování

Záložka Zdroje obsahuje seznam všech strojů, nástrojů, měřidel, profesí i konkrétních pracovníků potřebných k realizaci dané operace (viz obr. 8) - vazba na číselník operací. Všechny zobrazené zdroje v tomto seznamu jsou současně potřeba pro zhotovení dané operace. Tzn., že při plánování se procházejí kapacitní kalendáře všech zobrazených zdrojů a hledá se termín, ve kterém budou všechny zdroje k dispozici.

V případě, že v technologickém postupu není uveden konkrétní zdroj (např. nelze předvídat, který z pracovníků na daném pracovišti bude danou operaci realizovat), ale skupina zdrojů nebo profese, je potřeba upřesnit nastavení skupiny (viz obr. 9)

U skupiny zdrojů nebo profese lze nastavit počet zdrojů, které budou použity pro zhotovení dané operace. V případě, že počet zdrojů u dané operace je větší než 1, je potřeba nastavit parametry pro algoritmus kapacitního plánování. K dispozici jsou následující možnosti:

•

spolupracujících zdrojů ze skupiny .. tato volba znamená, že k provedení dané operace je zapotřebí přítomnost požadovaného počtu zdrojů (jinými slovy zdroje spolu musí spolupracovat, aby bylo možno operaci provést). Program bude hledat takový termín, ve kterém je požadovaný počet zdrojů dané skupiny (pracovníků dané profese) k dispozici.

•

zdrojů, mezi které se má operace rozdělit .. v tomto případě pracuje plánovací algoritmus jinak. Při samotném plánu nenahrazuje skupinu konkrétními členy skupiny, ale požadované množství operace dělí mezi uvedený počet členů skupiny. Tzn., že v případě, že je potřeba provést 100 kusů operace, která se má rozdělit mezi 10 zdrojů dané skupiny, provede každý ze zdrojů 10 kusů operace.

•	operaci rozdělit mezi všechny zdroje skupiny .. podobně jako v předchozím případě, se požadované množství operace dělí mezi členy skupiny, ale s tím rozdílem, že pro danou směnu se použijí všechny disponibilní zdroje.

V záložce Mezioperační kontrola (viz obr. 10) se evidují parametry, které mají být při vykázání operace kontrolovány. Každý zde použitý parametr musí být nejdříve založen do číselníku kontrolních parametrů (viz Číselníky | Obecné | Kontrolní parametry) a musí u něj být v sekci Použití zaškrtnuta volba Mezioperační kontrola (viz obr. 11). Jestliže se jedná o parametr, který v rámci mezioperační kontroly reprezentuje nějakou měřenou veličinu, pak pro něj můžete definovat minimální a maximální přípustnou hodnotu. Dále zde figuruje poznámka, kterou lze použít k zadání libovolného textu souvisejícího s kontrolním parametrem (např. popis metodiky měření, její bližší specifikace atd.). Parametry mezioperační kontroly jsou při vykazování výrobní operace přeneseny do daného mzdového lístku, kde následně probíhá jejich vyhodnocování.

Ke každé operaci technologického postupu lze nadefinovat libovolný počet operací alternativních, kterými lze danou operaci v průběhu výroby v případě potřeby nahradit (viz obr. 12). Může se například jednat o náhradu operace kooperací v okamžiku nedostatku vlastních kapacit.

Protože jsou alternativní operace evidovány společně s běžnými operacemi, je potřeba jim přidělit takové pořadí, které nebude v konfliktu s již existujícími operacemi technologického postupu. Číslování alternativních operací je určeno dvěma parametry v sekci Alternativní operace - číslování (záložka Technická příprava - viz obr. 13).

První parametr určuje násobek pořadí alternativní operace oproti operaci základní, druhý pak násobek, po němž budou číslovány alternativní operace oproti sobě navzájem. Tyto hodnoty si nastavte podle toho, jakým způsobem číslujete základní operace technologického postupu. Pokud například máte základní operace číslovány po jednotkách (1, 2, 3. atd.), pak nastavením prvního parametru na hodnotu 100 a druhého na hodnotu 1 docílíte toho, že pro operaci s pořadím 1 budou mít její případné alternativy pořadí 101, 102, 103, pro operaci s pořadím 2 pak 201, 203, 203 atd. Pokud číslujete operace po násobcích desíti, pak můžete využít nastavení obou parametrů na hodnotu 1, kdy pro operaci s pořadím 10 budou její alternativní operace číslovány v pořadí 11, 12, 13, pro operaci s pořadím 20 pak 21, 22, 23 atd. Tímto způsobem číslování zároveň docílíte toho, že v prohlížeči operací budou alternativní operace seřazeny pod danou základní operaci (viz obr. 14).

Alternativní operace jsou v seznamu operací odlišeny ve sloupci Pořadí žlutou barvou. Dále jsou opatřeny příznakem ve sloupci Alternativní operace a ve sloupci Pořadí (zákl. operace) obsahují odkaz na základní operaci, ke které patří (viz obr. 14).

V podrobném přehledu kalkulace výrobního příkazu jsou operace, ke kterým existuje jejich alternativa, rovněž odlišeny žlutou barvou ve sloupci Pořadí a zároveň je u nich zaškrtnut příznak ve sloupci Alter. operace (viz obr. 15).

Pro náhradu operace pak použijete funkci Alternativní operace, která se nachází v kontextové nabídce prohlížeče operací (viz obr. 16). Po jejím spuštění se objeví editační dialog (viz obr. 17), ve kterém vyberete ze seznamu požadovanou alternativní operaci a zároveň se můžete rozhodnout, zda chcete původní operaci kompletně nahradit operací jinou či provést pouze záměnu částečnou. V případě kompletní náhrady je nová operace vložena do kalkulace místo operace původní, což znamená, že převezme pořadí původní operace. Jestliže jde o částečnou záměnu, pak je nová operace vložena do kalkulace s pořadím uvedeným v sekci Nová operace (viz obr. 18 a 19). Pokud již byla nahrazovaná operace vykázána na mzdových lístcích, pak je možno provést pouze náhradu částečnou a to maximálně do výše počtu zbývajícího k vykázání. Po provedení náhrady, ať už kompletní nebo částečné, je potřeba spustit přepočet kalkulace výrobního příkazu.