Legislativa

Pokud je v organizaci vyplácen stravenkový paušál nad limit (aktuálně 116.20), je možné nastavit automatické přičítání části nad limit ke mzdě zaměstnance pro přidanění a odvod pojistného. V parametrech mezd byly doplněny řádky 123 "Stravenkový paušál - kód volitelné složky pro přidanění nad limit" a 124 "Stravenkový paušál - maximální limit bez přidanění". Na řádku 124 je zadána hodnota 116.20, na řádek 123 je třeba zadat kód volitelné složky pro přičtení částky nad limit ke mzdě pracovníka. Při výpočtu mzdy bude volitelná složka zadaná na řádku 123 automaticky vložena do mzdy pracovníka, která má stravenkový paušál nad limit. Doporučené nastavení pro volitelnou složku je připočítat k - ničemu, způsob výpočtu - danit s platem 1, započítat do - základu sociálního i zdravotního pojištění, pro výpočet průměru - nezapočítávat, dle obrázku:

Při pořízení nového pracovníka na dohodu bude u něj vypočten předpokládaný nárok na dovolenou dle datumu nástupu či výstupu. Při případném přepočtu dovolené v průběhu roku bude nárok upraven již dle skutečně odpracované doby.

Dovolená náleží od roku 2024 při splnění podmínek (níže uvedených) i u dohod. Doposud při zadání dohody v pracovním poměru byla dovolená vynulovaná, nyní je možné dovolenou u dohod zadávat. Uživatel si počet dnů může kdykoliv upravit dle dopočítaného nároku podle skutečně odpracovaných hodin a délky trvání dané dohody, viz. info níže.

Z dohod o provedení práce vzniká zaměstnanci nárok na dovolenou až po odpracování minimálně 80 hodin a zároveň minimálně 28 kalendářních dnů (4 týdnů).

Pokud má zaměstnanec dohodu u zaměstnavatele v rámci roku na různé druhy práce, tak jde o samostatné dohody a hodiny se nesčítají.

Pokud má zaměstnanec více dohod u jednoho zaměstnavatele v rámci roku (např. čištění koberců v lednu, březnu a září) na stejnou činnost, tak se v rámci roku hodiny sčítají a pak se při překročení 80 hodin a 28 kalendářních dnů musí dopočítat zaměstnanci dovolená dle následujícího výpočtu.

Příklad výpočtu dovolené: Pro výpočet dovolené bude použita fiktivní týdenní pracovní doba (dále jen TPD) ve výši 20 hodin/týdně. Pokud zaměstnanec odpracuje celých 300 hodin, které na DPP lze, tak výpočet bude probíhat jako 300 hodin/20 TPD=15 odpracovaných týdnů.

15 odpracovaných týdnů/52 týdnů za rok krát 4 týdny dovolené (dle toho kolik zaměstnavatel poskytuje) krát úvazek 20 hodin/týden(fiktivní TPD) = 23,08 = zaokrouhleně 24 hodin dovolené.

Z důvodu zákonného zrušení plátcových pokladen si každý uživatel, který plátcovy pokladny používal, bude muset od 1/2024 změnit nastavení účtů a variabilních symbolů v číselnících účtů dle svého příslušného správce daně:

Vyúčtování za zdaňovací období 2023 za plátcovu pokladnu podávané v roce 2024

Od 1. 1. 2024 bude veškerá podání, tedy i vyúčtování, činit zřizovatel plátcovy pokladny svým jménem (Komora s.r.o.). DIČ uvedené v tomto vyúčtování bude náležet zrušené plátcově pokladně (DIČ: CZ77777777). Před přesunem spisů bude tato podání činit vůči správci daně, u kterého byla registrována plátcova pokladna a po přesunu spisů svému místně příslušnému správci daně.

Nastavení používané plátcovy poklady tedy uživatel změní až po podání vyúčtování zálohové i srážkové daně ze závislé činnosti za rok 2023.

- změní typ subjektu: z písmena L – plátcova pokladna na písmeno P – právnické osoby

Nařízení vlády 288/2023 Sb. o výši vyměřovacího základu pro pojistné na veřejné zdravotní pojištění hrazené státem pro rok 2024 stanovuje vyměřovací základ pro pojistné hrazené státem za osobu, za kterou je podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění plátcem pojistného stát, ve výši 15 440 Kč na kalendářní měsíc. Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2024.

Z této změny vyplývá, že stát bude přispívat na své pojištěnce od 1. 1. 2024 částkou vypočtenou z 15 440 Kč. Pojistné ve výši odpovídající 13,5 % odpovídá 2 085 Kč.

Osoby, za které je plátcem pojistného stát jsou uvedeny v § 7 zákona 48/97 Sb. o veřejném zdravotním pojištění a patří mezi ně zejména nezaopatřené děti, poživatelé důchodů, příjemci rodičovského příspěvku, uchazeči o zaměstnání, osoby závislé na péči a osoby pečující o tyto osoby apod.

Částka 15 440 Kč od 1. 1. 2024 se podle § 3 odst. 7 zákona 592/92 Sb. o VZP použije rovněž u zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců. Zde se u osob, kterým byl přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního, druhého nebo třetího stupně (evidenční stavy 12,13,14,15), vypočte pojistné na VZP pouze z částky, která překročí 15 440 Kč (pokud je tato částka zadána na řádku 28 parametrů mezd).

Tato nová částka bude mít také vliv na stanovení vyměřovacího základu pro výpočet pojistného na veřejné zdravotní pojištění u zaměstnance, kterému byl přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního, druhého nebo třetího stupně ve smyslu ustanovení § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, je-li zaměstnancem zaměstnavatele zaměstnávajícího více než 50 % osob se zdravotním postižením.

Vyměřovacím základem je totiž v takovém případě částka přesahující částku, která je vyměřovacím základem u osoby, za kterou je plátcem pojistného stát – viz ustanovení § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb. Nárok na uvedený odpočet nemají žádné jiné osoby jako zaměstnanci, za které platí pojistné stát a ani osoby samostatně výdělečně činné. Osoby, za které je plátcem pojistného na zdravotní pojištění stát, určuje ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění.

Zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají více než 50 % osob se zdravotním postižením, si do řádku 28 parametrů mezd mohou uvést částku 15 440 Kč a nemusí již pro snížení vyměřovacího základu používat volitelné složky mzdy.

§ 7 odst. 1 písmeno c) – zvýšení sazby pojistného za zaměstnance z 6,5 %:

„c) u zaměstnance 7,1 % z vyměřovacího základu, z toho 0,6 % na nemocenské pojištění a 6,5 % na důchodové pojištění,“.

Zavedení povinnosti zaměstnance platit pojistné i na nemocenské pojištění, a to ve výši 0,6 % z jeho vyměřovacího základu. Účinnost 1. 1. 2024.

Zvýšení sazby pojistného za zaměstnance z 6,5 % na 7,1 bude v roce 2024 v parametrech mezd na řádku 29.

b) 23 % pro část základu daně přesahující 36násobek průměrné mzdy“.

Pro účely daní z příjmů se podle § 21g odst. 2 zákona o daních z příjmů průměrnou mzdou rozumí průměrná mzda stanovená podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení (tj. zákon o pojistném na sociální zabezpečení).

Podle § 23b odst. 4 zákona o pojistném na sociální zabezpečení se za průměrnou mzdu pro účely tohoto zákona považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o 2 roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu; vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

Pro rok 2024 činí průměrná mzda 43 967 Kč a její 36násobek je 1 582 812 Kč ročně a 131 901 Kč měsíčně.

Nové sazby budou v roce 2024 uvedeny v konfiguraci mezd, daňová tabulka měsíční i roční.

Zároveň byly aktualizované tiskopisy na dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a na dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za zdaňovací období 2023 a pro zdaňovací období 2024 podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů:

„Žádost podle § 35d odst. 5 ZDP o poukázání chybějící částky vyplacené plátcem daně poplatníkům na měsíčních daňových bonusech“ - v tiskopisu byla odstraněna možnost podávat žádosti za jednotlivé kalendářní měsíce roku 2024 a vyšší jménem plátcovy pokladny s ohledem na skutečnost, že k 1.1.2024 v rámci konsolidace veřejných rozpočtů došlo ke zrušení plátcových pokladen.

„Žádost podle § 35d odst. 9 ZDP o poukázání chybějící částky vyplacené plátcem daně poplatníkům na doplatku na daňovém bonusu z ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění“ - v tiskopisu byla odstraněna možnost podávat žádosti za zdaňovací období 2023 a vyšší jménem plátcovy pokladny s ohledem na skutečnost, že k 1.1.2024 v rámci konsolidace veřejných rozpočtů došlo ke zrušení plátcových pokladen.

Sestava Mzdy\Daň\Žádost podle par.35d odst. 9 o poukázání chybějící částky z ročního zúčtování záloh vzor 13

„Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti“ – v tiskopisu byla odstraněna možnost uplatňovat slevu na studenta podle § 35ba odst. 1 písm. f) ZDP – sleva byla zrušena v rámci konsolidace veřejných rozpočtů.

Tiskopis pro zdaňovací období 2024 (pro část zdaňovacího období 2024) nebude vydáván v listinné podobě. Aktuální tiskopis bude k dispozici na webových stránkách Finanční správy, v části „Daňové tiskopisy“, Databáze daňových tiskopisů po označení údaje Rok „2024“. Ke stažení jej poplatníci naleznou v části „tiskopis“ nebo je možné jeho přímé vyplnění v části „Interaktivní tiskopisy/Aplikace“.

Současně upozorňujeme, že poplatníci mohou pro zdaňovací období 2024 použít i starší vzory tohoto tiskopisu, které jsou k dispozici na finančních úřadech a jejich územních pracovištích.

„Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a o sražené dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z těchto příjmů za kalendářní měsíce 2024“ - v tiskopisu byla provedena aktualizace období.

Sestava Mzdy\Daň\2024 vzor 11 Daň srážková-potvrzení do formuláře pro označené pracovníky vzor 11 (za rok 2024)

„Výpočet daně a daňového zvýhodnění u daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti“ – v tiskopisu byla provedena aktualizace zdaňovacího období. V Pokynech k vyplnění byly v části týkající se nároku na uplatnění daňového bonusu provedeny úpravy, které se vztahují k minimální mzdě.

Sestava Mzdy\Daň\2023 vzor 28 Daň-výpočet do formuláře pro označené pracovníky vzor 28 (za rok 2023)

„Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění za období 2024“ – v tiskopisu byla provedena aktualizace období a odstraněna část týkající se „Soustavné přípravy na budoucí povolání poplatníka uplatněná jako sleva na dani (sleva na studenta) podle § 35ba odst. 1 písm. f) ZDP pro snížení záloh na daň“. V souvislosti s touto úpravou bylo provedeno přečíslování řádků v Potvrzení.

Sestava Mzdy\Daň\2024 vzor 32 Daň-potvrzení do formuláře pro označené pracovníky vzor 32 (za rok 2024)

Všechny výše uvedené sestavy byly přiřazeny k příslušným prohlížečům, tj. ročnímu vyrovnání daně či pracovním poměrům.

Tisk potvrzení příjmů pro zaměstnance se srážkovou daní - trvalé pracovní poměry – sestavy - potvrzení příjmů

Tisk potvrzení příjmů ze závislé činnosti pro zaměstnance – mzdy - roční zúčtování – 2023 vzor 31

Tisk žádosti o roční zúčtování zaměstnance – mzdy - roční zúčtování – žádost o roční zúčtování záloh

DÁLE UPOZORŇUJEME, že Potvrzení o zdanitelných příjmech prozatím není konečnou verzí tohoto tiskopisu. Dodatečné úpravy tiskopisu se předpokládají v souvislosti s probíhajícím legislativním procesem vládního návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s rozvojem finančního trhu a s podporou zajištění na stáří (například zřízení nového nástroje tzv. dlouhodobého investičního produktu – DIP), jehož součástí je i novela ZDP.

Ve zveřejněném tiskopisu jsou označeny modrou barvou řádky 10 (Příspěvek zaměstnavatele na soukromé životní pojištění) a 13 (Roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění), které po dokončení legislativního procesu budou aktualizovány. V případě řádku 10 se bude jednat pravděpodobně o rozšíření na šest položek formou „podřádků“ a v případě řádku 13 se bude jednat o rozšíření textu. Aktualizovány budou také pokyny k vyplnění na zadní straně tiskopisu. Termín zveřejnění aktualizovaného tiskopisu se bude odvíjet od dokončení legislativního procesu a veřejnost bude o změnách informována.

Zrušení plátcovy pokladny, v menu Konfigurace mezd proto došlo ke změně z "Plátcova pokladna" na "Údaje do sestav a výstupů pro orgány státní správy".

částka normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu (ta se stanoví pro byt užívaný na základě nájemní nebo podnájemní smlouvy pro obec s alespoň 70 000 obyvateli podle § 26 odst. 1 písm. a) zákona 117/1995 Sb.).

Částka životního minima je ve výši 4860 Kč. Částka normativních nákladů na bydlení se pro rok 2024 mění zákonem 407/20023 Sb., který zrušil § 26a odst. 2) písm. a, které normativní náklady na rok 2023 navyšoval o 1 400 Kč. Normativní náklady tedy pro rok 2024 činí pouze základní částku 14 197 Kč (v roce 2023 činily NNB celkem 15 597 Kč).

Součet těchto částek činí 19 057 Kč (4 860+14 197). Díky těmto změnám dochází k úpravě nezabavitelných částek:

základní částky na osobu povinného 12 704,67 Kč (2/3 z 19 057 Kč), dosud to bylo 13 638 Kč

základní částka na osoby, kterým je povinen poskytovat obživu 3 176,17 Kč (12 705:4), dosud to bylo 3 409,50 Kč.

Tzn., že v roce 2024 se bude při výpočtu základní částky, která nesmí být povinnému sražena, pracovat opět s haléři a výpočty nezabavitelné částky se budou zaokrouhlovat až na závěr viz § 3 z. 595/2023 Sb.

Částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy sráží bez omezení, činí jedenapůlnásobek součtu částky ŽM a normativních nákladů na bydlení, tj. (4 860+14 197) x 1,5 = 28 585,50 Kč (dosud 30 685,50 Kč).

Jedna třetina z této částky činí 9 528,50 Kč (dosud 10 228,50 Kč) - maximální výše jedné třetiny.

3 176,17 Kč … základní nezabavitelná částka na každou osobu, které je povinen poskytovat výživné

28 585,50 Kč … částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy sráží bez omezení

Uplatní se až při výpočtu mzdy za leden 2024. Při srážkách z prosincové výplaty roku 2023 se použijí ještě nezabavitelné částky, které platily pro rok 2023. Částky budou v roce 2024 v parametrech mezd na řádcích 16 - 18.

Podle § 111 odst. 2 zákoníku práce (dále jen ZP) vyhlašuje vláda výši základní sazby minimální mzdy. Podle odst. 1 § 111 ZP se do mzdy pro posouzení dodržení minimální mzdy nezahrnuje mzda ani plat za práci přesčas, příplatek za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli.

Výše měsíční minimální mzdy se zvyšuje na 18 900 Kč (dosud 17 300 Kč). Z toho vyplývá, že mzda, plat nebo odměna z dohody nesmí být nižší než tato částka. Minimální mzda 18 900 Kč je platná u zaměstnanců s měsíční mzdou pro jakoukoliv délku týdenní pracovní doby v organizaci. Pokud je týdenní pracovní doba zaměstnance individuálně zkrácena oproti stanovené délce pracovní doby v organizaci, snižuje se u něho výše minimální mzdy.

U zaměstnanců s hodinovou mzdou se minimální mzda zvyšuje na 112,50 Kč (dosud 103,80 Kč). Tato částka je platná pro týdenní pracovní dobu 40 hodin. Pokud bude týdenní pracovní doba v organizaci kratší, je třeba hodinovou minimální mzdu přepočíst (př. 40 : 37,5 x 112,50).

Nové částky budou doplněny v roce 2024 v parametrech mezd na řádcích 33, 34, 35, 36.

Nejnižší úroveň zaručené mzdy podle skupin prací. Sazby na hodinu jsou při 40hodinové týdenní pracovní době a jsou doplněny v číselníku zaručené mzdy pro rok 2024, zvyšuje se nejnižší úroveň zaručené mzdy pro 1, 2, 3 a 8 skupinu prací:

Při jinak stanovené délce týdenní pracovní doby ve firmě je třeba provést přepočet dle vzorce: (40:stanovená týdenní pracovní doba) x příslušná sazba zaručené mzdy.

Od roku 2007 se u zaměstnanců posuzuje nárok na měsíční daňový bonus tak, že jeho příjem musí v měsíci dosáhnout alespoň výše poloviny minimální mzdy platné k 1. 1. příslušného kalendářního roku. Z toho vyplývá, že zvýšení minimální mzdy na 18 900 Kč bude mít za následek, že nárok na měsíční daňový bonus bude mít zaměstnanec, který dosáhne v roce 2024 měsíčního příjmu, alespoň ve výši 9 450 Kč nebo vyššího. Nárok na daňový bonus v rámci ročního zúčtování záloh nebo daňového přiznání vznikne zaměstnanci, který v roce 2024 dosáhne příjmu alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy, tj. 113 400 Kč (6 x 18 900). Díky zvýšení minimální mzdy tak pravděpodobně někteří zaměstnanci, kteří pracují na zkrácený úvazek, nebo nepracovali po celý kalendářní rok nedosáhnou příjmu potřebného pro vznik nároku na daňový bonus…

Dopad zvýšení minimální mzdy na příplatek za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém prostředí

Výše příplatku podle § 117 ZP činí nejméně 10% základní sazby minimální mzdy, tj, nejméně 11,25 Kč (112,50 x 0,1) při 40 hodinové týdenní pracovní době za každou odpracovanou hodinu ve ztíženém pracovním prostředí. Sazbu lze změnit/nastavit v parametrech mezd na řádku 51.

Dopad zvýšení minimální mzdy do zákona 592/92 Sb. o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění

Díky úpravě minimální mzdy dochází ke změně v zákonu 592/92 Sb. o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, kde se z minimální mzdy vychází při stanovení vyměřovacího základu u osob bez zdanitelných příjmů (§ 3b).

Např. pokud bude mít zaměstnanec v měsíci lednu 2024 šest dnů neplaceného volna a jeho vyměřovací základ pro veřejné zdravotní pojištění bude v tomto měsíci jen 17 500 Kč, musí si zaměstnanec doplatit prostřednictvím svého zaměstnavatele 13,5 % z částky 18 900 – 17 500 = 1 400, tj. 189 Kč.

V případě, že by neplacené volno nebo neomluvená absence trvaly po celý kalendářní měsíc, měl by si tento zaměstnanec zaplatit prostřednictvím svého zaměstnavatele pojistné ve výši 2 552 Kč (18 900 x 0,135).

Ohlášení plnění povinného podílu osob se zdravotním postižením na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele

Sdělením MPSV 366/2023 Sb. vyhlásilo ministerstvo průměrnou mzdu za I. až III. čtvrtletí 2023 pro účely zákona o zaměstnanosti (částka je opět shodná s tím, co vyhlásil ČSÚ) a to ve výši 42 427 Kč.

Z této částky se vypočítají hodnoty pro plnění povinného podílu osob se zdravotním postižením. Povinnost plnění povinného podílu se vztahuje na zaměstnavatele, jejichž průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců v pracovním poměru (dále jen „PP“,) přesahuje 25,00. Jde tedy pouze o zaměstnance v pracovním poměru včetně PP založeným jmenováním (nikoli DPP, DPČ, jednatele…). Pokud je průměrný přepočtený poměr 25,00, povinnost plnit povinný podíl ještě nevzniká (povinnost vzniká při počtu 25,01 a více). Povinný podíl je upraven v §§ 81-84 zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti (dále jen „ZoZ“) a ukládá zaměstnavateli s průměrným ročním přepočteným počtem zaměstnanců v pracovním poměru vyšším než 25,00, zaměstnávat 4 % osob se zdravotním postižením (dále jen „OZP“). Tuto povinnost může tento zaměstnavatel splnit i tzv. „náhradním plněním“, odvodem do státního rozpočtu, či kombinací těchto možností.

Tento tiskopis byl v programu doplněn a vyplní se při spuštění funkce "Personalistika a mzdy - Mzdy - Roční zpracování - Úřad práce - Výstup pro ÚP oznámení o plnění povinného podílu OZP".

Vyplněný tiskopis je třeba předložit nejpozději do 15. února 2024 místně příslušnému Úřadu práce. V případě, že nebyl naplněn povinný podíl zaměstnáním osob se ZP nebo odběrem výrobků a služeb, je třeba provést odvod do státního rozpočtu rovněž nejpozději do 15. 2. 2024.

Sdělením MPSV 425/2022 Sb. vyhlásilo ministerstvo průměrnou mzdu za I. až III. čtvrtletí 2022 pro účely zákona o zaměstnanosti a to ve výši 39306 Kč. Z této částky se vypočítají hodnoty pro plnění povinného podílu osob se zdravotním postižením. K naplnění jedné celé osoby se zdravotním postižením (ZP) tzv. „náhradním plněním“ je třeba odebrat výrobky nebo služby v objemu 275142 Kč bez DPH (39306x7). Odvod do státního rozpočtu za jednu celou nenaplněnou osobu se zdravotním postižením činí 98265 Kč (39306x2,5).

Tiskopis „Ohlášení o plnění povinného podílu osob se ZP za rok 2022“ najdete na adrese: https://www.mpsv.cz/-/ohlaseni-plneni-povinneho-podilu-osob-se-zdravotnim-postizenim-na-celkovem-poctu-zamestnancu-zamestnavatele, kde je možné jej i vyplnit a elektronicky odeslat na Úřad práce.

Vyplněný tiskopis je třeba předložit nejpozději do 15. února 2023 místně příslušnému Úřadu práce. V případě, že nebyl naplněn povinný podíl zaměstnáním osob se ZP nebo odběrem výrobků a služeb, je třeba provést odvod do státního rozpočtu rovněž nejpozději do 15. 2. 2023.

Minimální mzda za měsíc je 17 300 Kč. Minimální mzda 17300 Kč je platná u zaměstnanců s měsíční mzdou pro jakoukoliv délku týdenní pracovní doby v organizaci. Pokud je týdenní pracovní doba zaměstnance individuálně zkrácena oproti stanovené délce pracovní doby v organizaci, snižuje se u něho výše minimální mzdy.

Minimální mzda za hodinu je 103,80 Kč. Tato částka je platná pro týdenní pracovní dobu 40 hodin. Pokud bude týdenní pracovní doba v organizaci kratší, je třeba hodinovou minimální mzdu přepočíst.

Nové částky budou doplněny v roce 2023 v parametrech mezd na řádcích 33, 34, 35, 36.

Od roku 2007 se u zaměstnanců posuzuje nárok na měsíční daňový bonus tak, že jeho příjem musí v měsíci dosáhnout alespoň výše poloviny minimální mzdy platné k 1. 1. příslušného kalendářního roku. Z toho vyplývá, že zvýšení minimální mzdy na 17300 Kč bude mít za následek, že nárok na měsíční daňový bonus bude mít zaměstnanec, který dosáhne v roce 2023 měsíčního příjmu alespoň ve výši 8650 Kč nebo vyššího. Nárok na daňový bonus v rámci ročního zúčtování záloh nebo daňového přiznání vznikne zaměstnanci, který v roce 2023 dosáhne příjmu alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy, tj. 103800 Kč (6x17300). Díky zvýšení minimální mzdy tak pravděpodobně někteří zaměstnanci, kteří pracují na zkrácený úvazek, nebo nepracovali po celý kalendářní rok nedosáhnou příjmu potřebného pro vznik nároku na daňový bonus.

V zákonu o daních z příjmů se minimální mzda používá i pro výpočet slevy na dani za umístění dítěte podle § 35ba odst. 1 písm. g). Podle § 35bb odst. 4 lze za každé vyživované dítě uplatnit slevu maximálně do výše minimální mzdy, tj. za rok 2023 bude možno odečíst částku 17300 Kč za každé vyživované dítě (za rok 2022 je to 16200 Kč).

Dopad zvýšení minimální mzdy na příplatek za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém prostředí

Výše příplatku podle § 117 ZP činí nejméně 10% základní sazby minimální mzdy, tj, nejméně 10,38 Kč (103,80 x 0,1) při 40 hodinové týdenní pracovní době za každou odpracovanou hodinu ve ztíženém pracovním prostředí. Sazbu lze změnit/nastavit v parametrech mezd na řádku 51.

Nejnižší úroveň zaručené mzdy podle skupin prací. Sazby na hodinu jsou při 40hodinové týdenní pracovní době a jsou doplněny v číselníku zaručené mzdy pro rok 2023:

Při jinak stanovené délce týdenní pracovní doby ve firmě je třeba provést přepočet dle vzorce: (40:stanovená týdenní pracovní doba) x příslušná sazba zaručené mzdy.

částka normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu (ta se stanoví pro byt užívaný na základě nájemní nebo podnájemní smlouvy pro obec s alespoň 70000 obyvateli podle § 26 odst. 1 písm. a) zákona 117/1995 Sb.).

Částka životního minima je ve výši 4860 Kč. Částka normativních nákladů na bydlení se pro rok 2023 mění NV 456/2022 Sb. na 14197 Kč(dosud 6815 Kč). Navýšení této částky je uvedeno v §26a odst. 2 písm. a) a činí 1400 Kč. NNB tedy činí celkem 15597 Kč.

Součet těchto částek činí 20457 Kč (4860+15597). Díky těmto změnám dochází k úpravě nezabavitelných částek:

základní částky na osobu povinného 13638 Kč (2/3 z 20457 Kč), dosud to bylo 11103,75 Kč,

základní částka na osoby, kterým je povinen poskytovat obživu 3409,50 Kč (13638:4), dosud to bylo 3701,25 Kč.

Částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy sráží bez omezení, činí jedenapůlnásobek součtu částky ŽM a normativních nákladů na bydlení, tj. (4860+15597)x1,5 = 30685,50 Kč (dosud 29610 Kč).

Jedna třetina z této částky činí 10228,50 Kč (dosud 9870 Kč) – maximální výše jedné třetiny.

Ruší se velikost obce 50000-99999 obyvatel a zavádí se obec s velikostí alespoň 70000 obyvateli (z. 456/2022 Sb.).

NV 466/2022 Sb. mění NV 595/2006 Sb. o způsobu výpočtu základní nezabavitelné částky, která nesmí být povinnému sražena z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení a to tak, že základní nezabavitelná částka se vypočte jako 2/3 ze součtu NNB a ŽM (původně 3/4) a nezabavitelná částka na osobu, které je povinen poskytovat výživné jako 1/4 ze základní nezabavitelné částky (původně 1/3), a částka, nad kterou je mzda plně postižitelná jako 1,5 násobek součtu ŽM a NNB (původně 2 násobek).

Uplatní se až při výpočtu mzdy za leden 2023. Při srážkách z prosincové výplaty roku 2022 se použijí ještě nezabavitelné částky, které platily pro rok 2022. Částky budou v roce 2023 v parametrech mezd na řádcích 16 - 18.

Náhrady mzdy se budou i nadále poskytovat za dobu prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti.

Po zrušení superhrubé mzdy se odvádí daň z příjmu ze závislé činnosti do 48násobku průměrné mzdy ve výši 15% a nad tuto hranici ve výši 23%. V roce 2023 bude sazba 15% použita u příjmů do částky 1935552 Kč a nad tuto hranici se použije sazba daně 23%.

Sazba daně 15% u záloh se použije u příjmu do 161296 Kč a nad tuto hranici se uplatní sazba daně 23%.

Maximální vyměřovací základ pro odvod pojistného na sociální zabezpečení

Maximální vyměřovací základ pro odvod pojistného na SZ bude činit v roce 2023 48násobek průměrné mzdy, což je 1935552 Kč (40324x48). Tato částka bude v roce 2023 uvedena v parametrech mezd na řádku 79.

pokud má zaměstnanec pouze jednoho zaměstnavatele, bude se pojistné odvádět až do doby, kdy zaměstnancův vyměřovací základ dosáhne částky 1935552 Kč. Potom se již pojistné na SZ odvádět nebude.

pokud má zaměstnanec více zaměstnavatelů, bude se u všech těchto zaměstnavatelů odvádět do doby, než dosáhne jeho vyměřovací základ u každého z nich částky 1935552 Kč. Po skončení roku požádá zaměstnanec o potvrzení úhrnu vyměřovacích základů své zaměstnavatele a v případě překročení částky 48násobku průměrné mzdy, požádá o vrácení pojistného na SZ nad tuto hranici na OSSZ.

Zvýšení rozhodného příjmu pro účast na nemocenském pojištění (§ 6 odst. 2 zákona 187/2006 Sb. o NP)

Účast na nemocenském pojištění bude od 1. 1. 2023 vznikat až při dosažení rozhodného příjmu 4000 Kč. Pokud bude příjem nižší než tato částka, nebude vznikat účast na NP. Zaměstnáním malého rozsahu (§ 7 odst. 1 zákona o NP) bude zaměstnání, ve kterém zaměstnanec nebude mít alespoň 4000 Kč nebo příjem nebyl vůbec sjednán. Tato částka bude v roce 2023 v parametrech mezd na řádku 89 místo původní částky 3500.

V § 6 odst. 4 písm. b) zákona o daních z příjmů se zvyšuje částka pro uplatnění srážkové daně na 4000 Kč u zaměstnance, který nemá u zaměstnavatele učiněné Prohlášení k dani. Tato částka bude v roce 2023 v parametrech mezd na řádku 110 místo původní částky 3500.

částka normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu (ta se stanoví pro byt užívaný na základě nájemní smlouvy pro obec od 50000 do 99999 obyvatel podle § 26 odst. 1 písm. a) zákona 117/1995 Sb.).

Částka normativních nákladů na bydlení se od 1. října 2022 mění dle NV 289/2022 Sb. Normativní náklady na bydlení pro jednu osobu dle §26 odst. 1 písm. a) zákona 117/1995 Sb. činí 6815 Kč. Navýšení této částky je uvedeno v §26a odst. 2 písm. a) (1120 Kč) a zvyšuje se výše uvedeným NV o částku 4500 Kč. Z této částky (4500 Kč) bude nově pro výpočet nezabavitelných částek započtena pouze 1/2. (tedy 2250 Kč). Celkem tedy NNB pro účely srážek ze mzdy činí součet 6815+1120+2250=10185 Kč.

Součet těchto částek činí 14805 Kč (4620 + 10185). Díky této změně normativních nákladů dochází k úpravě nezabavitelných částek:

základní částky na osobu povinného 11103,75 Kč (3/4 z 14805 Kč, dosud to bylo 9416,25 Kč),

základní částky na osoby, kterým je povinen poskytovat obživu 3701,25 Kč (11103,75:3), dosud to bylo 3138,75 Kč.

Částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy sráží bez omezení, činí dvojnásobek součtu částky ŽM a normativních nákladů na bydlení, tj. 14805x2 = 29610 Kč (dosud 25110 Kč).

Při srážkách ze zářijové výplaty roku 2022 se použijí ještě nezabavitelné částky, které platily do 30. 9. 2022.

NV 204/2022 Sb. zvyšuje vláda s účinností od 1. července 2022 částky životního a existenčního minima. Vzhledem k tomu, že z částky životního minima osoby, která je posuzována jako první v pořadí se vypočítává nezabavitelná částka, která nesmí být sražena povinnému při provádění srážek ze mzdy, bude třeba od měsíce července 2022 používat navýšené nezabavitelné částky.

Částka existenčního minima činí nově 2980 Kč (dříve 2740 Kč). Částka životního minima je nově od 1. 7. 2022 ve výši 4620 Kč (od 1.4. to bylo 4250, před tím 3860 Kč). Částka normativních nákladů na bydlení je pro rok 2022 na 7935 Kč (NV 507/2021 Sb. s účinností 1.1.2022 stanovilo výši NNB ve výši 6815 Kč, k níž se s účinností od 28.1.2022 zákonem 17/2022 Sb. přičítá částka 1120 Kč. Celkem tedy hodnota NNB pro rok 2022 dosahuje částky 7935 Kč). Součet těchto částek činí 12555 Kč (4620+7935). Díky této změně životního minima dochází k úpravě nezabavitelných částek:

základní částky na osobu povinného 9416,25 Kč (3/4 z (4620+7935=12555), dosud to bylo 9138,75 Kč,

základní částka na osoby, kterým je povinen poskytovat obživu 3138,75 Kč (1/3 z 9416,25), dosud to bylo 3046,25 Kč.

Částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy sráží bez omezení, činí dvojnásobek součtu částky ŽM a normativních nákladů na bydlení, tj. (4620+7935)x2 = 25110 Kč (dosud 24370 Kč).

Vzhledem k tomu, že tyto sazby budou platit od 1. 7. 2022, ale použít by se měly až za výplatní období, které započalo po tomto datu, bude třeba je při výpočtu srážek ze mzdy uplatnit až při provádění srážek ze mzdy z červencové výplaty roku 2022, tedy výplaty, kterou zaměstnanci dostanou reálně v srpnu. Při srážkách z červnové výplaty roku 2022 se použijí ještě nezabavitelné částky, které platily do 30. 6. 2022.

Nezabavitelné částky pro účely srážek ze mzdy - rozhodnutí nejvyššího soudu

Nejvyšší soud ČR vydal dlouho očekávané rozhodnutí (spisová značka Cpjn 202/2022) ohledně navýšení či nenavýšení normativních nákladů na bydlení ve výši 1 120 Kč, které bylo v lednu 2022 schváleno s poněkud nešťastnou formulací „pro účely příspěvku na bydlení“. Nejvyšší soud tedy celou situaci ve výše uvedeném rozhodnutí vyvádí z temna nejistot (citujeme): „Nejvyšší soud tedy uzavírá, že při stanovení nezabavitelné částky, která povinnému nesmí být sražena z měsíční mzdy (§ 278 o. s. ř.), se částka normativních nákladů na bydlení pro rok 2022 (vymezená nařízením vlády č. 507/2021 Sb.) zvyšuje o částku uvedenou v ustanovení § 26a odst. 2 zákona č. 117/1995 Sb. (ve znění pozdějších předpisů). To platí i při určení nezabavitelné částky pro účely určení výše splátky (insolvenčního) dlužníka při oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty (§ 398 odst. 1 a 3 insolvenčního zákona).¨

Vracíme se do období, kdy máme k dispozici opět jednotná čísla pro výpočet srážek ze mzdy. A těmi jsou normativní náklady na bydlení ve výši 7935 Kč (6815+1120) a částka životního minima jednotlivce ve výši 4250 Kč. Jejich součet činí 12185 Kč. Z těchto částek pak vypočteme, že:

NV 75/2022 Sb. zvyšuje vláda s účinností od 1. dubna 2022 částky životního a existenčního minima. Vzhledem k tomu, že z částky životního minima osoby, která je posuzována jako první v pořadí se vypočítává nezabavitelná částka, která nesmí být sražena povinnému při provádění srážek ze mzdy, bude třeba od měsíce dubna 2022 používat navýšené nezabavitelné částky.

Upozorňujeme, že i nadále při výpočtu nezabavitelných částek vycházíme z normativních nákladů na bydlení nenavýšených o částku uvedenou v § 26a zákona 117/95 Sb. o SSP

Částka životního minima je nově od 1. 4. 2022 ve výši 4250 Kč (dosud to bylo 3860 Kč). Částka normativních nákladů na bydlení je pro rok 2022 na 6815 Kč (NV 507/2021 Sb.). Součet těchto částek činí 11065 Kč (4250+6815). Díky této změně životního minima dochází k úpravě nezabavitelných částek:

základní částky na osobu povinného 8298,75 Kč (3/4 z (4250+6815=11065), dosud to bylo 8006,25 Kč,

základní částka na osoby, kterým je povinen poskytovat obživu 2766,25 Kč (8298,75:3), dosud to bylo 2668,75 Kč.

Částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy sráží bez omezení, činí dvojnásobek součtu částky ŽM a normativních nákladů na bydlení, tj. (4250+6815)x2 = 22130 Kč (dosud 21350 Kč).

Vzhledem k tomu, že tyto sazby budou platit od 1. 4. 2022, ale použít by se měly až za výplatní období, které započalo po tomto datu, bude třeba je při výpočtu srážek ze mzdy uplatnit až při provádění srážek ze mzdy z dubnové výplaty roku 2022. Při srážkách z březnové výplaty roku 2022 se použijí ještě nezabavitelné částky, které platily do 31. 3. 2022.

Nové sazby daňového zvýhodnění na děti se použijí již při ročním vyrovnání daně za rok 2021.

Změna výše limitu úhrnné částky úroků, o které se snižuje základ daně. Ve formuláři ročního vyrovnání daně jsou kontrolovány částky 150000 a 300000 i celková výše úroků. Informace finanční správy k limitu úroků:

"Zcela zásadní pro aplikaci § 15 odst. 4 zákona o daních z příjmů ve znění účinném od 1. 1. 2021 (tj. zda se použije „nová“ nebo „původní“ výše limitu úroků) je posouzení otázky, kdy k obstarání bytové potřeby financované z konkrétního úvěru dochází, a to ve vztahu k různým druhům bytových potřeb vymezených s účinností od 1. 1. 2021 v § 4b zákona o daních z příjmů.

Pokud k obstarání bytové potřeby financované z úvěru dojde před 1. 1. 2021, bude podle výše citovaných přechodných ustanovení nadále aplikována původní úprava a odečíst od základu daně tak bude možné ročně v rámci jedné společně hospodařící domácnosti zaplacené úroky v úhrnné výši 300 000 Kč. Pokud k okamžiku obstarání bytové potřeby financované z úvěru dojde v době od 1. 1. 2021, pak bude možné odečítat ve zdaňovacím období úroky pouze do výše 150 000 Kč.

Obstaráním bytové potřeby se přitom rozumí okamžik naplnění zákonných definičních znaků jednotlivých druhů bytové potřeby uvedených v zákoně o daních z příjmů (dosavadního znění § 15 odst. 3 resp. nového ustanovení § 4b odst. 1 zákona o daních z příjmů) a splnění dalších podmínek stanovených v § 15 odst. 4 zákona o daních z příjmů, nikoliv však okamžik uzavření úvěrové smlouvy!

Př. 1: Ze starého úvěru poplatník zaplatil úroky v roční výši 300 000 Kč. Z nového úvěru poplatník zaplatil úroky v roční výši 150 000 Kč.

Řešení: U nového úvěru poplatník může uplatnit všechny zaplacené úroky, vyčerpá tak limit 150 000 Kč. Do celkového limitu úroků 300 000 Kč, který platí pro součet úroků z úvěrů, zbývá 150 000 Kč. Ze starého úvěru tak poplatník bude moci uplatnit jako odpočet pouze polovinu, tj. 150 000 Kč. Celkem si poplatník odečte v úhrnu od základu daně 300 000 Kč.

Př. 2: Ze starého úvěru poplatník zaplatil úroky v roční výši 300 000 Kč. Z nového úvěru poplatník zaplatil úroky v roční výši rovněž 300 000 Kč.

Řešení: U nového úvěru poplatník může uplatnit jen polovinu zaplacených úroků, čímž vyčerpá limit 150 000 Kč. Do celkového limitu úroků 300 000 Kč, který platí pro součet úroků z úvěrů, zbývá 150 000 Kč. Ze starého úvěru tak poplatník bude moci uplatnit jako odpočet také pouze polovinu, tj. 150 000 Kč. Celkem si poplatník odečte v úhrnu od základu daně 300 000 Kč.

Př. 3: Ze starého úvěru poplatník zaplatil úroky v roční výši 50 000 Kč. Z nového úvěru poplatník zaplatil úroky v roční výši 150 000 Kč.

Řešení: U nového úvěru poplatník může uplatnit všechny zaplacené úroky, vyčerpá tak limit 150 000 Kč. Do celkového limitu 300 000 Kč, který platí pro součet úroků z úvěrů, zbývá 150 000 Kč. Poplatník tak bude moci uplatnit jako odpočet celou výši úroků ze starého úvěru, tj. 50 000 Kč. Celkem si poplatník odečte od základu daně 200 000 Kč.

Př. 4: Ze starého úvěru poplatník zaplatil úroky v roční výši 450 000 Kč. Z nového úvěru poplatník zaplatil úroky v roční výši 50 000 Kč.

Řešení: U nového úvěru poplatník může uplatnit všechny zaplacené úroky. Z celkového limitu 300 000 Kč, který platí pro součet úroků z úvěrů, zbývá 250 000 Kč. Ze starého úvěru tak poplatník bude moci uplatnit jako odpočet tuto částku, tj. 250 000 Kč. Celkem si poplatník odečte od základu daně 300 000 Kč.

Př. 5: Ze starého úvěru poplatník zaplatil úroky v roční výši 450 000 Kč. Z nového úvěru poplatník zaplatil úroky v roční výši 200 000 Kč.

Řešení: U nového úvěru poplatník může uplatnit zaplacené úroky ve výši 150 000 Kč. Z celkového limitu 300 000 Kč, který platí pro součet úroků z úvěrů, zbývá rovněž 150 000 Kč. Ze starého úvěru tak poplatník bude moci uplatnit jako odpočet tuto částku, tj. 150 000 Kč. Celkem si poplatník odečte od základu daně 300 000 Kč."

Počínaje rokem 2022 se zvyšuje roční základní sleva na poplatníka o 3000 Kč na 30840 Kč, měsíčně bude toto zvýšení základní slevy na poplatníka o 250 Kč na 2570 Kč.

V případě, že by se jednalo o dítě s průkazem ZTP/P částka daňového zvýhodnění by byla ve dvojnásobné výši.

Díky změně normativních nákladů na bydlení dochází k úpravě nezabavitelných částek:

Částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy sráží bez omezení, činí dvojnásobek součtu částky ŽM a normativních nákladů na bydlení, tj. 21 350 Kč. Jedna třetina z této částky činí 7116 Kč.

Uplatní se až při výpočtu mzdy za leden 2022. Při srážkách z prosincové výplaty roku 2021 se použijí ještě nezabavitelné částky, které platily pro rok 2021.

Náhrady mzdy se budou i nadále poskytovat za dobu prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti.

Maximální vyměřovací základ pro odvod pojistného na sociální zabezpečení

Maximální vyměřovací základ pro odvod pojistného na SZ bude činit v roce 2022 48násobek průměrné mzdy, což je 1867728 Kč (38911x48). Tato částka bude v roce 2022 uvedena v parametrech mezd na řádku 79.

pokud má zaměstnanec pouze jednoho zaměstnavatele, bude se pojistné odvádět až do doby, kdy zaměstnancův vyměřovací základ dosáhne částky 1867728 Kč. Potom se již pojistné na SZ odvádět nebude.

pokud má zaměstnanec více zaměstnavatelů, bude se u všech těchto zaměstnavatelů odvádět do doby, než dosáhne jeho vyměřovací základ u každého z nich částky 1867728 Kč. Po skončení roku požádá zaměstnanec o potvrzení úhrnu vyměřovacích základů své zaměstnavatele a v případě překročení částky 48násobku průměrné mzdy, požádá o vrácení pojistného na SZ nad tuto hranici na OSSZ.

Po zrušení superhrubé mzdy se odvádí daň z příjmu ze závislé činnosti do 48násobku průměrné mzdy ve výši 15% a nad tuto hranici ve výši 23%. V roce 2022 bude sazba 15% použita u příjmů do částky 1867728 Kč a nad tuto hranici se použije sazba daně 23%.

Sazba daně 15% u záloh se použije u příjmu do 155644 Kč a nad tuto hranici se uplatní sazba daně 23%.

Od roku 2007 se u zaměstnanců posuzuje nárok na měsíční daňový bonus tak, že jeho příjem musí v měsíci dosáhnout alespoň výše poloviny minimální mzdy platné k 1. 1. příslušného kalendářního roku. Z toho vyplývá, že zvýšení minimální mzdy na 16200 Kč bude mít za následek, že nárok na měsíční daňový bonus bude mít zaměstnanec, který dosáhne v roce 2022 měsíčního příjmu alespoň 8100 Kč nebo vyššího. Nárok na daňový bonus v rámci ročního zúčtování záloh nebo daňového přiznání vznikne zaměstnanci, který v roce 2022 dosáhne příjmu alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy, tj. 97200 Kč (6x16200).

V zákonu o daních z příjmů se minimální mzda používá i pro výpočet slevy na dani za umístění dítěte podle § 35ba odst. 1 písm. g). Podle § 35bb odst. 4 lze za každé vyživované dítě uplatnit slevu maximálně do výše minimální mzdy, tj. za rok 2022 bude možno odečíst částku 16200 Kč za každé vyživované dítě.

Dopad zvýšení minimální mzdy na příplatek za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém prostředí

Výše příplatku podle § 117 ZP činí nejméně 10% základní sazby minimální mzdy, tj, nejméně 9,64 Kč při 40 hodinové týdenní pracovní době za každou odpracovanou hodinu ve ztíženém pracovním prostředí. Sazbu lze změnit/nastavit v parametrech mezd na řádku 51 .

Nejnižší úroveň zaručené mzdy podle skupin prací. Sazby na hodinu jsou při 40hodinové týdenní pracovní době:

ČSÚ vyhlásil dne 6.12.2021 průměrnou mzdu za I. až III. čtvrtletí 2021 ve výši 37 047 Kč. Tato částka bude doplněna v roce 2021 v parametrech mezd na řádku 63. Z této částky se vypočítají hodnoty pro plnění povinného podílu osob se zdravotním postižením. K naplnění jedné osoby se ZP tzv. „náhradním plněním“ je třeba odebrat výrobky nebo služby v objemu 259 329 Kč bez DPH (37 047x7). Odvod do státního rozpočtu za jednu celou nenaplněnou osobu se ZP by činil 92 617,50 Kč (37 047x2,5), po zaokrouhlení 92 618 Kč. Tiskopis „ohlášení o plnění povinného podílu osob se ZP za rok 2021" byl v programu doplněn.

Úprava v náhradách nemoci při PN, byl zaveden nový druh dávky "10 Krizové ošetřovné", je stejný jako "2 Ošetřovné", s výjimkou, že všechny kalendářní dny jsou u něj započteny do vyloučených dob. Pro změnu již dříve pořízených ošetřovných od 14.10.2020 na krizové ošetřovné byla doplněna nová funkce v menu Personalistika a Mzdy - Mzdy - Měsíční zpracování - Změna ošetřovného na krizové ošetřovné:

Zobrazí se všechny ošetřovné, u kterých je možná změna na krizové ošetřovné, tj. vznikly 14.10.2020 nebo později. Označíte všechny záznamy, u kterých požadujete změnu provést a spustíte funkci pro převod:

Po spuštění funkce dojde u označených záznamů k převodu druhu dávky na "10 Krizové ošetřovné", dále označeným pracovníkům budou přepočteny vyloučené doby na mzdových listech a pokud jim byl již odeslán ELDP, tak se vytvoří opravný ELDP. O průběhu zpracování je zobrazen protokol

i prohlížeč nově vytvořených opravných ELDP s typem 51, které je možné zkontrolovat či přímo odeslat do elektronického podání:

zpracované záznamy z prohlížeče "Změna ošetřovného na krizové ošetřovné" jsou na závěr odstraněny:

6.4.2021 byl doplněn popis výpočtu pro ověření správnosti či pro případnou kontrolu ČSSZ:

27.3.2021 byla provedena úprava výpočtu izolačky podle nového dokumentu ČSSZ: https://www.cssz.cz/web/cz/-/mimoradny-karantenni-prispevek-tzv-izolacka-jeho-vyse-a-odecet-od-pojistneho. Všechny příklady uvedené ve výše uvedeném dokumentu byly testovány a jsou ověřeny, výpočet "izolačky" probíhá správně. Pokud již byla u některého pracovníka "izolačka" vypočtena starší verzí programu než 197.132, je doporučeno výpočet zopakovat. Doplněn nový tiskopis Přehled o výši pojistného - "Mzdy\Výstupy pro...\Výstup pro OSSZ_I_2021".

Zaměstnanci mají v období od 1. 3. 2021 do 30. 4. 2021 nárok na mimořádný příspěvek při nařízené karanténě (izolaci). Příspěvek jim vyplatí jejich zaměstnavatel. Zaměstnavatelé tyto příspěvky odečtou od pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, více zde: https://www.cssz.cz/web/cz/-/karantenni-prispevek-izolacka-. Do dnešního dne (25.3.2021) není na stránkách ČSSZ k dispozici nový formulář "Přehled o výši pojistného", ani není možné testovat elektronické podání nové datové věty PVPOJ. Program byl upraven tak, aby mzdová účetní měla co nejméně práce a nemusela nic nastavovat, jen u konkrétních pracovníků zvolila výpočet "izolačky".

Formulář náhrad mzdy při pracovní neschopnosti byl rozšířen o položku "izolačka". Její výpočet proběhne po stisku tlačítka "Výpočet Izolačky" (Alt+V). Je možné v případě potřeby ručně změnit, ruční úprava má přednost před výpočtem.

Výplata karanténního příspěvku (z důvodu, že nepodléhá exekuci, dani, musí se sledovat samostatně atd.) proběhne pomocí nové volitelné složky mzdy Karanténní příspěvek - "Izolačka" s nastaveným výpočtem "bez daně", která byla při aktualizaci na verzi 197.126 automaticky založena a zároveň jí byly nastaveny účetní souvztažnosti dle sociálního pojištění, jen místo strany MD je -MD a místo DAL je -DAL. Při zaúčtování mezd je tak automaticky snížen odvod na sociální pojištění. Při případné změně "Izolačky" ve formuláři nemocí je nutné pracovníkovi přepočítat výplatu, aby hodnota ve formuláři byla přenesena do výplaty:

Také byla upravena funkce "Výstup pro OSSZ - přehled o výši pojistného a vyplacených dávkách", prohlížeč nově obsahuje sloupce "izolacka" a "pocetZamestnancu", které se při novém generování přehledu automaticky naplní. Do elektronického podání bude do částky k úhradě přenesena částka ze sloupce "Pojistné celkem" snížená o částku ze sloupce "izolacka".

Novelou ZP provedenou zákonem 285/2020 Sb. se zásadně mění koncepce výpočtu a čerpání dovolené od 1. ledna 2021.

Výměra dovolené zůstává v § 212 odst. 1 až 3 ZP i nadále v délce nejméně 4 týdny, u státních zaměstnanců 5 týdnů a u pedagogických a akademických pracovníků 8 týdnů. Nově se však dovolená nebude poskytovat ve dnech ale v hodinách. Zaměstnavatelé podnikatelské sféry můžou i nadále prodloužit dovolenou navýšením její výměry v týdnech nebo ve dnech převedených na část týdne.

Při zakládání období 1/2021 se zobrazí dialog s parametry dovolené, ve kterém zadáte výměru dovolené v týdnech (i na desetinná místa, např. 5,2 apod.). Dovolená do roku 2021 bude převedena v hodinách podle změny provedené v odst. 1 § 213 kde zaměstnanci, který za nepřetržitého trvání pracovního poměru konal u něho práci po dobu 52 týdnů v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby, přísluší dovolená za kalendářní rok v délce stanovené týdenní pracovní doby vynásobené výměrou dovolené. Dovolená bude nastavena v celkovém nároku na rok (případně méně, dle datumu výstupu). Stanovená týdenní pracovní doba se pro každého pracovníka automaticky vypočítá, pokud má kalendář, tak je to týdenní pracovní doba z kalendáře. Pokud kalendář nemá, tak je to jeho hodinový úvazek vynásobený 5. Pokud nemá ani denní úvazek, tak je to týdenní pracovní doba v organizaci z parametrů mezd. Pokud u některých pracovníků výše uvedený výpočet stanovené týdenní pracovní doby není vyhovující (individuální pracovní doba, zkrácené úvazky apod.), je možné ji jim zadat ručně, pracovní poměry roční byly rozšířeny o položku "Stanovená týdenní pracovní doba". V případě vyplnění má přednost před automatickým zjištěním stanovené týdenní pracovní doby (je třeba ji vyplnit ještě před založením 1/2021).

Podle přechodného ustanovení č. 2 k zákonu 285/2020 Sb. právo na dovolenou, které vzniklo před 1. lednem 2021 a její čerpání se řídí dosavadní právní úpravou (nikoliv tedy novelou ZP). V roce 2021 se tak budeme setkávat s čerpáním „staré dovolené“ ve dnech a nové již v hodinách. V měsíčních datech jsou proto zvláštní položky pro dovolenou ve dnech a dovolenou v hodinách.

Podle dostupných výkladů k této problematice skoro všichni autoři uvádí, že „stará dovolená“ by se měla čerpat ve dnech a nová v hodinách. I když... Podle § 4a ZP nesmí být odchylná úprava práv nebo povinností nižší nebo vyšší, než stanoví ZP nebo kolektivní smlouva jako nejméně nebo nejvýše přípustné. K odchylné úpravě může dojít smlouvou nebo vnitřním předpisem. Zde je možné podle našeho názoru se odchýlit, protože nedojde k poškození ani jedné strany pracovněprávního vztahu, když zaměstnanci s pracovní dobou 40 hod. týdně, poskytneme místo 5 dnů dovolené 40 hod. dovolené… Někteří zaměstnavatelé si již tento způsob (čerpání dovolené v hodinách) sjednali ve vnitřním předpisu za trvání současného ZP. Převod i staré dovolené na hodiny je umožněn, ve výše uvedené dialogu parametrů dovolené je třeba zatrhnout "Převést starou dovolenou z roku 2020 do roku 2021 v hodinách".

Na dovolené nadále pracujeme, ladí se změny stanovené týdenní pracovní doby v průběhu roku, překážky v práci apod.

Zákonem 609/2020 Sb. se do § 6 odst. 9 písm. b) zákona o daních z příjmů zavedl peněžitý příspěvek na stravování, který je nazýván „stravenkovým paušálem“. Co od tohoto stravenkového paušálu můžeme očekávat najdete v dalším textu:

Jedná se o alternativu k systému papírových stravenek. Podle novely ZDP budou zaměstnavatelé moci od roku 2021 poskytovat svým zaměstnancům příspěvek na stravování i přímo v penězích prostřednictvím daňově zvýhodněného stravenkového paušálu.

Nově tak budou zaměstnavatelé moci vedle vlastního stravovacího zařízení (závodní jídelny) a stravenek, poskytovat zaměstnancům také příspěvek na stravování přímo v peněžní formě (tzv. stravenkový paušál).

Zavedením stravenkového paušálu se tedy neruší stravenky ani závodní jídelny, pouze je k těmto formám stravování přidána třetí možnost - poskytovat příspěvek na stravování i přímo v penězích. Každý zaměstnavatel se může rozhodnout, zda tuto novou možnost využije, či nikoliv. Zaměstnavatelé, kteří jsou spokojeni se stávajícími modely zvýhodněného stravování, u nich mohou zůstat a nic se pro ně nemění.

Podle stávajícího znění § 6 odst. 9 písm. b) zákona o daních z příjmů, je od daně z příjmů ze závislé činnosti osvobozena hodnota stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti nebo v

rámci závodního stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů. Pro osvobození není tedy stanoven žádný limit hodnoty stravování.

Podle nově navrženého znění tohoto ustanovení, by měla být od daně z příjmů ze závislé činnosti osvobozena hodnota stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti nebo v rámci závodního stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů nebo peněžitý příspěvek poskytovaný zaměstnavatelem zaměstnanci na stravování za jednu směnu podle zákoníku práce do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin. Osvobození peněžitého příspěvku na stravování bude u zaměstnance v roce 2021 limitováno částkou 75,60 Kč (70% ze 108 Kč).

Na rozdíl od provozu vlastního stravovacího zařízení a nepeněžních příspěvků na stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů (např. stravenky), není v návrhu nového znění § 24 odst. 2 písm. j) bodu 4 zákona o daních z příjmů peněžitý příspěvek na stravování limitován.

Pro zaměstnavatele tak půjde o daňově uznávaný náklad do výše vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy, a to podle § 24 odst. 2 písm. j) bodu 5 zákona o daních z příjmů. Pokud bude peněžitý příspěvek zaměstnavatele vyšší, než je limit stanovený v § 6 odst. 9 písm. b) zákona o daních z příjmů (tj. 70% stravného při pracovní cestě 5 až 12 hodin), bude rozdíl považován za zdanitelný příjem zaměstnance ze závislé činnosti, který podléhá rovněž odvodům pojistného na zdravotní a sociální pojistné.

Z tohoto důvody byly rozšířené parametry mezd o řádky (kódy) 118 a 119. Kód 118 - zde je možné nastavit kód volitelné složky mzdy pro výplatu stravenkového paušálu od roku 2021. Volitelná složka musí být nastavena bez daně, bez započítání do základu SP a ZP, ne do průměru a musí se přenášet do dalších měsíců, viz obrázek níže. Účetní souvztažnosti nastavit dle potřeb. Kód 119 - zde je možné zadat částku stravovacího paušálu na odpracovaný den. Při vyplnění kódů 118 a 119 bude při výpočtu výplaty doplněna hodnota stravenkového paušálu vynásobením hodnoty z řádku 119 a odpracovaných dnů. Pracovníkům, kteří mají dostávat stravenkový paušál, je třeba provést úvodní zadání, tj. v měsíčních datech 1/2021 (případně později) jim zadat volitelnou složku uvedenou v kódu 118. Není třeba zadávat částky, ty se vyplní při výpočtu mzdy a volitelná složka se bude nadále přenášet do dalších měsíců a při výpočtu aktualizovat dle odpracovaných dnů.

Počínaje rokem 2021 se zvýší roční základní sleva na poplatníka o 3000 Kč, měsíčně bude toto zvýšení základní slevy na poplatníka o 250 Kč na 2320 Kč (2070+250).

Pro rok 2022 by se měla roční základní sleva na poplatníka zvýšit o další 3000 Kč na 30840 Kč, takže měsíční sleva bude v roce 2022 činit 2570 kč.

(2) Daň se vypočte ze základu daně sníženého o nezdanitelné části základu daně a o odčitatelné položky od základu daně a zaokrouhleného na celá sta Kč dolů, a to jako součet součinů příslušné části takového základu daně a sazby pro tuto část základu daně.

Od roku 2021 bude roční sazba daně do 1701168 Kč 15% (tj. do 48násobku průměrné mzdy) a nad tuto částku to bude 23%. Při měsíčním srážení záloh bude daň 15% do 141764 Kč a daň 23% nad tuto částku.

Částka životního minima je ve výši 3860 Kč. Částka normativních nákladů na bydlení se pro rok 2021 mění NV 580/2020 Sb. na 6637 Kč (dosud 6502 Kč). Součet těchto částek činí 10497 Kč (3860+6637). Díky této změně normativních nákladů dochází k úpravě nezabavitelných částek:

základní částka na osoby, kterým je povinen poskytovat obživu 2624,25 Kč (7872.75:3).

Částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy sráží bez omezení, činí dvojnásobek součtu částky ŽM a normativních nákladů na bydlení, tj. (3860+6637)x2 = 20994 Kč (dosud 20724 Kč). Jedna třetina z této částky činí 6998 Kč (dosud 6908 Kč).

Při srážkách z prosincové výplaty roku 2020 se použijí ještě nezabavitelné částky, které platily pro rok 2020.

Náhrady mzdy se budou i nadále poskytovat za dobu prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti.

Maximální vyměřovací základ pro odvod pojistného na sociální zabezpečení

Maximální vyměřovací základ pro odvod pojistného na SZ bude činit v roce 2021 48násobek průměrné mzdy, což je 1701168 Kč (35441x48). Tato částka bude v roce 2021 uvedena v parametrech mezd na řádku 79.

- pokud má zaměstnanec pouze jednoho zaměstnavatele, bude se pojistné odvádět až do doby, kdy zaměstnancův vyměřovací základ dosáhne částky 1701168 Kč. Potom se již pojistné na SZ odvádět nebude.

- pokud má zaměstnanec více zaměstnavatelů, bude se u všech těchto zaměstnavatelů odvádět do doby než dosáhne jeho vyměřovací základ částky 1701168 Kč. Po skončení roku požádá zaměstnanec o potvrzení úhrnu vyměřovacích základů své zaměstnavatele a v případě překročení částky 1701168 Kč, požádá o vrácení pojistného na SZ z částky nad tuto hranici.

Od roku 2007 se u zaměstnanců posuzuje nárok na měsíční daňový bonus tak, že jeho příjem musí v měsíci dosáhnout alespoň výše poloviny minimální mzdy platné k 1. 1. příslušného kalendářního roku. Z toho vyplývá, že zvýšení minimální mzdy na 15200 Kč bude mít za následek, že nárok na měsíční daňový bonus bude mít zaměstnanec, který dosáhne v roce 2021 měsíčního příjmu alespoň 7600 Kč nebo vyššího. Nárok na daňový bonus v rámci ročního zúčtování záloh nebo daňového přiznání vznikne zaměstnanci, který v roce 2021 dosáhne příjmu alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy, tj. 91200 Kč (6x15200).

V zákonu o daních z příjmů se minimální mzda používá i pro výpočet slevy na dani za umístění dítěte podle § 35ba odst. 1 písm. g). Podle § 35bb odst. 4 lze za každé vyživované dítě uplatnit slevu maximálně do výše minimální mzdy, tj. za rok 2021 bude možno odečíst částku 15200 Kč za každé vyživované dítě (za rok 2020 je to 14600 Kč).

Dopad zvýšení minimální mzdy na příplatek za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém prostředí

Výše příplatku podle § 117 ZP činí nejméně 10% základní sazby minimální mzdy, tj, nejméně 9,05 Kč (90,50 x 0,1) při 40 hodinové týdenní pracovní době za každou odpracovanou hodinu ve ztíženém pracovním prostředí. Sazbu lze změnit/nastavit v parametrech mezd na řádku 51 .

Nejnižší úroveň zaručené mzdy podle skupin prací. Sazby na hodinu jsou při 40hodinové týdenní pracovní době:

Z novely zákoníku práce § 357 odst. 1 vyplývá, že průměrný výdělek zaměstnance nesmí být nižší než minimální mzda a nově též než zaručená mzda. Při vyplnění skupiny prací v pracovním poměru bude pracovníkovi počítána průměrná mzda nejméně z výše zaručené mzdy zadané ve skupině prací.

Nařízením vlády 62/2020 Sb. se s účinností od 1. 7. 2020 mění NV 595/2006 Sb. o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z čisté mzdy při výkonu rozhodnutí. V § 1 se změnily odstavce 1 a 2 takto:

Základní částka, která nesmí být podle § 278 občanského soudního řádu sražena povinnému z měsíční mzdy, je rovna úhrnu tří čtvrtin součtu částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu podle zvláštního právního předpisu (dále jen "nezabavitelná částka") na osobu povinného, a jedné třetiny nezabavitelné částky na každou osobu, které je povinen poskytovat výživné.

Na manžela povinného se započítává jedna třetina nezabavitelné částky, i když má samostatný příjem. Na dítě, jež manželé společně vyživují, se započítává jedna třetina nezabavitelné částky každému manželovi zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou manželů. Jedna třetina nezabavitelné částky se nezapočítává na žádného z těch, v jejichž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá.

Do 30. 6. 2020 se podle § 1 odst. 1 započítává částka ve výši dvou třetin (nově tří čtvrtin) součtu ŽM jednotlivce a normativních nákladů na bydlení a na osobu, které je povinen poskytovat výživné se započítávala částka ve výši jedné čtvrtiny (nově jedné třetiny) nezabavitelné částky. Obdobně se jedna čtvrtina změnila na jednu třetinu i v § 1 odst. 2 NV.

Částka životního minima je od 1. 4. 2020 (NV 61/2020 Sb.) ve výši 3860 Kč. Částka normativních nákladů na bydlení je pro rok 2020 ve výši 6502 Kč (do 31. 12. 2019 byla 6233 Kč). Součet těchto částek činí 10362 Kč (3860+6502). Díky změnám ve vyhl. 595/2006 Sb. dochází k úpravě nezabavitelných částek:

základní částky na osobu povinného 7771,50 Kč (3/4 z (3860+6502=10362), dosud to bylo 6908 Kč,

základní částka na osoby, kterým je povinen poskytovat obživu 2590,50 Kč (7771,50:3), dosud to bylo 1727 Kč.

Vzhledem k tomu, že tyto sazby budou platit od 1. 7. 2020, ale použít by se měly až za výplatní období, které započalo po tomto datu, bude třeba je při výpočtu srážek ze mzdy uplatnit až při provádění srážek ze mzdy z červencové výplaty roku 2020. Při srážkách z červnové výplaty roku 2020 se použijí ještě nezabavitelné částky, které platily od 1. 4. 2020.

Vzhledem k tomu, že se jedná již o třetí změnu v parametrech pro provádění srážek ze mzdy od začátku roku, uvádíme jejich vývoj:

Vláda schválila program Antivirus https://www.mpsv.cz/web/cz/antivirus. Program ochrany zaměstnanosti Antivirus má pomoci firmám ochránit pracovní místa. Stát bude prostřednictvím Úřadu práce ČR kompenzovat firmám vyplacené prostředky. Toto opatření pomůže zaměstnavatelům lépe zvládnout současnou situaci a nebudou tak muset sáhnout k propouštění. Pokud byly pracovníkům vypláceny náhrady mzdy či byli v karanténě, je možné podat na Úřad práce žádost. Podklady pro vyplnění žádosti najde v menu "Personalistika a mzdy - Mzdy - Měsíční zpracování - Podklady pro program antivirus". V seznamu jsou pouze zaměstnanci v pracovním poměru, kteří jsou účastni sociálního pojištění, na dohody se Antivirus nevztahuje. Do žádosti se vyplní rodné číslo, příjmení, jméno, náhrada mzdy, sociální a zdravotní pojištění. Ostatní položky jsou v prohlížeči pouze pro seřazení, filtrování a kontrolu, náhrada mzdy je součtem obou procentních náhrad a karantény:

Částka životního minima se od 1. 4. 2020 zvyšuje na 3860 Kč (dosud 3410 Kč). Částka normativních nákladů na bydlení pro rok 2020 zůstává ve výši 6502 Kč (do 31. 12. 2019 byla 6233 Kč). Součet těchto částek činí 10362 Kč (3860+6502). Díky této změně normativních nákladů dochází k úpravě nezabavitelných částek:

základní částky na osobu povinného 6908 Kč (2/3 z (3860+6502=10362), dosud to bylo 6608 Kč,

základní částka na osoby, kterým je povinen poskytovat obživu 1727 Kč (6908:4), dosud to bylo 1652 Kč.

Částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy sráží bez omezení, činí dvojnásobek součtu částky ŽM a normativních nákladů na bydlení, tj. (3860+6502)x2 = 20724 Kč (dosud 19824 Kč). Jedna třetina z této částky činí 6908 Kč (dosud 6608 Kč).

Vzhledem k tomu, že tyto sazby budou platit od 1. 4. 2020, ale použít by se měly až za výplatní období, které započalo po tomto datu, bude třeba je při výpočtu srážek ze mzdy uplatnit až při provádění srážek ze mzdy z dubnové výplaty roku 2020. Při srážkách z březnové výplaty roku 2020 se použijí ještě nezabavitelné částky, které platily od 1. 1. 2020.

Program umožňuje evidenci bezúplatného plnění, které poskytuje zaměstnavatel pracovníkům, např. příspěvek na stravenky. V číselníku volitelných složek mzdy byl doplněn nový způsob výpočtu "bezúplatné plnění". Částka zadaná takto nastavenou volitelnou složkou pracovníkovi se nikam nepočítá, neovlivní výpočet mzdy, částka bude pouze zobrazena na výplatním lístku a mzdovém listu, protože nepeněžní benefity poskytované zaměstnavatelem je potřebné dle § 38j zákona o daních z příjmů uvádět na mzdový list.

Pokud jsou používány srážky pro srážení stravenek ze mzdy zaměstnanců, lze k nim nastavit automatické vkládání nepeněžního plnění zaměstnavatele vyplněním řádků 113-116 v parametrech mezd.

Částka životního minima je zatím stále ve výši 3410 Kč. Částka normativních nákladů na bydlení se pro rok 2020 mění NV 349/2019 Sb. na 6502 Kč (dosud 6233 Kč). Součet těchto částek činí 9912 Kč (3410+6502). Díky této změně normativních nákladů dochází k úpravě nezabavitelných částek:

základní částky na osobu povinného 6608 Kč (2/3 z (3410+6502=9912), dosud to bylo 6428,67 Kč,

základní částka na osoby, kterým je povinen poskytovat obživu 1652 Kč (6608:4), dosud to bylo 1607,17 Kč.

Tzn., že v roce 2020 se nebude při výpočtu základní částky, která nesmí být povinnému sražena, pracovat s haléři a výpočty budou jednodušší. Např. povinný je ženatý a má dvě děti. Výpočet základní částky bude vypadat takto 6608+(3x1652)=11564 Kč.

Částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy sráží bez omezení, činí dvojnásobek součtu částky ŽM a normativních nákladů na bydlení, tj. (3410+6502)x2 = 19824 Kč (dosud 19286 Kč).

Jedna třetina z této částky činí 6608 Kč (dosud 3214 Kč a od 1.6. 2019 6428 Kč).

1/ Od čisté mzdy se odečte základní částka, která nesmí být sražena povinnému (tj. na osobu povinného a na osoby, kterým je povinen poskytovat obživu).

3/ Vše, co přesahuje částku 19824 Kč, se srazí bez omezení a použije se na úhradu přednostních pohledávek. Pokud nejsou přednostní pohledávky, použije se tato částka na úhradu nepřednostních pohledávek, a to podle pořadí došlých.

4/ Pokud je částka rovna nebo nižší než 19824 Kč, zaokrouhlíme ji na částku dělitelnou třemi směrem dolu a v případě přednostních pohledávek srazíme dvě třetiny. Pokud se jedná o nepřednostní pohledávku, srazíme jednu třetinu. Zbytek zůstává spolu se základní částkou povinnému.

5/ Jestliže se jedná o přednostní pohledávku, můžeme na její uspokojení použít až dvě třetiny a vše, co je nad 19824 Kč.

6/ Jestliže se jedná o nepřednostní pohledávku, může se na ní srazit jedna třetina a případně vše, co je nad 19824 Kč.

Ať je příjem zaměstnance, jakkoliv vysoký zbude mu pouze částka 6608 + jedna třetina ze zbytku čisté mzdy. Pokud je zbytek jeho čisté mzdy vyšší než částka, nad kterou se může srážet bez omezení (tj. 19824 Kč), tak mu zbude 6608+6608 = 13216 Kč. Dosud zbylo v tomtéž případě zaměstnanci 9644 Kč (6429+3214+1) a od 1. 6. 2019 to bylo 12858 Kč (6429+6428+1).

Vzhledem k tomu, že tyto sazby budou platit od 1. 1. 2020, ale použít by se měly až za výplatní období, které započalo po tomto datu, bude třeba je při výpočtu srážek ze mzdy uplatnit až při provádění srážek ze mzdy z lednové výplaty roku 2020. Při srážkách z prosincové výplaty roku 2019 se použijí ještě nezabavitelné částky, které platily pro rok 2019.

Byly doplněny nové daňové tiskopisy pro rok 2020 a roční zúčtování daně za rok 2019.

Daň srážková-potvrzení do formuláře pro označené pracovníky vzor 7 (za rok 2020) - tiskopis 25 5460/A MFin 5460/A - vzor č. 7

Potvrzení zaměstnavatele druhého z poplatníků pro uplatnění nároku na daňové zvýhodnění vzor 2 - tiskopis 25 5556 MFin 5556 – vzor č. 2

Daň-potvrzení do formuláře pro označené pracovníky vzor 28 (za rok 2020) - tiskopis 25 5460 MFin 5460 - vzor č. 28

Daň-výpočet do formuláře pro označené pracovníky vzor 24 (za rok 2019) - tiskopis 25 5460/1 MFin 5460/1 - vzor č. 24

Náhrady mzdy se budou i nadále poskytovat za dobu prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti.

Solidární zvýšení daně se bude odvádět ze součtu příjmů zahrnovaných do dílčího základu daně podle § 6 a dílčího základu daně podle § 7 nad 48násobek průměrné mzdy, tj. v roce 2020 nad 1672080 Kč. Příjmy zahrnované do dílčího základu daně u příjmů podle § 6 jsou příjmy před navýšením na „superhrubou mzdu“ (§ 6 odst. 13 ZDP).

Solidární zvýšení daně u záloh se vypočte tak, že z celého příjmu (superhrubé mzdy) se odvede daň 15% a z příjmu bez navýšení o povinné pojistné na SZ a VZP nad 4násobek průměrné mzdy, tj. nad 139340 Kč (34835x4) se odvede solidární zvýšení daně u zálohy ve výši 7%. Solidární zvýšení daně u záloh by se tedy týkalo zaměstnanců s hrubým měsíčním příjmem nad 139340 Kč. V roce 2019 se odvádí solidární zvýšení daně z příjmů u záloh při příjmech nad 130796 Kč.

Uvedené hodnoty budou v parametrech mezd na řádcích 96 - Procento solidárního zvýšení daně a 97 - Měsíční limit pro výpočet solidárního zvýšení zálohy, výpočet mzdy bude probíhat podle těchto parametrů.

Maximální vyměřovací základ pro odvod pojistného na sociální zabezpečení

Maximální vyměřovací základ pro odvod pojistného na SZ bude činit v roce 2020 48násobek průměrné mzdy, což je 1672080 Kč (34835x48). Tato částka bude v roce 2020 uvedena v parametrech mezd na řádku 79.

- pokud má zaměstnanec pouze jednoho zaměstnavatele, bude se pojistné odvádět až do doby, kdy zaměstnancův vyměřovací základ dosáhne částky 1672080 Kč. Potom se již pojistné na SZ odvádět nebude.

- pokud má zaměstnanec více zaměstnavatelů, bude se u všech těchto zaměstnavatelů odvádět do doby než dosáhne jeho vyměřovací základ částky 1672080 Kč. Po skončení roku požádá zaměstnanec o potvrzení úhrnu vyměřovacích základů své zaměstnavatele a v případě překročení částky 1672080 Kč, požádá o vrácení pojistného na SZ z částky nad tuto hranici.

Nejnižší úroveň zaručené mzdy podle skupin prací. Sazby na hodinu jsou při 40hodinové týdenní pracovní době:

Částka životního minima je zatím stále ve výši 3410 Kč. Částka normativních nákladů na bydlení se pro rok 2019 mění NV 320/2018 Sb. na 6233 Kč (dosud 5928 Kč). Součet těchto částek činí 9643 Kč (3410+6233). Díky této změně normativních nákladů dochází k úpravě nezabavitelných částek:

základní částky na osobu povinného 6428,67 Kč (2/3 z (3410+6233=9643), dosud to bylo 6225,33 Kč,

základní částka na osoby, kterým je povinen poskytovat obživu 1607,17 Kč (6428,67:4), dosud to bylo 1556,33 Kč.

Tzn., že i v roce 2019 se bude při výpočtu základní částky, která nesmí být povinnému sražena, pracovat s haléři a zaokrouhlení na celé koruny se provede až po jejím výpočtu. Např. povinný je ženatý a má dvě děti. Výpočet základní částky bude vypadat takto 6428,67+(3x1607,17)=11250,18 Kč, zaokrouhleno na 11251 Kč.

Částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy sráží bez omezení, činí součet částky ŽM a normativních nákladů na bydlení, tj. 3410+6233 = 9643 Kč (dosud 9338 Kč).

1/ Od čisté mzdy se odečte základní částka, která nesmí být sražena povinnému.

3/ Vše, co přesahuje částku 9643 Kč, se srazí bez omezení a použije se na úhradu přednostních pohledávek. Pokud nejsou přednostní pohledávky, použije se tato částka na úhradu nepřednostních pohledávek, a to podle pořadí došlých.

4/ Pokud je částka rovna nebo nižší než 9643 Kč, zaokrouhlíme ji na částku dělitelnou třemi směrem dolu a v případě přednostních pohledávek srazíme dvě třetiny. Pokud se jedná o nepřednostní pohledávku, srazíme jednu třetinu. Zbytek zůstává spolu se základní částkou povinnému.

5/ Jestliže se jedná o přednostní pohledávku, můžeme na její uspokojení použít až dvě třetiny a vše, co je nad 9643 Kč.

6/ Jestliže se jedná o nepřednostní pohledávku, může se na ní srazit jedna třetina a případně vše, co je nad 9643 Kč.

Ať je příjem zaměstnance, jakkoliv vysoký zbude mu pouze částka 6429 + jedna třetina ze zbytku čisté mzdy. Pokud je zbytek jeho čisté mzdy vyšší než částka, nad kterou se může srážet bez omezení (tj. 9643 Kč), tak mu zbude 6429+3214+1 = 9644 Kč. Dosud zbylo v tomtéž případě zaměstnanci 9340 (6226+3112+2) Kč.

Vzhledem k tomu, že tyto sazby budou platit od 1. 1. 2019, ale použít by se měly až za výplatní období, které započalo po tomto datu, bude třeba je při výpočtu srážek ze mzdy uplatnit až při provádění srážek ze mzdy z lednové výplaty roku 2019. Při srážkách z prosincové výplaty roku 2018 se použijí ještě nezabavitelné částky, které platily pro rok 2018.

Účast na nemocenském pojištění bude od 1. 1. 2019 vznikat až při dosažení rozhodného příjmu 3000 Kč. Pokud bude příjem nižší než tato částka, nebude vznikat účast na NP. Zaměstnáním malého rozsahu (§ 7 odst. 1 zákona o NP) bude zaměstnání, ve kterém zaměstnanec nebude mít alespoň 3000 Kč nebo příjem nebyl vůbec sjednán. Tato čátka bude v roce 2019 v parametrech mezd na řádku 89 místo původní částky 2500.

Vzhledem k tomu, že zvýšení částky pro účast na NP se nepromítne do zákona o daních z příjmů, kde i nadále zůstává v § 6 odst. 4 pro aplikaci srážkové daně částka do 2500 Kč (při nepodepsaném prohlášení k dani), byl doplněn nový parametr 110 pro srážkovou daň, kde bude částka 2500.

Náhrady mzdy se budou i nadále poskytovat za dobu prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti.

Solidární zvýšení daně se bude odvádět ze součtu příjmů zahrnovaných do dílčího základu daně podle § 6 a dílčího základu daně podle § 7 nad 48násobek průměrné mzdy, tj. v roce 2019 nad 1569552 Kč. Příjmy zahrnované do dílčího základu daně u příjmů podle § 6 jsou příjmy před navýšením na „superhrubou mzdu“ (§ 6 odst. 13 ZDP).

Solidární zvýšení daně u záloh se vypočte tak, že z celého příjmu (superhrubé mzdy) se odvede daň 15% a z příjmu bez navýšení o povinné pojistné na SZ a VZP nad 4násobek průměrné mzdy, tj. nad 130796 Kč (32699x4) se odvede solidární zvýšení daně u zálohy ve výši 7%. Solidární zvýšení daně u záloh by se tedy týkalo zaměstnanců s hrubým měsíčním příjmem nad 130796 Kč. V roce 2018 se odvádí solidární zvýšení daně z příjmů u záloh při příjmech nad 119916 Kč.

Maximální vyměřovací základ pro odvod pojistného na sociální zabezpečení

Maximální vyměřovací základ pro odvod pojistného na SZ bude činit v roce 2018 48násobek průměrné mzdy, což je 1569552 Kč (32699x48). Tato částka bude v roce 2019 uvedena v parametrech mezd na řádku 79.

- pokud má zaměstnanec pouze jednoho zaměstnavatele, bude se pojistné odvádět až do doby, kdy zaměstnancův vyměřovací základ dosáhne částky 1569552 Kč. Potom se již pojistné na SZ odvádět nebude.

- pokud má zaměstnanec více zaměstnavatelů, bude se u všech těchto zaměstnavatelů odvádět do doby než dosáhne jeho vyměřovací základ částky 1569552 Kč. Po skončení roku požádá zaměstnanec o potvrzení úhrnu vyměřovacích základů své zaměstnavatele a v případě překročení částky 1569552 Kč, požádá o vrácení pojistného na SZ z částky nad tuto hranici.

Vláda mění nařízením s účinností od 1. ledna 2019 výši minimální mzdy a nejnižší úrovně zaručené mzdy.

Výše měsíční minimální mzdy se zvyšuje na 13350 Kč (dosud 12200 Kč). Z toho vyplývá, že mzda, plat nebo odměna z dohody nesmí být nižší než tato částka. Minimální mzda 13350 Kč je platná u zaměstnanců s měsíční mzdou pro jakoukoliv délku týdenní pracovní doby v organizaci. Pokud je týdenní pracovní doba zaměstnance individuálně zkrácena oproti stanovené délce pracovní doby v organizaci, snižuje se u něho výše minimální mzdy. Zaměstnanci, který má sjednanou kratší pracovní dobu nebo neodpracoval v kalendářním měsíci příslušnou pracovní dobu odpovídající stanovené týdenní pracovní době, se měsíční sazba minimální mzdy a nejnižší úroveň zaručené mzdy snižuje úměrně odpracované době.

U zaměstnanců s hodinovou mzdou se minimální mzda zvyšuje na 79,80 Kč (dosud 73,20 Kč). Tato částka je platná pro týdenní pracovní dobu 40 hodin. Pokud bude týdenní pracovní doba v organizaci kratší, je třeba hodinovou minimální mzdu přepočíst dle vzorce: (40 : stanovená týdenní pracovní doba) x 73,20 Kč. Výpočty jsou vždy zaokrouhlovány směrem nahoru.

Výše uvedeným NV se rovněž zvyšuje nejnižší úroveň zaručené mzdy. Hodinové sazby zaručené mzdy platí při 40 hodinové týdenní pracovní době a měsíční sazby při jakékoliv týdenní pracovní době v organizaci.

Jelikož v této tabulce je stanovená nejnižší úroveň zaručené mzdy pro 40-ti hodinovou týdenní pracovní dobu, je třeba v případě jiné délky týdenní pracovní doby přepočíst nejnižší úroveň zaručené mzdy na jednu hodinu. Při jinak stanovené délce týdenní pracovní doby ve firmě je třeba provést přepočet dle vzorce: (40:stanovená týdenní pracovní doba) x příslušná sazba zaručené mzdy. U podnikatelských subjektů, ve kterých nepůsobí odborová organizace, bude třeba upravit zaručenou mzdu podle zařazení jednotlivých zaměstnanců. Pro posouzení, zda byla dodržena zaručená mzda, se do mzdy nezahrnuje mzda ani plat za práci přesčas, příplatek za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli. Všechny ostatní složky mzdy se zahrnují. V organizacích, kde je mzda sjednána v kolektivní smlouvě, platí to, co je v ní sjednáno (§ 112 odst. 2 ZP)! Tzn., že v kolektivní smlouvě můžou být sjednány i částky zaručené mzdy nižší než jsou uvedeny v tomto NV! Při neodpracování příslušné pracovní doby nebo při zkrácené pracovní době se u zaměstnanců s měsíční mzdou sazba nejnižší úrovně zaručené mzdy snižuje úměrně odpracované době (§ 80 ZP).

MINIMÁLNÍ A ZARUČENÁ MZDA PŘI OMEZENÉM PRACOVNÍM UPLATNĚNÍ ZAMĚSTNANCE

Nové hodnoty budou po založení 1/2019 uvedeny v parametrech mezd i v číselníku zaručené mzdy.

Dopad zvýšení minimální mzdy do zákona 592/92 Sb. o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění

Tj., např. dítě po ukončení studia na SŠ, které nikam nenastoupilo, ani se nepřihlásilo na úřad práce nebo bezdětná žena v domácnosti. U těchto osob bude od 1. 1. 2019 záloha na VZP činit 1803 Kč (13350x0,135). Dosud to bylo 1647 Kč.

Např. pokud bude mít zaměstnanec v měsíci lednu 2019 pět dnů neplaceného volna a jeho vyměřovací základ pro veřejné zdravotní pojištění bude v tomto měsíci jen 11250 Kč, musí si zaměstnanec doplatit prostřednictvím svého zaměstnavatele 13,5% z částky 13350-11250, tj. 284 Kč.

Od roku 2007 se u zaměstnanců posuzuje nárok na měsíční daňový bonus tak, že jeho příjem musí v měsíci dosáhnout alespoň výše poloviny minimální mzdy platné k 1. 1. příslušného kalendářního roku. Z toho vyplývá, že zvýšení minimální mzdy na 13350 Kč bude mít za následek, že nárok na měsíční daňový bonus bude mít zaměstnanec, který dosáhne v roce 2019 měsíčního příjmu alespoň 6675 Kč nebo vyššího. Nárok na daňový bonus v rámci ročního zúčtování záloh nebo daňového přiznání vznikne zaměstnanci, který v roce 2019 dosáhne příjmu alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy, tj. 80100 Kč (6x13350). Díky zvýšení minimální mzdy tak pravděpodobně někteří zaměstnanci, kteří pracují na zkrácený úvazek, nedosáhnou příjmu potřebného pro vznik nároku na daňový bonus…

V zákonu o daních z příjmů se minimální mzda používá i pro výpočet slevy na dani za umístění dítěte podle § 35ba odst. 1 písm. g). Podle § 35bb odst. 4 lze za každé vyživované dítě uplatnit slevu maximálně do výše minimální mzdy, tj. za rok 2019 bude možno odečíst částku 13350 Kč za každé vyživované dítě (za rok 2018 je to 12200 Kč).

Dopad zvýšení minimální mzdy na příplatek za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém prostředí

Výše příplatku podle § 117 ZP činí nejméně 10% základní sazby minimální mzdy, tj, nejméně 7,98 Kč (79,80 x 0,1, tato hodnota bude v parametrech mezd v roce 2019 na řádku 51, je možné ručně upravit dle potřeb organizace) při 40 hodinové týdenní pracovní době, 8,24 Kč (82,40x0,1) při 38,75 hodinové týdenní pracovní době nebo 8,52 Kč (85,20x0,1) při 37,5 hodinové týdenní pracovní době, a to za každou odpracovanou hodinu ve ztíženém pracovním prostředí.

Výše příplatku podle § 128 ZP (státní sféra) činí nejméně 5% částky základní sazby minimální mzdy za měsíc, tj. nejméně 668 Kč (13350x0,05).

Nejdůležitější změnou je zavedení nové dávky otcovské poporodní péče tzv. „otcovské“ (http://www.cssz.cz/cz/nemocenske-pojisteni/davky/otcovska.htm). Ve verzi 185.97 je nový formulář žádosti o dávku i nové struktura xml pro elektronické podání.

Z této změny vyplývá, že zaměstnanec bude muset mít v rozhodném období podle odst. 3 (předchozích 12 kal. měsíců) ve všech případech vždy minimálně 30 kal. dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ. Pokud nebude alespoň 30 kal. dnů, bude se za denní vyměřovací základ považovat jedna třicetina započitatelného příjmu, kterého by zaměstnanec dosáhl v kal. měsíci, v němž vznikla sociální událost.

Jestliže v rozhodném období stanoveném podle § 18 odst. 4 nemá zaměstnanec vyměřovací základ nebo není-li v tomto rozhodném období alespoň 30 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ, považuje se za denní vyměřovací základ jedna třicetina započitatelného příjmu, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl v kalendářním měsíci, v němž vznikla sociální událost. Pokud zaměstnání netrvalo a ani nemělo trvat alespoň 30 kalendářních dnů, je pravděpodobným příjmem započitatelný příjem, kterého by zaměstnanec dosáhl za trvání zaměstnání. Jde-li o zaměstnání malého rozsahu nebo o zaměstnání na základě dohody o provedení práce, považuje se za denní vyměřovací základ jedna třicetina vyměřovacího základu zaměstnance dosaženého v kalendářním měsíci, v němž vznikla sociální událost, jestliže v rozhodném období stanoveném podle § 18 odst. 4 nebo 6 není alespoň 30 kalendářních dnů.

I z této změny vyplývá, že zaměstnanec bude muset mít v rozhodném období ve všech případech vždy minimálně 30 kal. dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ. Pokud nebude alespoň 30 kal. dnů, bude se za denní vyměřovací základ považovat jedna třicetina započitatelného příjmu, kterého by zaměstnanec dosáhl v kal. měsíci, v němž vznikla sociální událost.

Částka životního minima je stále ve výši 3410 Kč. Částka normativních nákladů na bydlení se pro rok 2018 mění NV 407/2017 Sb. na 5928 Kč (dosud 5822 Kč). Součet těchto částek činí 9338 Kč (3410+5928). Díky této změně normativních nákladů dochází k úpravě nezabavitelných částek:

základní částky na osobu povinného 6225,33 Kč (2/3 z (3410+5928=9338), dosud to bylo 6154,67 Kč,

základní částka na osoby, kterým je povinen poskytovat obživu 1556,33 Kč (6225,33:4), dosud to bylo 1538,67 Kč.

Tzn., že i v roce 2018 se bude při výpočtu základní částky, která nesmí být povinnému sražena, pracovat s haléři a zaokrouhlení na celé koruny se provede až po jejím výpočtu. Např. povinný je ženatý a má dvě děti. Výpočet základní částky bude vypadat takto 6225,33+(3x1556,33)=10894,32 Kč, zaokrouhleno na 10895 Kč.

Částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy sráží bez omezení, činí součet částky ŽM a normativních nákladů na bydlení, tj. 3410+5928 = 9338 Kč (dosud 9232 Kč).

1/ Od čisté mzdy se odečte základní částka, která nesmí být sražena povinnému.

3/ Vše, co přesahuje částku 9338 Kč, se srazí bez omezení a použije se na úhradu přednostních pohledávek. Pokud nejsou přednostní pohledávky, použije se tato částka na úhradu nepřednostních pohledávek, a to podle pořadí došlých.

4/ Pokud je částka rovna nebo nižší než 9338 Kč, zaokrouhlíme ji na částku dělitelnou třemi směrem dolu a v případě přednostních pohledávek srazíme dvě třetiny. Pokud se jedná o nepřednostní pohledávku, srazíme jednu třetinu. Zbytek zůstává spolu se základní částkou povinnému.

5/ Jestliže se jedná o přednostní pohledávku, můžeme na její uspokojení použít až dvě třetiny a vše, co je nad 9338 Kč.

6/ Jestliže se jedná o nepřednostní pohledávku, může se na ní srazit jedna třetina a případně vše, co je nad 9338 Kč.

Ať je příjem zaměstnance jakkoliv vysoký, zbude mu pouze částka 6226 + jedna třetina ze zbytku čisté mzdy. Pokud je zbytek jeho čisté mzdy vyšší než částka, nad kterou se může srážet bez omezení (tj. 9338 Kč), tak mu zbude 6226+3112 = 9338 Kč. Dosud zbylo v tomtéž případě zaměstnanci 9232 Kč.

Vzhledem k tomu, že tyto sazby budou platit od 1. 1. 2018, ale použít by se měly až za výplatní období, které započalo po tomto datu, bude třeba je při výpočtu srážek ze mzdy uplatnit až při provádění srážek ze mzdy z lednové výplaty roku 2018. Při srážkách z prosincové výplaty roku 2017 se použijí ještě nezabavitelné částky, které platily pro rok 2017.

Zákonem 203/2017 Sb. se mění s účinností od 1. 1. 2018 zákon 155/95 Sb. o důchodovém pojištění. Omezení důchodového věku na maximálně 65 let. U pracovníků se důchodový věk automaticky aktualizuje v osobní kartě po otevření záložky důchod. Novým pracovníkům bude důchodový věk doplňován založením měsíce či vytvořením ELDP, ale pouze těm, u kterých nebyl ještě vyplněn. Tím je umožněna případná ruční změna, ruční nastavení bude mít přednost. Změnit datum dosažení důchodového věku lze také změnou počtu vychovaných dětí v osobní kartě v záložce důchod, podle počtu dětí se datum dosažení důchodového věku přepočítá.

Náhrady mzdy se budou i nadále poskytovat za dobu prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti.

Solidární zvýšení daně by se odvádělo ze součtu příjmů zahrnovaných do dílčího základu daně podle § 6 a dílčího základu daně podle § 7 nad 48násobek průměrné mzdy, tj. v roce 2018 nad 1438992 Kč. Příjmy zahrnované do dílčího základu daně u příjmů podle § 6 jsou příjmy před navýšením na „superhrubou mzdu“ (§ 6 odst. 13 ZDP).

Solidární zvýšení daně u záloh se vypočte tak, že z celého příjmu (superhrubé mzdy) se odvede daň 15% a z příjmu bez navýšení o povinné pojistné na SZ a VZP nad 4násobek průměrné mzdy, tj. nad 119916 Kč (29979x4) se odvede solidární zvýšení daně u zálohy ve výši 7%. Solidární zvýšení daně u záloh by se tedy týkalo zaměstnanců s hrubým příjmem nad 119916 Kč.

Maximální vyměřovací základ pro odvod pojistného na sociální zabezpečení

Maximální vyměřovací základ pro odvod pojistného na SZ bude činit v roce 2018 48násobek průměrné mzdy, což je 1438992 Kč. Tato částka bude v roce 2018 uvedena v parametrech mezd na řádku 79.

- pokud má zaměstnanec pouze jednoho zaměstnavatele, bude se pojistné odvádět až do doby, kdy zaměstnancův vyměřovací základ dosáhne částky 1438992 Kč. Potom se již pojistné na SZ odvádět nebude.

- pokud má zaměstnanec více zaměstnavatelů, bude se u všech těchto zaměstnavatelů odvádět do doby než dosáhne jeho vyměřovací základ částky 1438992 Kč. Po skončení roku požádá zaměstnanec o potvrzení úhrnu vyměřovacích základů své zaměstnavatele a v případě překročení částky 1438992 Kč, požádá o vrácení pojistného na SZ z částky nad tuto hranici.

Vláda mění nařízením 286/2017 Sb. s účinností od 1. ledna 2018 výši minimální mzdy a nejnižší úrovně zaručené mzdy.

Výše měsíční minimální mzdy se zvyšuje na 12200 Kč (dosud 11000 Kč). Z toho vyplývá, že mzda, plat nebo odměna z dohody nesmí být nižší než tato částka. Minimální mzda 12200 Kč je platná u zaměstnanců s měsíční mzdou pro jakoukoliv délku týdenní pracovní doby v organizaci. Pokud je týdenní pracovní doba zaměstnance individuálně zkrácena oproti stanovené délce pracovní doby v organizaci, snižuje se u něho výše minimální mzdy. Zaměstnanci, který má sjednanou kratší pracovní dobu nebo neodpracoval v kalendářním měsíci příslušnou pracovní dobu odpovídající stanovené týdenní pracovní době, se měsíční sazba minimální mzdy a nejnižší úroveň zaručené mzdy snižuje úměrně odpracované době.

U zaměstnanců s hodinovou mzdou se minimální mzda zvyšuje na 73,20 Kč (dosud 66,00 Kč). Tato částka je platná pro týdenní pracovní dobu 40 hodin. Pokud bude týdenní pracovní doba v organizaci kratší, je třeba hodinovou minimální mzdu přepočíst dle vzorce: (40 : stanovená týdenní pracovní doba) x 73,20 Kč. Výpočty jsou vždy zaokrouhlovány směrem nahoru.

MINIMÁLNÍ A ZARUČENÁ MZDA PŘI OMEZENÉM PRACOVNÍM UPLATNĚNÍ ZAMĚSTNANCE

Nové hodnoty budou po založení 1/2018 uvedeny v parametrech mezd i v číselníku zaručené mzdy.

Dopad zvýšení minimální mzdy do zákona 592/92 Sb. o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění

Např. pokud bude mít zaměstnanec v měsíci lednu 2018 pět dnů neplaceného volna a jeho vyměřovací základ pro veřejné zdravotní pojištění bude v tomto měsíci jen 11250 Kč, musí si zaměstnanec doplatit prostřednictvím svého zaměstnavatele 13,5% z částky 12200-11250, tj. 129 Kč. V případě, že by neplacené volno nebo neomluvená absence trvaly po celý kalendářní měsíc, měl by si tento zaměstnanec zaplatit prostřednictvím svého zaměstnavatele pojistné ve výši 1647 Kč (12200x0,135).

Od roku 2007 se u zaměstnanců posuzuje nárok na měsíční daňový bonus tak, že jeho příjem musí v měsíci dosáhnout alespoň výše poloviny minimální mzdy platné k 1. 1. příslušného kalendářního roku. Z toho vyplývá, že zvýšení minimální mzdy na 12200 Kč bude mít za následek, že nárok na měsíční daňový bonus bude mít zaměstnanec, který dosáhne v roce 2018 měsíčního příjmu alespoň 6100 Kč nebo vyššího. Nárok na daňový bonus v rámci ročního zúčtování záloh nebo daňového přiznání vznikne zaměstnanci, který v roce 2018 dosáhne příjmu alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy, tj. 73200 Kč (6x12200). Díky zvýšení minimální mzdy tak pravděpodobně někteří zaměstnanci, kteří pracují na zkrácený úvazek, nedosáhnou příjmu potřebného pro vznik nároku na daňový bonus…

V zákonu o daních z příjmů se minimální mzda používá i pro výpočet slevy na dani za umístění dítěte podle § 35ba odst. 1 písm. g). Podle § 35bb odst. 4 lze za každé vyživované dítě uplatnit slevu maximálně do výše minimální mzdy, tj. za rok 2018 bude možno odečíst částku 12200 Kč za každé vyživované dítě (za rok 2017 je to 11000 Kč).

Dopad zvýšení minimální mzdy na příplatek za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém prostředí

Výše příplatku podle § 117 ZP činí nejméně 10% základní sazby minimální mzdy, tj, nejméně 7,32 Kč (73,20 x 0,1) při 40 hodinové týdenní pracovní době, 7,56 Kč (75,60x0,1) při 38,75 hodinové týdenní pracovní době nebo 7,81 Kč (78,10x0,1) při 37,5 hodinové týdenní pracovní době, a to za každou odpracovanou hodinu ve ztíženém pracovním prostředí.

Výše příplatku podle § 128 ZP (státní sféra) činí nejméně 5% částky základní sazby minimální mzdy za měsíc, tj. nejméně 610 Kč (12200x0,05).

Změna v zákonu o daních z příjmů byla provedena zákonem 200/2017 Sb., kterým se mění zákon 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře. Poslanci zde tzv. „přílepkem k zákonu“ změnili v ZDP výši daňového zvýhodnění na první dítě z částky 13404 Kč na částku 15204 Kč. Tzn., že daňové zvýhodnění na první dítě bude od 1. ledna 2018 ve výši 1267 Kč (dosud 1117 Kč), tj. navýšení o 150 Kč.

V případě, že by se jednalo o dítě s průkazem ZTP/P částka daňového zvýhodnění by byla ve dvojnásobné výši.

Vyměřovací základ pro pojistné hrazené státem, za osoby, za které je plátcem pojistného stát

Nařízením vlády 140/2017 Sb. ze dne 12. května 2017 zvýšila vláda s účinností od 1. ledna 2018 vyměřovací základ pro pojistné hrazené státem, za osoby, za které je plátcem pojistného stát z 6814 Kč na 7177 Kč. Vzhledem k tomu, že vláda může podle § 3c odst. 2 zákona 592/92 Sb. o pojistném na VZP změnit částku vyměřovacího základu pro tyto osoby nejpozději do 30. 6. s účinností od 1. ledna roku následujícího, rozhodli se poslanci změnit zákon 592/92 Sb. o VZP.

Zákonem 297/2017 Sb. zvyšují vyměřovací základ pro pojistné hrazené státem, za osoby, za které je plátcem pojistného stát

Z této změny vyplývá, že stát bude přispívat na své pojištěnce od 1. 1. 2018 částkou vypočtenou z 7177 Kč, od 1. 1. 2019 částkou vypočtenou z 7540 Kč a od 1. 1. 2020 částkou vypočtenou z 7903 Kč.

Částka 7177 Kč (v roce 2019 částka 7540 Kč a v roce 2020 částka 7903 Kč) se podle § 3 odst. 7 zákona 592/92 Sb. o VZP použije rovněž u zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají více než 50% osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců. Zde se u osob, kterým byl přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního, druhého nebo třetího stupně, vypočte pojistné na VZP pouze z částky, která překročí 7177 Kč (v letech 2019 a 2020 částku 7540 resp. 7903 Kč). Vzhledem k tomu, že účinnost NV 140/2017 Sb. a této novely zákona je až od 1. ledna 2018, bude třeba u těchto zaměstnavatelů odečítat za měsíce červenec až prosinec 2017 pouze částku ve výši 6814 Kč, která je platná pro rok 2017.

Zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají více než 50% osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců, si mohou uvést příslušnou částku do řádku 28 v parametrech mezd. Při výpočtu mzdy u pracovníků, za které je plátcem ZP stát (dle evidenčního stavu), bude zdravotní pojištění vypočteno jen z části vyměřovacího základu, o kterou překročí tuto částku.

Vzhledem k tomu, že Poslanecká sněmovna nestihla schválit změny v zákonu o daních z příjmů (tisk 873) tak, aby mohl platit již od 1.1.2017, bude se u daňového zvýhodnění na dítě postupovat stejně, jako v roce 2016. Tzn., že do doby, než nabyde účinnosti novela zákona, se bude daňové zvýhodnění poskytovat ve výši 1 417 Kč na druhé dítě a 1 717 Kč na třetí a každé další dítě. Od účinnosti novely zákona o daních z příjmů se zvýší daňové zvýhodnění na druhé dítě na 1 617 Kč a na třetí a každé další dítě na 2 017 Kč. V rámci ročního zúčtování záloh za rok 2017 se uplatní daňové zvýhodnění na druhé dítě ve výši 19 404 Kč (tj. 1 617x12) a na třetí a každé další dítě ve výši 24 204 Kč (tj. 2 017x12). Sazby jsou uvedeny v parametrech mezd na řádcích 1, 14, 102, 103, 104, 105.

Částka od daně osvobozených plateb zaměstnavatele na penzijní a životní pojištění od 1.1.2017

V § 6 odst. 9 písm. p) zákona 377/2015 Sb. se zvyšuje částka od daně osvobozených plateb zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem, doplňkové penzijní spoření nebo na soukromé životní pojištění z 30 000 Kč na 50 000 Kč. Tato částka bude v roce 2017 v parametrech mezd na řádku 77.

Částka životního minima je stále ve výši 3410 Kč. Částka normativních nákladů na bydlení se mění na 5822 Kč (dosud 5858 Kč). Součet těchto částek činí 9232 Kč (3410+5822). Díky této změně normativních nákladů dochází k úpravě nezabavitelných částek:

základní částky na osobu povinného 6154,67 Kč (2/3 z (3410+5822=9232), dosud to bylo 6178,67 Kč,

základní částka na osoby, kterým je povinen poskytovat obživu 1538,67 Kč (6154,67:4), dosud to bylo 1544,67 Kč.

Tzn., že i v roce 2017 se bude při výpočtu základní částky, která nesmí být povinnému sražena, pracovat s haléři a zaokrouhlení na celé koruny se provede až po jejím výpočtu. Např. povinný je ženatý a má dvě děti. Výpočet základní částky bude vypadat takto 6154,67+(3x1538,67)=10770,68 Kč, zaokrouhleno na 10771 Kč.

Částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy sráží bez omezení, činí součet částky ŽM a normativních nákladů na bydlení, tj. 3410+5822 = 9232 Kč (dosud 9268 Kč). Jedna třetina z této částky činí 3077 Kč (dosud 3089 Kč).

1/ Od čisté mzdy se odečte základní částka, která nesmí být sražena povinnému.

3/ Vše, co přesahuje částku 9232 Kč, se srazí bez omezení a použije se na úhradu přednostních pohledávek. Pokud nejsou přednostní pohledávky, použije se tato částka na úhradu nepřednostních pohledávek, a to podle pořadí došlých.

4/ Pokud je částka rovna nebo nižší než 9232 Kč, zaokrouhlíme ji na částku dělitelnou třemi směrem dolu a v případě přednostních pohledávek srazíme dvě třetiny. Pokud se jedná o nepřednostní pohledávku, srazíme jednu třetinu. Zbytek zůstává spolu se základní částkou povinnému.

5/ Jestliže se jedná o přednostní pohledávku, můžeme na její uspokojení použít až dvě třetiny a vše, co je nad 9232 Kč.

6/ Jestliže se jedná o nepřednostní pohledávku, může se na ní srazit jedna třetina a případně vše, co je nad 9232 Kč.

Ať je jeho příjem jakkoliv vysoký, zbude mu pouze částka 6155 + jedna třetina ze zbytku čisté mzdy. Pokud je zbytek jeho čisté mzdy vyšší než částka, nad kterou se může srážet bez omezení (tj. 9232 Kč), tak mu zbude 6155+3077 = 9232 Kč. Dosud zbylo v tomtéž případě zaměstnanci 9268 Kč.

Vzhledem k tomu, že tyto sazby budou platit od 1. 1. 2017, ale použít by se měly až za výplatní období, které započalo po tomto datu, budou při výpočtu srážek ze mzdy uplatněny až při provádění srážek ze mzdy z lednové výplaty roku 2017. Při srážkách z prosincové výplaty roku 2016 se použijí ještě nezabavitelné částky, které platily pro rok 2016.

Vláda mění nařízením 336/2016 Sb. s účinností od 1. ledna 2017 výši minimální mzdy a nejnižší úrovně zaručené mzdy.

Výše měsíční minimální mzdy se zvyšuje na 11000 Kč (dosud 9900 Kč). Z toho vyplývá, že mzda, plat nebo odměna z dohody nesmí být nižší než tato částka. Minimální mzda 11000 Kč je platná u zaměstnanců s měsíční mzdou pro jakoukoliv délku týdenní pracovní doby v organizaci. Pokud je týdenní pracovní doba zaměstnance individuálně zkrácena oproti stanovené délce pracovní doby v organizaci, snižuje se u něho výše minimální mzdy. Zaměstnanci, který má sjednanou kratší pracovní dobu nebo neodpracoval v kalendářním měsíci příslušnou pracovní dobu odpovídající stanovené týdenní pracovní době, se měsíční sazba minimální mzdy a nejnižší úroveň zaručené mzdy snižuje úměrně odpracované době.

U zaměstnanců s hodinovou mzdou se minimální mzda zvyšuje na 66,00 Kč (dosud 58,70 Kč). Tato částka je platná pro týdenní pracovní dobu 40 hodin. Pokud bude týdenní pracovní doba v organizaci kratší, je třeba hodinovou minimální mzdu přepočíst dle vzorce: (40 : stanovená týdenní pracovní doba) x 66,00 Kč. Výpočty jsou vždy zaokrouhlovány směrem nahoru.

MINIMÁLNÍ A ZARUČENÁ MZDA PŘI OMEZENÉM PRACOVNÍM UPLATNĚNÍ ZAMĚSTNANCE

Vzhledem k tomu, že § 4 NV 567/2006 Sb. byl od 1. 1. 2017 zrušen, bude pro zaměstnance, kteří mají omezené pracovní uplatnění (poživatelé invalidního důchodu pro invaliditu prvního, druhého nebo třetího stupně a osoby zdravotně znevýhodněné), platit stejná výše minimální a zaručené mzdy jako pro ostatní zaměstnance. Ze zrušení § 4 vyplývá, že pro zaměstnance, kteří jsou poživateli invalidního důchodu pro invaliditu prvního, druhého nebo třetího stupně se zvýšila minimální i zaručená mzda, což může způsobit značné finanční problémy především některým chráněným dílnám, které zaměstnávají pouze zdravotně postižené osoby a budou muset u těchto zaměstnanců minimální i zaručenou mzdu výrazně navýšit.

Nové hodnoty budou po založení 1/2017 uvedeny v parametrech mezd i číselníku v zaručené mzdy.

Dopad zvýšení minimální mzdy do zákona 592/92 Sb. o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění

Minimální mzda se dále používá u zdravotního pojištění v případech, kdy vyměřovací základ zaměstnance je nižší než minimální vyměřovací základ (§ 3 odst. 10 zákona 592/1992 Sb. o VZP). V tomto případě je zaměstnanec povinen doplatit zdravotní pojišťovně prostřednictvím svého zaměstnavatele pojistné ve výši 13,5% z rozdílu těchto základů. Např. pokud bude mít zaměstnanec v měsíci lednu 2017 pět dnů neplaceného volna a jeho vyměřovací základ pro veřejné zdravotní pojištění bude v tomto měsíci jen 9850 Kč, musí si zaměstnanec doplatit prostřednictvím svého zaměstnavatele 13,5% z částky 11000-9850, tj. 156 Kč. V případě, že by neplacené volno nebo neomluvená absence trvaly po celý kalendářní měsíc, měl by si tento zaměstnanec zaplatit prostřednictvím svého zaměstnavatele pojistné ve výši 1485 Kč (11000x0,135).

Od roku 2007 se u zaměstnanců posuzuje nárok na měsíční daňový bonus tak, že jeho příjem musí v měsíci dosáhnout alespoň výše poloviny minimální mzdy platné k 1. 1. příslušného kalendářního roku. Z toho vyplývá, že zvýšení minimální mzdy na 11000 Kč bude mít za následek, že nárok na měsíční daňový bonus bude mít zaměstnanec, který dosáhne v roce 2017 měsíčního příjmu alespoň 5500 Kč nebo vyššího. Nárok na daňový bonus v rámci ročního zúčtování záloh nebo daňového přiznání vznikne zaměstnanci, který v roce 2017 dosáhne příjmu alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy, tj. 66000 Kč (6x11000). Díky zvýšení minimální mzdy tak pravděpodobně někteří zaměstnanci, kteří pracují na zkrácený úvazek, nedosáhnou příjmu potřebného pro vznik nároku na daňový bonus.

V zákonu o daních z příjmů se minimální mzda používá i pro výpočet slevy na dani za umístění dítěte podle § 35ba odst. 1 písm. g). Podle § 35bb odst. 4 lze za každé vyživované dítě uplatnit slevu maximálně do výše minimální mzdy, tj. za rok 2017 bude možno odečíst částku 11000 Kč za každé vyživované dítě (za rok 2016 je to 9900 Kč).

Dopad zvýšení minimální mzdy na příplatek za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém prostředí

Výše příplatku podle § 117 ZP činí nejméně 10% základní sazby minimální mzdy, tj, nejméně 6,60 Kč (66,00 x 0,1) při 40 hodinové týdenní pracovní době, 6,82 Kč (68,20x0,1) při 38,75 hodinové týdenní pracovní době nebo 7,04 Kč (70,40x0,1) při 37,5 hodinové týdenní pracovní době, a to za každou odpracovanou hodinu ve ztíženém pracovním prostředí.

Výše příplatku podle § 128 ZP (státní sféra) činí nejméně 5% částky základní sazby minimální mzdy za měsíc, tj. nejméně 550 Kč (11000x0,05).

Náhrady mzdy se budou i nadále poskytovat za dobu prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti.

Maximální vyměřovací základ pro odvod pojistného na sociální zabezpečení

Maximální vyměřovací základ pro odvod pojistného na SZ bude činit v roce 2017 48násobek průměrné mzdy, což je 1355136 Kč. Tato částka bude v roce 2017 uvedena v parametrech mezd na řádku 79.

- pokud má zaměstnanec pouze jednoho zaměstnavatele, bude se pojistné odvádět až do doby, kdy zaměstnancův vyměřovací základ dosáhne částky 1355136 Kč. Potom se již pojistné na SZ odvádět nebude.

- pokud má zaměstnanec více zaměstnavatelů, bude se u všech těchto zaměstnavatelů odvádět do doby než dosáhne jeho vyměřovací základ částky 1355136 Kč. Po skončení roku požádá zaměstnanec o potvrzení úhrnu vyměřovacích základů své zaměstnavatele a v případě překročení částky 1355136 Kč, požádá o vrácení pojistného na SZ z částky nad tuto hranici.

Solidární zvýšení daně se bude odvádět ze součtu příjmů zahrnovaných do dílčího základu daně podle § 6 a dílčího základu daně podle § 7 nad 48násobek průměrné mzdy, tj. v roce 2017 nad 1355136 Kč. Příjmy zahrnované do dílčího základu daně u příjmů podle § 6 jsou příjmy před navýšením na „superhrubou mzdu“ (§ 6 odst. 13 ZDP).

Solidární zvýšení daně u záloh se vypočte tak, že z celého příjmu (superhrubé mzdy) se odvede daň 15% a z příjmu bez navýšení o povinné pojistné na SZ a VZP nad 4násobek průměrné mzdy, tj. nad 112928 Kč (28232x4) se odvede solidární zvýšení daně u zálohy ve výši 7%. Solidární zvýšení daně u záloh by se tedy týkalo zaměstnanců s hrubým příjmem nad 112928 Kč.

Zákonem 359/2015 Sb. se mění zákon 245/2000 Sb. o státních svátcích, o ostatních svátcích a významných dnech. Podle tohoto zákona je od 1. ledna 2016 i Velký pátek, v roce 2016 připadá na den 25. března, takže v roce 2016 bude 252 pracovních dnů a 9 placených svátků. V plánovacích kalendářích na rok 2016 je uveden počet pracovních dnů 253 a svátků pouze 8. Nový svátek je doplněn do číselníku svátků.

Zákonem 376/2015 Sb. se s účinností od 1. ledna 2016 ruší zákon 426/2011 Sb. o důchodovém spoření a zákon 397/2012 Sb. o pojistném na důchodové spoření. Doprovodným zákonem 377/2015 Sb. se mění některé další zákony v souvislosti se zrušením II. pilíře důchodové reformy.

odvod do II. pilíře se provede naposledy ze mzdy za měsíc prosinec 2015 (tj. z prosincové výplaty v lednu 2016) – tzn. odvede se ještě 5% z vyměřovacího základu pro SZ.

zaměstnanci si budou moci zvolit, zda si nechají naspořené prostředky vyplatit, nebo převést do III. pilíře (doplňkové penzijní spoření) – měli by tak učinit do 30. září nebo si můžou část prostředků (3%) převést do I. pilíře (pojistné na důchodové pojištění) – povinný I. pilíř) a zbytek si nechat vyplatit nebo převést na penzijní připojištění (tuto volbu mají do 29. 12. 2017…). O těchto možnostech budou informováni penzijní společností nejpozději do 31. března 2016.

pokud si nepřevedou 3%, o které platili méně do I. pilíře, bude se jim za každý rok účasti ve II. pilíře počítat na starobní důchod jen 1,2% místo 1,5% jako u ostatních pojištěnců.

od 1. října 2016 nelze stanovit pojistné na důchodové spoření a tímto datem i zanikají nedoplatky na pojistném.

V parametrech mezd na řádcích 98 a 99 bude od roku 2016 nula a důchodové spoření nebude od výpočtu mzdy za leden 2016 počítáno.

Částka životního minima je od roku 2012 ve výši 3410 Kč. Částka normativních nákladů na bydlení se pro rok 2016 mění NV 395/2015 Sb. na 5858 Kč (dosud 5767 Kč). Součet těchto částek činí 9268 Kč. Díky této změně dochází ke zvýšení nezabavitelných částek takto:

základní částky na osobu povinného 6178,67 Kč (2/3 z (3410+5858=9268), dosud to bylo 6118 Kč,

základní částka na osoby, kterým je povinen poskytovat obživu 1544,67 Kč (6178,67:4), dosud to bylo 1529,50 Kč.

Tzn., že i v roce 2016 se bude při výpočtu základní částky, která nesmí být povinnému sražena, pracovat s haléři a zaokrouhlení na celé koruny se provede až po jejím výpočtu. Např. povinný je ženatý a má dvě děti. Výpočet základní částky bude vypadat takto 6178,67+(3x1544,67)=10812,68 Kč, zaokrouhleno na 10813 Kč.

Částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy sráží bez omezení, činí součet částky ŽM a normativních nákladů na bydlení, tj. 3410+5858 = 9268 Kč (dosud 9177 Kč).

1/ Od čisté mzdy se odečte základní částka, která nesmí být sražena povinnému.

3/ Vše, co přesahuje částku 9268 Kč, se srazí bez omezení a použije se na úhradu přednostních pohledávek. Pokud nejsou přednostní pohledávky, použije se tato částka na úhradu nepřednostních pohledávek, a to podle pořadí došlých.

4/ Pokud je částka rovna nebo nižší než 9268 Kč, zaokrouhlíme ji na částku dělitelnou třemi směrem dolu a v případě přednostních pohledávek srazíme dvě třetiny. Pokud se jedná o nepřednostní pohledávku, srazíme jednu třetinu. Zbytek zůstává spolu se základní částkou povinnému.

5/ Jestliže se jedná o přednostní pohledávku, můžeme na její uspokojení použít až dvě třetiny a vše, co je nad 9268 Kč.

6/ Jestliže se jedná o nepřednostní pohledávku, může se na ní srazit jedna třetina a vše, co je nad 9268 Kč.

Ať je jeho příjem jakkoliv vysoký, zbude mu pouze částka 6179 + jedna třetina ze zbytku čisté mzdy. Pokud je zbytek jeho čisté mzdy vyšší než částka, nad kterou se může srážet bez omezení (tj. 9268 Kč), tak mu zbude 6179+3089 = 9268 Kč. Dosud zbylo v tomtéž případě zaměstnanci 9177 Kč.

Vzhledem k tomu, že tyto sazby budou platit od 1. 1. 2016, ale použít by se měly až za výplatní období, které započalo po tomto datu, bude třeba je při výpočtu srážek ze mzdy uplatnit až při provádění srážek ze mzdy z lednové výplaty roku 2016. Při srážkách z prosincové výplaty roku 2015 se použijí ještě nezabavitelné částky, které platily pro rok 2015.

Vláda mění s účinností od 1. ledna 2016 výši minimální mzdy a nejnižší úrovně zaručené mzdy.

Výše měsíční minimální mzdy se zvyšuje na 9900 Kč (dosud 9200 Kč). Z toho vyplývá, že mzda, plat nebo odměna z dohody nesmí být nižší než tato částka. Minimální mzda 9900 Kč je platná u zaměstnanců s měsíční mzdou pro jakoukoliv délku týdenní pracovní doby v organizaci. Při neodpracování příslušné pracovní doby se u zaměstnanců s měsíční mzdou sazba minimální mzdy snižuje úměrně odpracované době. Pokud je týdenní pracovní doba zaměstnance individuálně zkrácena oproti stanovené délce pracovní doby v organizaci, snižuje se u něho výše minimální mzdy.

U zaměstnanců s hodinovou mzdou se minimální mzda zvyšuje na 58,70 Kč (dosud 55,00 Kč). Tato částka je platná pro týdenní pracovní dobu 40 hodin. Pokud bude týdenní pracovní doba v organizaci kratší, je třeba hodinovou minimální mzdu přepočíst dle vzorce: (40 : stanovená týdenní pracovní doba) x 58,70 Kč.

Také pro zaměstnance, kteří jsou poživateli invalidního důchodu pro invaliditu prvního, druhého nebo třetího stupně se zvýšila minimální i zaručená mzda. Sazba minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin činí 55,10 Kč za hodinu (dosud 48,10 Kč) nebo 9300 Kč za měsíc (dosud 8000 Kč).

Nové hodnoty budou po založení 1/2016 uvedeny v parametrech mezd i číselníku v zaručené mzdy.

Dopad zvýšení minimální mzdy do zákona 592/92 Sb. o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění

Díky úpravě minimální mzdy dochází ke změně v zákonu 592/92 Sb. o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, kde se z minimální mzdy vychází při stanovení vyměřovacího základu u osob bez zdanitelných příjmů (§ 3b). U těchto osob bude od 1. 1. 2016 záloha na VZP činit 1337 Kč (dosud 1242 Kč).

Minimální mzda se dále používá u zdravotního pojištění v případech, kdy vyměřovací základ zaměstnance je nižší než minimální vyměřovací základ (§ 3 odst. 10 zákona 592/1992 Sb. o VZP). V tomto případě je zaměstnanec povinen doplatit zdravotní pojišťovně prostřednictvím svého zaměstnavatele pojistné ve výši 13,5% z rozdílu těchto základů. Např. pokud bude mít zaměstnanec v měsíci lednu 2016 pět dnů neplaceného volna a jeho vyměřovací základ pro všeobecné zdravotní pojištění bude v tomto měsíci jen 9150 Kč, musí si zaměstnanec doplatit prostřednictvím svého zaměstnavatele 13,5% z částky 9900-9150, tj. 102 Kč (9900-9150x0,135). V případě, že by neplacené volno nebo neomluvená absence trvaly po celý kalendářní měsíc, měl by si zaměstnanec doplatit prostřednictvím svého zaměstnavatele pojistné ve výši 1337 Kč (9900x0,135).

Od roku 2007 se u zaměstnanců posuzuje nárok na měsíční daňový bonus tak, že jeho příjem musí v měsíci dosáhnout alespoň výše poloviny minimální mzdy platné k 1. 1. příslušného kalendářního roku. Z toho vyplývá, že zvýšení minimální mzdy na 9900 Kč bude mít za následek, že nárok na měsíční daňový bonus bude mít zaměstnanec, který dosáhne v roce 2016 měsíčního příjmu alespoň 4950 Kč nebo vyššího. Nárok na daňový bonus v rámci ročního zúčtování záloh nebo daňového přiznání vznikne zaměstnanci, který v roce 2016 dosáhne příjmu alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy, tj. 59400 Kč (6x9900).

Dopad zvýšení minimální mzdy na příplatek za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém prostředí

Výše příplatku podle § 117 ZP činí nejméně 10% základní sazby minimální mzdy, tj, nejméně 5,87 Kč (58,70 x 0,1) při 40 hodinové týdenní pracovní době, 6,06 Kč (60,60x0,1) při 38,75 hodinové týdenní pracovní době nebo 6,27 Kč (62,7x0,1) při 37,5 hodinové týdenní pracovní době, a to za každou odpracovanou hodinu ve ztíženém pracovním prostředí.

Výše příplatku podle § 128 ZP (státní sféra) činí nejméně 5% částky základní sazby minimální mzdy za měsíc, tj. nejméně 495 Kč (9900x0,05).

Náhrady mzdy se budou i nadále poskytovat za dobu prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti.

Maximální vyměřovací základ pro odvod pojistného na sociální zabezpečení

Maximální vyměřovací základ pro odvod pojistného na SZ bude činit v roce 2016 48násobek průměrné mzdy, což je 1296288 Kč. Tato částka bude v roce 2016 uvedena v parametrech mezd na řádku 79.

- pokud má zaměstnanec pouze jednoho zaměstnavatele, bude se pojistné odvádět až do doby, kdy zaměstnancův vyměřovací základ dosáhne částky 1296288 Kč. Potom se již pojistné na SZ odvádět nebude.

- pokud má zaměstnanec více zaměstnavatelů, bude se u všech těchto zaměstnavatelů odvádět do doby než dosáhne jeho vyměřovací základ částky 1296288 Kč. Po skončení roku požádá zaměstnanec o potvrzení úhrnu vyměřovacích základů své zaměstnavatele a v případě překročení částky 1296288 Kč, požádá o vrácení pojistného na SZ z částky nad tuto hranici.

Maximální vyměřovací základ pro odvod pojistného na důchodové spoření

Maximálním základem pojistného na důchodové spoření je částka stanovená jako maximální vyměřovací základ zaměstnance pro placení pojistného na důchodové pojištění, tj. 48násobek průměrné mzdy. V roce 2016 se bude pojistné na důchodové spoření odvádět do doby, kdy zaměstnanec nedosáhne vyměřovacího základu 1296288 Kč.

Maximální vyměřovací základ pro odvod pojistného na všeobecné zdravotní pojištění

Maximální vyměřovací základ pro odvod pojistného na VZP byl definitivně zrušen a pojistné na VZP se bude odvádět z celého vyměřovacího základu zaměstnance. V parametrech mezd může být na řádku 93 "maximální vyměřovací základ pro odvod pojistného na VZP" jakákoliv hodnota, maximální vyměřovací základ nebude od roku 2016 hlídán.

Solidární zvýšení daně se bude odvádět ze součtu příjmů zahrnovaných do dílčího základu daně podle § 6 a dílčího základu daně podle § 7 nad 48násobek průměrné mzdy, tj. v roce 2016 nad 1296288 Kč. Příjmy zahrnované do dílčího základu daně u příjmů podle § 6 jsou příjmy před navýšením na „superhrubou mzdu“ (§ 6 odst. 13 ZDP).

Solidární zvýšení daně u záloh se vypočte tak, že z celého příjmu (superhrubé mzdy) se odvede daň 15% a z příjmu bez navýšení o povinné pojistné na SZ a VZP nad 4násobek průměrné mzdy, tj. nad 108024 Kč (27006x4) se odvede solidární zvýšení daně u zálohy ve výši 7%. Solidární zvýšení zálohy na daň se tedy týká zaměstnanců s hrubým příjmem nad 108024 Kč.

- částka normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu (ta se stanoví pro byt užívaný na základě nájemní smlouvy pro obec od 50000 do 99999 obyvatel podle § 26 odst. 1 písm. a) zákona 117/95 Sb.).

Částka životního minima je od roku 2012 ve výši 3410 Kč. Částka normativních nákladů na bydlení se pro rok 2015 mění NV 327/2014 Sb. na 5767 Kč (dosud 5873 Kč). Součet těchto částek činí 9177 Kč. Díky této změně dochází ke snížení nezabavitelných částek takto:

základní částky na osobu povinného 6118 Kč (2/3 z (3410+5767=9177), dosud to bylo 6188,67 Kč,

základní částka na osoby, kterým je povinen poskytovat obživu 1529,50 Kč (6118:4), dosud to bylo 1547,17 Kč.

Tzn., že i v roce 2015 se bude při výpočtu základní částky, která nesmí být povinnému sražena, pracovat s haléři a zaokrouhlení na celé koruny se provede až po jejím výpočtu. Např. povinný je ženatý a má dvě děti. Výpočet základní částky bude vypadat takto 6118+(3x1529,50)=10706,50 Kč, zaokrouhleno na 10707 Kč.

Částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy sráží bez omezení, činí součet částky ŽM a normativních nákladů na bydlení, tj. 3410+5767 = 9177 Kč (dosud 9283 Kč).

1/ Od čisté mzdy se odečte základní částka, která nesmí být sražena povinnému.

3/ Vše, co přesahuje částku 9177 Kč, se srazí bez omezení a použije se na úhradu přednostních pohledávek. Pokud nejsou přednostní pohledávky, použije se tato částka na úhradu nepřednostních pohledávek, a to podle pořadí došlých.

4/ Pokud je částka rovna nebo nižší než 9177 Kč, zaokrouhlíme ji na částku dělitelnou třemi směrem dolu a v případě přednostních pohledávek srazíme dvě třetiny. Pokud se jedná o nepřednostní pohledávku, srazíme jednu třetinu. Zbytek zůstává spolu se základní částkou povinnému.

5/ Jestliže se jedná o přednostní pohledávku, můžeme na její uspokojení použít až dvě třetiny a vše, co je nad 9177 Kč.

6/ Jestliže se jedná o nepřednostní pohledávku, může se na ní srazit jedna třetina a vše, co je nad 9177 Kč.

Ať je jeho příjem jakkoliv vysoký, zbude mu pouze částka 6118 + jedna třetina ze zbytku čisté mzdy. Pokud je zbytek jeho čisté mzdy vyšší než částka, nad kterou se může srážet bez omezení (tj. 9177 Kč), tak mu zbude 6118+3059 = 9177 Kč. Dosud zbylo v tomtéž případě zaměstnanci 9284 Kč.

Vzhledem k tomu, že tyto sazby budou platit od 1. 1. 2015, ale použít by se měly až za výplatní období, které započalo po tomto datu, bude třeba je při výpočtu srážek ze mzdy uplatnit až při provádění srážek ze mzdy z lednové výplaty roku 2015. Při srážkách z prosincové výplaty roku 2014 se použijí ještě nezabavitelné částky, které platily pro rok 2014.

Nařízením 204/2014 Sb. vláda mění s účinností od 1. ledna 2015 výši minimální mzdy a nejnižší úrovně zaručené mzdy.

Výše měsíční minimální mzdy se zvyšuje na 9200 Kč (dosud 8500 Kč). Z toho vyplývá, že mzda, plat nebo odměna z dohody nesmí být nižší než tato částka. Minimální mzda 9200 Kč je platná u zaměstnanců s měsíční mzdou pro jakoukoliv délku týdenní pracovní doby v organizaci. Pokud je týdenní pracovní doba zaměstnance individuálně zkrácena oproti stanovené délce pracovní doby v organizaci, snižuje se u něho výše minimální mzdy.

U zaměstnanců s hodinovou mzdou se minimální mzda zvyšuje na 55,00 Kč (dosud 50,60 Kč). Tato částka je platná pro týdenní pracovní dobu 40 hodin. Pokud bude týdenní pracovní doba v organizaci kratší, je třeba hodinovou minimální mzdu přepočíst dle vzorce: (40 : stanovená týdenní pracovní doba) x 55,00 Kč.

Nové hodnoty budou po založení 1/2015 uvedeny v parametrech mezd i číselníku v zaručené mzdy.

Měsíční daňové zvýhodnění na 1. dítě 1117, 2. dítě 1317, 3. a každé další 1417. Dítě s ZTP/P dle pořadí dvojnásobek. Sazby jsou uvedeny v parametrech mezd na řádcích 1, 14, 102, 103, 104, 105. Pořadí dětí je třeba nastavit ve formuláři dětí a vyživovaných osob, není možné automatické nastavení vzhledem k tomu, že pořadí dětí a jejich uplatnění u zaměstnavatelů si určují rodiče.

Doplněna nová sestava "Potvrzení zaměstnavatele druhého z poplatníků pro uplatnění nároku na daňové zvýhodnění vzor 1 (pro rok 2015)", přiřazena k prohlížeči trvalých pracovních poměrů.

Doplněn řádek 18a sleva za umístění dítěte. Zároveň byla doplněna nová sestava "Daň-výpočet do formuláře pro označené pracovníky vzor 19 (za rok 2014)" s tímto řádkem, je přiřazena k prohlížeči ročního vyrovnání daně.

Zrušeno navýšení na minimální mzdu za každý den neplaceného volna, absence.

Zdravotní pojištění u zaměstnání malého rozsahu a dohody o provedení práce od 1.1.2015

U zaměstnanců se sjednaným příjmem do 2 500 Kč (nebo u kterých příjem nebyl sjednán) nově platí, že pokud těchto zaměstnání vykonávají v kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele více a úhrn jejich příjmů z těchto zaměstnání dosáhne v kalendářním měsíci alespoň částku rozhodného příjmu 2 500 Kč, vzniká jim účast na pojištění. Při výpočtu mzdy program sečte všechny zaměstnání malého rozsahu (označení "dohoda o pracích konaných mimo pracovní poměr" v číselníku pracovních poměrů a neplatí zdravotní pojištění do 2500) jednoho pracovníka a pokud jejich součet dosáhne či překročí 2500, tak v každém z těchto zaměstnání je sraženo zdravotní pojištění.

Zaměstnanec činný na základě dohody o provedení práce je účasten pojištění též, jestliže vykonával v kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele více dohod o provedení práce a úhrn započitatelných příjmů z těchto dohod přesáhne 10000 Kč. Při výpočtu mzdy program sečte všechny dohody (označení "dohoda o pracích konaných mimo pracovní poměr" v číselníku pracovních poměrů a neplatí žádné pojistné) jednoho pracovníka a pokud jejich součet překročí 10000, tak v každé z těchto dohod je sraženo zdravotní pojištění.

Náhrady mzdy se budou i nadále poskytovat za dobu prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti.

Maximální vyměřovací základ pro odvod pojistného na sociální zabezpečení

Maximální vyměřovací základ pro odvod pojistného na SZ bude činit v roce 2015 48násobek průměrné mzdy, což je 1277328 Kč. Tato částka bude v roce 2015 uvedena v parametrech mezd na řádku 79.

- pokud má zaměstnanec pouze jednoho zaměstnavatele, bude se pojistné odvádět až do doby, kdy zaměstnancův vyměřovací základ dosáhne částky 1277328 Kč. Potom se již pojistné na SZ odvádět nebude.

- pokud má zaměstnanec více zaměstnavatelů, bude se u všech těchto zaměstnavatelů odvádět do doby než dosáhne jeho vyměřovací základ částky 1277328 Kč. Po skončení roku požádá zaměstnanec o potvrzení úhrnu vyměřovacích základů své zaměstnavatele a v případě překročení částky 1277328 Kč, požádá o vrácení pojistného na SZ z částky nad tuto hranici.

Maximální vyměřovací základ pro odvod pojistného na důchodové spoření

Maximálním základem pojistného na důchodové spoření je částka stanovená jako maximální vyměřovací základ zaměstnance pro placení pojistného na důchodové pojištění, tj. 48násobek průměrné mzdy. V roce 2015 se bude pojistné na důchodové spoření odvádět do doby, kdy zaměstnanec nedosáhne vyměřovacího základu 1277328 Kč.

Maximální vyměřovací základ pro odvod pojistného na všeobecné zdravotní pojištění

Solidární zvýšení daně se bude odvádět ze součtu příjmů zahrnovaných do dílčího základu daně podle § 6 a dílčího základu daně podle § 7 nad 48násobek průměrné mzdy, tj. v roce 2015 nad 1277328 Kč. Příjmy zahrnované do dílčího základu daně u příjmů podle § 6 jsou příjmy před navýšením na „superhrubou mzdu“ (§ 6 odst. 13 ZDP).

Solidární zvýšení daně u záloh se vypočte tak, že z celého příjmu (superhrubé mzdy) se odvede daň 15% a z příjmu bez navýšení o povinné pojistné na SZ a VZP nad 4násobek průměrné mzdy, tj. nad 106444 Kč (26611x4) se odvede solidární zvýšení daně u zálohy ve výši 7%. Solidární zvýšení zálohy na daň se tedy týká zaměstnanců s hrubým příjmem nad 106444 Kč.

U zaměstnanců se sjednaným příjmem do 2 500 Kč (nebo u kterých příjem nebyl sjednán) nově platí, že pokud těchto zaměstnání vykonávají v kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele více a úhrn jejich příjmů z těchto zaměstnání dosáhne v kalendářním měsíci alespoň částku rozhodného příjmu 2 500 Kč, vzniká jim účast na pojištění. Při výpočtu mzdy program sečte všechny zaměstnání malého rozsahu (označení "dohoda o pracích konaných mimo pracovní poměr" v číselníku pracovních poměrů a neplatí sociální pojištění do 2500) jednoho pracovníka a pokud jejich součet dosáhne či překročí 2500, tak v každém z těchto zaměstnání je sraženo sociální pojištění.

U dohod je to obdobné, zaměstnanec činný na základě dohody o provedení práce je účasten pojištění též, jestliže vykonával v kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele více dohod o provedení práce a úhrn započitatelných příjmů z těchto dohod přesáhne 10000 Kč. Při výpočtu mzdy program sečte všechny dohody (označení "dohoda o pracích konaných mimo pracovní poměr" v číselníku pracovních poměrů a neplatí žádné pojistné) jednoho pracovníka a pokud jejich součet překročí 10000, tak v každé z těchto dohod je sraženo sociální pojištění.

1) z příjmů ze závislé činnosti vypadly „příjmy za práci žáků a studentů z praktického výcviku“

2) V § 6 odst. 9 se mezi příjmy od daně osvobozené vkládá nové písmeno l), které zní: „příjmy za práci žáků a studentů z praktického vyučování a praktické přípravy,“

Z této změny vyplývá, že pokud budou u zaměstnavatele vykonávat praktickou přípravu učni, nebude příjem za tuto práci podléhat dani z příjmu a ani odvodům sociálního a zdravotního pojištění. Dosud se také daň neodváděla, ale pouze v případě, že učeň podepsal prohlášení k dani.

Podle stanoviska MF se ale i nadále považují za příjmy ze závislé činnosti, protože se jedná o příjmy z obdobného poměru, kdy poplatník vykonává práci dle příkazů plátce. Z tohoto vyplývá, že i když jsou tyto odměny podle § 6 odst. 9 písm. l) od daně osvobozeny, bude třeba i u těchto žáků a studentů vést mzdový list. Tím, že se pro účely zákona o daních z příjmů jedná o zaměstnance (§ 6 odst. 2), můžou jim být poskytovány např. stravenky.

Program byl upraven tak, že mzdy pracovníků s evidenčním stavem 16 (žáci, učni a studenti v praktickém výcviku) nepodléhají od 1.1.2014 dani ani pojištění. Uživatelům doporučujeme pouze zkontrolovat, zda jsou učni zařazeni ve správném evidenčním stavu, výpočet mzdy již proběhne podle platné legislativy.

Částka životního minima je od roku 2012 ve výši 3410 Kč. Částka normativních nákladů na bydlení se pro rok 2014 mění NV 440/2013 Sb. na 5873 Kč (dosud 5687 Kč). Součet těchto částek činí 9283 Kč. Díky této změně dochází ke zvýšení nezabavitelných částek takto:

- základní částky na osobu povinného 6188,67 Kč (2/3 z (3410+5873=9283), dosud to bylo 6064,67 Kč,

- základní částka na osoby, kterým je povinen poskytovat obživu 1547,17 Kč (6188,67:4), dosud to bylo 1516,17 Kč.

Tzn., že i v roce 2014 se bude při výpočtu základní částky, která nesmí být povinnému sražena, pracovat s haléři a zaokrouhlení na celé koruny se provede až po jejím výpočtu. Např. povinný je ženatý a má dvě děti. Výpočet základní částky bude vypadat takto 6188,67+(3x1547,17)=10830,18 Kč, zaokrouhleno na 10831 Kč.

Částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy sráží bez omezení, činí součet částky ŽM a normativních nákladů na bydlení, tj. 3410+5873 = 9283 Kč (dosud 9097 Kč).

1/ Od čisté mzdy se odečte základní částka, která nesmí být sražena povinnému.

3/ Vše, co přesahuje částku 9283 Kč, se srazí bez omezení a použije se na úhradu přednostních pohledávek. Pokud nejsou přednostní pohledávky, použije se tato částka na úhradu nepřednostních pohledávek, a to podle pořadí došlých.

4/ Pokud je částka rovna nebo nižší než 9283 Kč, zaokrouhlíme ji na částku dělitelnou třemi směrem dolů a v případě přednostních pohledávek srazíme dvě třetiny. Pokud se jedná o nepřednostní pohledávku, srazíme jednu třetinu. Zbytek zůstává spolu se základní částkou povinnému.

5/ Jestliže se jedná o přednostní pohledávku, můžeme na její uspokojení použít až dvě třetiny a vše, co je nad 9283 Kč.

6/ Jestliže se jedná o nepřednostní pohledávku, může se na ní srazit jedna třetina a vše, co je nad 9283 Kč.

Ať je jeho příjem jakkoliv vysoký, zbude mu pouze částka 6189 + jedna třetina ze zbytku čisté mzdy. Pokud je zbytek jeho čisté mzdy vyšší než částka, nad kterou se může srážet bez omezení (tj. 9283 Kč), tak mu zbude 6189+3095 = 9284 Kč. Dosud zbylo v tomtéž případě zaměstnanci pouze 9097 Kč.

Vzhledem k tomu, že tyto sazby budou platit od 1. 1. 2014, ale použít by se měly až za výplatní období, které započalo po tomto datu, bude třeba je při výpočtu srážek ze mzdy použít až při provádění srážek ze mzdy z lednové výplaty roku 2014. Při srážkách z prosincové výplaty roku 2013 se použijí ještě nezabavitelné částky, které platily pro rok 2013. V parametrech mezd budou nastaveny příslušné částky dle zvoleného roku.

Příjmy zúčtované nebo vyplacené plátcem daně jsou samostatným základem daně pro zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně, jedná-li se o příjmy podle odstavce 1 plynoucí na základě dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 10000 Kč, a zaměstnanec u tohoto plátce daně nepodepsal prohlášení k dani podle § 38k odstavce 4, 5 nebo 7 anebo nevyužije-li postup podle § 36 odst. 7.

1/ srážková daň 15% se použije pouze u příjmů z dohody o provedení práce do částky 10000 Kč, pokud poplatník nepodepsal prohlášení k dani.

2/ Ve všech ostatních případech nepodepsaného prohlášení k dani se použije zálohová daň. Např. zaměstnanec si na dohodu o pracovní činnosti vydělá 2000 Kč. Z tohoto příjmu bude sražena zálohová daň a on si měl podat daňové přiznání.

3/ Pro některé zaměstnance bude tato změna výhodná, protože pokud měl více zaměstnavatelů s nižšími příjmy, mohl podepsat prohlášení pouze u jednoho z nich a u ostatních mu byla srážena srážková daň, která se mu již nikdy nevrátila a on nevyčerpal plně slevu na poplatníka. Např. měl dva zaměstnavatele, u kterých pobíral 5000 Kč měsíčně. U jednoho z nich podepsal prohlášení k dani a neplatil žádnou daň a u druhého mu byla srážena srážková daň, která se mu nemohla nikdy vrátit... Pokud bude mít v roce 2014 takováto zaměstnání a nebude se jednat o dohodu o provedení práce, vrátí se mu sražená záloha na daň v rámci daňového přiznání, které bude muset podat.

4/ Z odkazu na § 36 odst. 7 vyplývá, že pokud si poplatník, který má příjmy zdaněné srážkovou daní podle § 6 odst. 4, zahrne tyto příjmy do daňového přiznání, započte se daň sražená z těchto příjmů na jeho daň. To se bude týkat pouze zaměstnanců na dohodu o provedení práce do 10000 Kč. Zaměstnavatel v tomto případě vystaví pouze potvrzení o příjmech.

V roce 2014 bude v parametrech mezd na řádku 11 hodnota 10000, při výpočtu mzdy proběhne kontrola na tuto částku a zda při nepodepsaném prohlášení se jedná o dohodu o provedení práce (označení "dohoda o pracích konaných mimo pracovní poměr" v číselníku pracovních poměrů a neplatí žádné pojistné). Pokud se nebude jednat o dohodu o provedení práce, bude daň vždy zálohová.

Náhrady mzdy se budou poskytovat za dobu prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti. Dne 31.12.2013 končí platnost povinnosti zaměstnavatele hradit v období od 1.1.2012 do 31.12.2013 náhradu mzdy v prvních 21 kal. dnech PN. Od 1.1.2014 bude hradit zaměstnavatel náhradu mzdy opět pouze v prvních 14 kalendářních dnech pracovní neschopnosti (změna § 192 a § 194 ZP). Náhrada mzdy nenáleží i nadále za první 3 pracovní dny nebo svátky, nejvýše za 24 neodpracovaných hodin v rámci těchto dnů.

Podle přechodného ustanovení zákona 347/2010 Sb. se pracovní neschopnost vzniklá v roce 2013 a pokračující do roku 2014 posuzuje podle zákona platného v době vzniku nemoci, náhrada tedy bude poskytována za 21 dnů.

Maximální vyměřovací základ pro odvod pojistného na sociální zabezpečení

Maximální vyměřovací základ pro odvod pojistného na SZ bude činit v roce 2014 48násobek průměrné mzdy, což je 1245216 Kč. Tato částka bude v roce 2014 uvedena v parametrech mezd na řádku 79.

- pokud má zaměstnanec pouze jednoho zaměstnavatele, bude se pojistné odvádět až do doby, kdy zaměstnancův vyměřovací základ dosáhne částky 1245216 Kč. Potom se již pojistné na SZ odvádět nebude.

- pokud má zaměstnanec více zaměstnavatelů, bude se u všech těchto zaměstnavatelů odvádět do doby než dosáhne jeho vyměřovací základ částky 1245216 Kč. Po skončení roku požádá zaměstnanec o potvrzení úhrnu vyměřovacích základů své zaměstnavatele a v případě překročení částky 1245216 Kč, požádá o vrácení pojistného na SZ z částky nad tuto hranici.

Maximální vyměřovací základ pro odvod pojistného na důchodové spoření

Maximálním základem pojistného na důchodové spoření je částka stanovená jako maximální vyměřovací základ zaměstnance pro placení pojistného na důchodové pojištění, tj. 48násobek průměrné mzdy. V roce 2014 se bude pojistné na důchodové spoření odvádět do doby, kdy zaměstnanec nedosáhne vyměřovacího základu 1245216 Kč.

Maximální vyměřovací základ pro odvod pojistného na všeobecné zdravotní pojištění

Maximální vyměřovací základ pro odvod pojistného na VZP byl pro roky 2013 až 2015 zrušen a pojistné na VZP se bude odvádět z celého vyměřovacího základu zaměstnance. V parametrech mezd bude na řádku 93 "maximální vyměřovací základ pro odvod pojistného na VZP" hodnota 999999999.

Solidární zvýšení daně se bude odvádět ze součtu příjmů zahrnovaných do dílčího základu daně podle § 6 a dílčího základu daně podle § 7 nad 48násobek průměrné mzdy, tj. v roce 2014 nad 1245216 Kč. Příjmy zahrnované do dílčího základu daně u příjmů podle § 6 jsou příjmy před navýšením na „superhrubou mzdu“ (§ 6 odst. 13 ZDP).

Solidární zvýšení daně u záloh se vypočte tak, že z celého příjmu (superhrubé mzdy) se odvede daň 15% a z příjmu bez navýšení o povinné pojistné na SZ a VZP nad 4násobek průměrné mzdy, tj. nad 103768 Kč (25942x4) se odvede solidární zvýšení daně u zálohy ve výši 7%. Solidární zvýšení zálohy na daň se tedy týká zaměstnanců s hrubým příjmem nad 103768 Kč.

Od 1.1.2014 jsou zaměstnavatelé povinni předepsané tiskopisy podávat výhradně elektronicky. Tato povinnost se týká všech zaměstnavatelů. Uvedené se týká především tiskopisů, které lze elektronicky zasílat pouze formou datové věty (ve formátu XML):

Uvedené tiskopisy jsou při spuštění příslušných výstupů vytvářeny ve formátu xml a jsou automaticky předány do modulu pro elektronické podání, odkud je možné jejich odeslání či uložení xml souboru na disk.

Povinnost elektronického podávání dále podle zákona dopadá i na tiskopisy Přihláška do registru zaměstnavatelů, Odhláška z registru zaměstnavatelů a Potvrzení pro účely výplaty vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství, které lze od ledna příštího roku zasílat v běžných formátech prostřednictvím datové schránky či elektronické podatelny.

Nařízení vlády 210/2013 o minimální mzdě a nejnižších úrovních zaručené mzdy od 1.8.2013

Podle § 111 odst. 2 zákoníku práce vyhlašuje vláda výši základní sazby minimální mzdy a dalších sazeb minimální mzdy při omezeném pracovním uplatnění zaměstnanců. Podle odst. 1 § 111 ZP se do mzdy pro posouzení dodržení minimální mzdy nezahrnuje mzda ani plat za práci přesčas, příplatek za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli.

Výše měsíční minimální mzdy se zvyšuje na 8500 Kč (dosud 8000 Kč). Z toho vyplývá, že mzda, plat nebo odměna z dohody nesmí být nižší než tato částka. Minimální mzda 8500 Kč je platná u zaměstnanců s měsíční mzdou pro jakoukoliv délku týdenní pracovní doby v organizaci. Pokud je týdenní pracovní doba zaměstnance zkrácena oproti stanovené délce pracovní doby v organizaci, snižuje se u něho výše minimální mzdy.

U zaměstnanců s hodinovou mzdou se minimální mzda zvyšuje na 50,60 Kč (dosud 48,10 Kč). Tato částka je platná pro týdenní pracovní dobu 40 hodin.

Dopad zvýšení minimální mzdy do zákona 592/92 Sb. o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění

Díky úpravě minimální mzdy dochází ke změně v zákonu 592/92 Sb. o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, kde se z minimální mzdy vychází při stanovení vyměřovacího základu u osob bez zdanitelných příjmů (§ 3b). U těchto osob bude od 1. 8. 2013 záloha na VZP činit 1148 Kč (dosud 1080 Kč).

Minimální mzda se dále používá u zdravotního pojištění v případech, že zaměstnanci bylo poskytnuto neplacené volno nebo měl neomluvenou absenci. Pokud toto neplacené volno nebo neomluvená absence trvaly celý kalendářní měsíc, je vyměřovacím základem minimální mzda za měsíc (8500 Kč) a pojistné by za tento měsíc činilo 1148 Kč. Pokud neplacené volno nebo neomluvená absence trvaly po část měsíce, připočte se k ostatním započitatelným příjmům poměrná část minimální mzdy připadající na kalendářní den v daném měsíci. Např. pokud bude zaměstnanec v měsíci srpnu 2013 čerpat sedm dnů neplaceného volna. Jeho vyměřovací základ pro všeobecné zdravotní pojištění se v tomto měsíci zvýší o 1920 Kč (8500:31x7).

Od roku 2007 se u zaměstnanců posuzuje nárok na měsíční daňový bonus tak, že jeho příjem musí v měsíci dosáhnout alespoň výše poloviny minimální mzdy platné k 1. 1. příslušného kalendářního roku. Z toho vyplývá, že zvýšení minimální mzdy v průběhu roku neovlivní podmínky pro nárok na měsíční daňový bonus a nárok bude mít zaměstnanec, který dosáhne v měsíci příjmu 4000 Kč a vyššího. Zvýšení minimální mzdy se pro posuzování nároku na měsíční daňový bonus promítne až v roce 2014, kdy bude muset mít zaměstnanec alespoň 4250 Kč, aby byl nárok na měsíční daňový bonus. Nárok na daňový bonus v rámci ročního zúčtování záloh nebo daňového přiznání vznikne zaměstnanci, který v roce 2013 dosáhl příjmu alespoň ve výši 48000 Kč (6x8000). Teprve pro zdaňovací období roku 2014 bude platit hranice 51000 Kč (8500x6).

Dopad zvýšení minimální mzdy na příplatek za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém prostředí

Výše příplatku podle § 117 ZP činí nejméně 10% základní sazby minimální mzdy, tj, nejméně 5,06 Kč (50,60 x 0,1) za každou odpracovanou hodinu v prostředí se ztěžujícími vlivy.

Výše příplatku podle § 128 ZP (státní sféra) činí nejméně 5% částky základní sazby minimální mzdy za měsíc, tj. nejméně 425 Kč.

NV 210/2013 Sb. se rovněž zvyšuje nejnižší úroveň zaručené mzdy při 40 hodinové týdenní pracovní době takto:

Při jinak stanovené délce týdenní pracovní doby ve firmě je třeba provést přepočet dle vzorce: (40:stanovená týdenní pracovní doba) x příslušná sazba zaručené mzdy.

UPOZORNĚNÍ: Při neodpracování příslušné pracovní doby nebo při zkrácené pracovní době se u zaměstnanců s měsíční mzdou sazba nejnižší úrovně zaručené mzdy snižuje úměrně odpracované době automaticky při výpočtu mzdy.

POZOR: V organizacích, kde je mzda sjednána v kolektivní smlouvě, platí to, co je v ní sjednáno (§ 112 odst. 2 ZP)! Tzn., že v kolektivní smlouvě můžou být sjednány i částky zaručené mzdy nižší než jsou uvedeny v tomto NV!

MINIMÁLNÍ A ZARUČENÁ MZDA PŘI OMEZENÉM PRACOVNÍM UPLATNĚNÍ ZAMĚSTNANCE

Vložením nového § 4 se stanovuje odlišná sazba minimální a zaručené mzdy pro zaměstnance, kteří jsou poživateli invalidního důchodu pro invaliditu prvního, druhého nebo třetího stupně.

Sazba minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin činí 48,10 Kč za hodinu nebo 8000 Kč za měsíc.

Nejnižší úroveň zaručené mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin činí:

Z tohoto nově vloženého § 4 vyplývá, že pro zaměstnance, kteří jsou poživateli invalidního důchodu pro invaliditu prvního, druhého nebo třetího stupně, zůstává minimální a zaručená mzda ve stejné výši jako byla do 31. 7. 2013 pro všechny zaměstnance. Tyto sazby budou použity pro pracovníky s evidenčním stavem 12, 13, 14, 15.

Náhrady mzdy se budou poskytovat za dobu prvních 21 kalendářních dnů pracovní neschopnosti.

Maximální vyměřovací základ pro odvod pojistného na sociální zabezpečení

Maximální vyměřovací základ pro odvod pojistného na SZ bude činit v roce 2013 48násobek průměrné mzdy, což je 1242432 Kč. Tato částka bude v roce 2013 uvedena v parametrech mezd na řádku 79.

- pokud má zaměstnanec pouze jednoho zaměstnavatele, bude se pojistné odvádět až do doby, kdy zaměstnancův vyměřovací základ dosáhne částky 1242432 Kč. Potom se již pojistné na SZ odvádět nebude.

- pokud má zaměstnanec více zaměstnavatelů, bude se u všech těchto zaměstnavatelů odvádět do doby než dosáhne jeho vyměřovací základ částky 1242432 Kč. Po skončení roku požádá zaměstnanec o potvrzení úhrnu vyměřovacích základů své zaměstnavatele a v případě překročení částky 1242432 Kč, požádá o vrácení pojistného na SZ z částky nad tuto hranici.

Maximální vyměřovací základ pro odvod pojistného na všeobecné zdravotní pojištění

Do zákona 592/92 Sb. o pojistném na VZP se vložil nový § 3d. Podle odst. 1 tohoto paragrafu se pro roky 2013 až 2015 nepoužijí ustanovení odstavců 15 až 18 v § 3, které řeší maximální vyměřovací základ u zaměstnanců. V období let 2013 až 2015 nebude platit maximální vyměřovací základ pro odvod pojistného na VZP ve výši 72násobku průměrné mzdy, ale pojistné na VZP se bude odvádět z celého vyměřovacího základu. Z tohoto důvodu byl upraven výpočet mzdy a také byly aktualizovány parametry mezd od roku 2013, na řádku 93 "maximální vyměřovací základ pro odvod pojistného na VZP" bude hodnota 999999999.

Vzhledem k tomu, že změny výrazně zasáhnou do výpočtu daně z příjmů i do výpočtu záloh na daň, je příložen výklad Kataríny Dobešové z MF

V § 6 odst. 9 písm. p) ZDP je počínaje rokem 2013 stanoveno, že příspěvky zaměstnavatele na nové doplňkové penzijní spoření, na transformované penzijní připojištění se státním příspěvkem, na penzijní pojištění u instituce penzijního pojištění (definované v § 6 odst. 17 ZDP) a příspěvky zaměstnavatele na tzv. soukromé životní pojištění jsou u zaměstnance osvobozeny od daně z příjmů do úhrnné výše 30000 Kč ročně, tato částka je pro rok 2013 uvedena i v parametrech mezd na řádku 77.

(1) Při výpočtu podle § 38h odst. 2 se záloha zvýší o solidární zvýšení daně u zálohy.

(b) 4násobkem průměrné mzdy stanovené podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení.

(3) Mzdový list musí za každý kalendářní měsíc obsahovat částku odpovídající rozdílu podle odstavce 2.

Z toho vyplývá, že u zaměstnanců se bude postupovat tak, že solidární zvýšení daně u záloh se provede tak, že z celého příjmu (superhrubé mzdy) se odvede daň 15% a z příjmu bez navýšení o povinné pojistné na SZ a VZP nad 4násobek průměrné mzdy, tj. nad 103536 Kč (25884x4) se odvede solidární zvýšení daně u zálohy ve výši 7%. Solidární zvýšení zálohy na daň by se týkalo zaměstnanců s hrubým příjmem nad 103536 Kč.

Komplikace vzniknou při odvodu solidárního zvýšení daně u zálohy především u zaměstnanců, kteří mají současně více plátců a příjmy u nich nepřekročí měsíčně 4násobek průměrné mzdy (103536 Kč) a také u zaměstnanců, kteří současně i podnikají. V těchto případech bude třeba, aby po skončení zdaňovacího období podali daňové přiznání.

K tomu byly doplněny parametry mezd o řádky 96 - Procento solidárního zvýšení daně, 97 - Měsíční limit pro výpočet solidárního zvýšení zálohy, výpočet mzdy bude probíhat podle těchto parametrů, v minulých letech budou hodnoty v parametrech 0 a tím i žádná solidární daň. Základ pro výpočet solidárního zvýšení daně je podle požadavku zákona uveden na mzdovém listu.

„; daň se nesnižuje u poplatníka, který k 1. lednu zdaňovacího období pobírá starobní důchod z důchodového pojištění nebo ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu.“

Z této změny vyplývá, že základní sleva na poplatníka (24840 Kč) se nemůže uplatnit u poživatele starobního důchodu, který tento důchod pobíral k 1. lednu zdaňovacího období, tj.vzhledem k účinnosti tohoto zákona jej musel pobírat ke dni 1. 1. 2013, aby se sleva neposkytla. Pokud by si někdo nechal přiznat starobní důchod až od 2. 1. 2013, sleva na poplatníka by mu po celý rok 2013 náležela. Poživatelé starobního důchodu k 1. 1. 2013. tak přijdou v roce 2013 o částku 24840 Kč (2070x12).

Při výpočtu mzdy program zkontroluje evidenční stav pracovníka, pokud je k 1.1. v některém z evidenčních stavů 11, 14, 15 a přitom má v pracovním poměru zatrženu základní slevu na dani, nebude tato sleva použita. Je také možné v pracovních poměrech pracujícím důchodcům zrušit základní slevu na dani ručně.

Solidární zvýšení daně a zrušení slevy u poživatelů starobních důchodů platí od 1. 1. 2013 a platí pouze pro roky 2013 až 2015.

NV 246/2012 Sb. se ruší § 4 NV 567/2006 Sb. o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy... Z této změny vyplývá, že všem zaměstnancům, kteří budou pracovat, bude náležet minimální mzda 8000 Kč měsíčně resp. 48,10 Kč za hodinu bez ohledu na to, zda se jedná o první pracovní poměr zaměstnance ve věku 18 až 21 let (zde bylo 90% částky minimální nebo zaručené mzdy), zda se jedná o mladistvého zaměstnance (zde bylo 80%), zda se jedná o poživatele invalidního důchodu pro invaliditu prvního nebo druhého stupně (zde bylo 75%) nebo zda se jedná o poživatele invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně (zde bylo 50%). Stejné pravidlo bude platit i pro nejnižší úroveň zaručené mzdy, která bude poskytována všem zaměstnancům ve stejné výši bez ohledu na to, zda jsou mladiství nebo invalidní. Při výpočtu mzdy v roce 2013 již nebude výše procent minimální mzdy, uvedená v číselníku evidenčních stavů, použita.

Změny v povinnostech zaměstnavatelů a OSSZ v souvislosti s výplatou dávek nemocenského pojištění

Dne 1. 1. 2013 nabývá účinnosti zákon č. 396/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. V této souvislosti dochází ke změně zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále „ZNP“). Tato novela významně mění postup okresních správ sociálního zabezpečení (dále „OSSZ“) i zaměstnavatelů při provádění výkonu rozhodnutí a exekuce z dávek nemocenského pojištění a definuje nové povinnosti zaměstnavatelů a OSSZ v souvislosti s prováděním těchto srážek.

Pokud je zaměstnanci nařízen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, je zaměstnavatel nově povinen dle ustanovení § 97 odst. 1 ZNP bezodkladně předávat OSSZ společně s údaji potřebnými pro výpočet dávek nemocenského pojištění také podklady pro provádění srážek z dávek. Těmito podklady se rozumí kopii usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, sdělení výše dosud provedených srážek a pořadí pohledávek. V případě, že zaměstnanci po část kalendářního měsíce náleží příjem od zaměstnavatele a po část kalendářního měsíce dávka od OSSZ, je zaměstnavatel současně povinen sdělit, jaká část nezabavitelné částky nemá být OSSZ sražena. Pokud je exekuce nově nařízena v době, kdy je zaměstnanci vyplácena dávka nemocenského pojištění, je zaměstnavatel povinen uvedené podklady k provedení srážek OSSZ bezodkladně předat, přestože běžné údaje, tj. přílohu k žádosti předal již dříve. Na základě uvedených podkladů bude OSSZ provádět srážky z dávek nemocenského pojištění, aniž by vyžadovala vydání nového titulu od příslušného orgánu.

Pokud OSSZ ukončila výplatu dávek a exekuce není ukončena, má OSSZ rovněž povinnost vyrozumět zaměstnavatele jako dalšího plátce mzdy o výše uvedených skutečnostech. Tyto povinnosti jsou nově upraveny v ustanovení § 116 odst. 5 písm. e) ZNP. Pokud OSSZ ukončí výplatu dávek nemocenského pojištění a nařízená exekuce i nadále trvá stejně jako zaměstnání, musí OSSZ zaměstnavateli bezodkladně sdělit výši dosud provedených srážek a údaj o tom, jaká část nezabavitelné částky nemá být povinnému v daném měsíci sražena. V případě, kdy byl výkon rozhodnutí nařízen nově až v době provádění výplaty dávek nemocenského pojištění, OSSZ musí bezodkladně předat zaměstnavateli také kopii usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí.

Plátce pojistného (zaměstnavatel) odvede na důchodové pojištění u zaměstnance, který není účasten důchodového spoření, 28 % (6,5 % + 21,5 %) z vyměřovacího základu a u zaměstnance účastného důchodového spoření 25 % (3,5 % + 21,5 %) z vyměřovacího základu. Toto pojistné zaměstnavatel nadále odvádí na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení. Sazba pojistného na nemocenské pojištění placeného zaměstnavateli za zaměstnance zůstává ve výši 2,3 %, resp. 3,3 %, a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti ve výši 1,2 %.

U zaměstnance účastného důchodového spoření (druhého pilíře) činí sazba pojistného na důchodové spoření sjednané u penzijní společnosti 5 % z vyměřovacího základu. Toto pojistné za zaměstnance účastného důchodového spoření odvádí zaměstnavatel konkrétní pobočce finančního úřadu.

V osobní kartě v záložce důchod je možné nastavit pracovníky, kteří vstoupili do II. pilíře, pro ně potom bude odvod sociálního pojištění 3,5% a odvod na důchodové spoření 5%. Stačí vyplnit "Důchodové spoření od" a automaticky se vyplní "Číslo účastníka důch. spoř." rodným číslem. Podle zákona by číslo smlouvy mělo být shodné s rodným číslem, pokud tomu tak v některých případech nebude, je možné "Číslo účastníka důch. spoř." upravit ručně. Zároveň byla do číselníku účtů doplněna srážka s kódem 41, která bude sloužit pro odvod pojistného na důchodové spoření, u ní je nutné vyplnit bankovní spojení příslušného finančního úřadu:

Je nutné znát odpovídající číslo bankovního účtu finančního úřadu. Úplný tvar čísla bankovního účtu pro úhradu určité daně místně příslušnému finančnímu úřadu se sestaví z předčíslí bankovního účtu, z matrikové části a z kódu banky. Předčíslí bankovního účtu a matriková část jsou od sebe odděleny pomlčkou, za matrikovou částí bez mezery následuje lomítko a směrový kód České národní banky (ČNB), u níž mají finanční úřady vedeny účty (kód 0710).

V souladu se schváleným zákonem o pojistném na důchodové spoření bude s účinností od 1.1.2013 zavedeno nové peněžité plnění – pojistné na důchodové spoření. Jednotlivé finanční úřady budou pověřeny výběrem pojistného od účastníků spoření a následným převodem vybraných prostředků účastníků na účty penzijních společností. Pojistné na důchodové spoření za jednotlivé účastníky spoření budou odvádět plátci pojistného – svému místně příslušnému správci pojistného: finančnímu úřadu nebo Specializovanému finančnímu úřadu na bankovní účet s předčíslím 41013.

Pojistné na důchodové spoření bylo doplněno i do účetního předpisu pro zaúčtování mezd, při jeho vkládání bylo zkopírováno nastavení pro odvod záloh na daň, je možné ručně změnit. Důchodové spoření bylo doplněno i na výplatní lístky, diskrétní výplatní lístky, náhled výplatního lístku, mzdové listy, rekapitulaci mezd. Sazby důchodového spoření a sníženého sociálního pojištění jsou nastavitelné na řádcích 98 a 99 v parametrech mezd.

Ve verzi 165.158 byla doplněna nová funkce, která vytvoří "Hlášení k záloze na pojistné na důchodové spoření" pro daňový portál, kde je možné údaje dále upravovat, zkontrolovat a následně i podat. Funkce je umístěna v hlavním menu "Personalistika a mzdy | Sestavy a výstupy, výstupy pro... | Hlášení k záloze na pojistné na důchodové spoření (PDSHL)".

Částka životního minima je od roku 2012 ve výši 3410 Kč. Částka normativních nákladů na bydlení se pro rok 2013 mění NV 482/2012 Sb. na 5687 Kč (dosud 5352 Kč). Součet těchto částek činí 9097 Kč. Díky této změně dochází ke zvýšení nezabavitelných částek takto:

- základní částky na osobu povinného 6064,67 Kč (2/3 z (3410+5687=9097), dosud to bylo 5841,33 Kč,

- základní částka na osoby, kterým je povinen poskytovat obživu 1516,17 Kč (6064,67:4), dosud to bylo 1460,33 Kč.

Tzn., že i v roce 2013 se bude při výpočtu základní částky, která nesmí být povinnému sražena, pracovat s haléři a zaokrouhlení na celé koruny se provede až po jejím výpočtu. Např. povinný je ženatý a má dvě děti. Výpočet základní částky bude vypadat takto 6064,67+(3x1516,17)=10613,18 Kč, zaokrouhleno na 10614 Kč.

Částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy sráží bez omezení, činí součet částky ŽM a normativních nákladů na bydlení, tj. 3410+5687 = 9097 Kč (dosud 8762 Kč).

1/ Od čisté mzdy se odečte základní částka, která nesmí být sražena povinnému.

3/ Vše, co přesahuje částku 9097 Kč, se srazí bez omezení a použije se na úhradu přednostních pohledávek. Pokud nejsou přednostní pohledávky, použije se tato částka na úhradu nepřednostních pohledávek, a to podle pořadí došlých.

4/ Pokud je částka rovna nebo nižší než 9097 Kč, zaokrouhlíme ji na částku dělitelnou třemi směrem dolu a v případě přednostních pohledávek srazíme dvě třetiny. Pokud se jedná o nepřednostní pohledávku, srazíme jednu třetinu. Zbytek zůstává spolu se základní částkou povinnému.

5/ Jestliže se jedná o přednostní pohledávku, můžeme na její uspokojení použít až dvě třetiny a vše, co je nad 9097 Kč.

6/ Jestliže se jedná o nepřednostní pohledávku, může se na ní srazit jedna třetina a vše, co je nad 9097 Kč.

Ať je jeho příjem jakkoliv vysoký, zbude mu pouze částka 6065 + jedna třetina ze zbytku čisté mzdy. Pokud je zbytek jeho čisté mzdy vyšší než částka, nad kterou se může srážet bez omezení (tj. 9097 Kč), tak mu zbude 6065+3033 = 9098 Kč. Dosud zbylo v tomtéž případě zaměstnanci pouze 8762 Kč.

Vzhledem k tomu, že tyto sazby budou platit od 1. 1. 2013, ale použít by se měly až za výplatní období, které započalo po tomto datu, bude třeba je při výpočtu srážek ze mzdy použít až při provádění srážek ze mzdy z lednové výplaty roku 2013. Při srážkách z prosincové výplaty roku 2012 se použijí ještě nezabavitelné částky, které platily pro rok 2012.

Důchodový věk byl upraven podle novely zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. U pracovníků se důchodový věk automaticky přepíše v osobní kartě v záložce důchod při aktualizaci 163.70. Novým pracovníkům bude důchodový věk doplňován založením měsíce či vytvořením ELDP, ale pouze těm, u kterých nebyl ještě vyplněn. Tím je umožněna případná ruční změna, ruční nastavení bude mít přednost. Změnit datum dosažení důchodového věku lze u žen také změnou počtu vychovaných dětí v osobní kartě v záložce důchod, podle počtu dětí se datum dosažení důchodového věku přepočítá. Nové informace k důchodům jsou uvedeny na stránkách ČSSZ (http://www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni/davky/starobni-duchody.htm).

2) U pojištěnců narozených v období let 1936 až 1977 se důchodový věk stanoví podle přílohy zákonu č 155/1995 Sb. (viz. tabulka níže). Stanoví-li se podle této přílohy důchodový věk s přičtením kalendářních měsíců, považuje se za důchodový věk věk dosažený v posledním přičteném kalendářním měsíci v den, který se číslem shoduje se dnem narození pojištěnce; neobsahuje-li takto určený měsíc takový den, považuje se za důchodový věk ten věk, který je dosažen v posledním dni posledního přičteného kalendářního měsíce.

3) U pojištěnců narozených po roce 1977 se důchodový věk stanoví tak, že se k věku 67 let přičte takový počet kalendářních měsíců, který odpovídá dvojnásobku rozdílu mezi rokem narození pojištěnce a rokem 1977.

4) Podmínka výchovy dítěte pro nárok ženy na starobní důchod je splněna, jestliže žena osobně pečuje nebo pečovala o dítě ve věku do dosažení zletilosti alespoň po dobu deseti roků. Pokud se však žena ujala výchovy dítěte po dosažení osmého roku jeho věku, je podmínka výchovy dítěte splněna, jestliže žena osobně pečuje nebo pečovala o dítě ve věku do dosažení zletilosti aspoň po dobu pěti roků; to však neplatí, pokud žena před dosažením zletilosti dítěte přestala o dítě pečovat.

Náhrady mzdy se budou poskytovat za dobu prvních 21 kalendářních dnů pracovní neschopnosti.

Maximální vyměřovací základ pro odvod pojistného na sociální zabezpečení

Maximální vyměřovací základ pro odvod pojistného na SZ bude činit v roce 2012 48násobek průměrné mzdy, což je 1206576 Kč. Tato částka bude v roce 2012 uvedena v parametrech mezd na řádku 79.

- pokud má zaměstnanec pouze jednoho zaměstnavatele, bude se pojistné odvádět až do doby, kdy zaměstnancův vyměřovací základ dosáhne částky 1206576 Kč. Potom se již pojistné na SZ odvádět nebude.

- pokud má zaměstnanec více zaměstnavatelů, bude se u všech těchto zaměstnavatelů odvádět do doby než dosáhne jeho vyměřovací základ částky 1206576 Kč. Po skončení roku požádá zaměstnanec o potvrzení úhrnu vyměřovacích základů své zaměstnavatele a v případě překročení částky 1206576 Kč, požádá o vrácení pojistného na SZ z částky nad tuto hranici.

Maximální vyměřovací základ pro odvod pojistného na všeobecné zdravotní pojištění

Maximální vyměřovací základ pro odvod pojistného na VZP bude činit pro rok 2012 72násobek průměrné mzdy, což je 1809864 Kč.

Tato částka bude v roce 2012 uvedena v parametrech mezd na novém řádku 93. V minulých letech byly maximální vyměřovací základy shodné, od roku 2012 se liší, proto byl zaveden nový parametr.

- pokud má zaměstnanec pouze jednoho zaměstnavatele, bude se pojistné odvádět až do doby, kdy zaměstnancův vyměřovací základ dosáhne částky 1809864 Kč. Potom se již pojistné na VZP odvádět nebude.

- pokud má zaměstnanec více zaměstnavatelů, bude se u všech těchto zaměstnavatelů odvádět do doby než dosáhne jeho vyměřovací základ částky 1809864 Kč. Po skončení roku požádá zaměstnanec o potvrzení úhrnu vyměřovacích základů své zaměstnavatele a v případě překročení částky 1809864 Kč, požádá o vrácení pojistného na VZP z částky nad tuto hranici.

zvyšuje se roční daňové zvýhodnění na vyživované dítě na 13404 Kč (dosud 11604 Kč), což představuje měsíčně částku 1117 Kč (dosud 967 Kč)

sleva na poplatníka je zvýšena zpět na 24840 Kč, což představuje měsíčně částku 2070 Kč

Tyto částky je možné použít až od zdaňovacího období kalendářního roku 2012 a budou automaticky doplněny v parametrech mezd po založení roku 2012.

Díky tomu, že od účinnosti zákona, kterým se mění zákon o nemocenském pojištění, budou nemocensky pojištěni i členové statutárních orgánů, je třeba při výpočtu daně z příjmů u těchto zaměstnanců navyšovat základ daně na superhrubou mzdu (nově i o pojistné na SZ).

Od 1.1.2012 budou nemocensky pojištěni opět společníci a jednatelé s. r. o. a také členové kolektivních orgánů (představenstvo, dozorčí rada apod.), pokud jsou jejich příjmy považovány za příjmy ze závislé činnosti (a to jsou, viz § 6 odst. 1 písm. c) zákona o daních z příjmů). Nově se bude ze všech těchto vztahů odvádět všechno. Od založení období 1.1.2012 bude řádek 88 v parametrech mezd obsahovat nulu, příjem rozhodný pro pojištění bude již od nuly. Řádek 87 v parametrech mezd (procento důchodového pojištění organizace) bude pro rok 2012 místo původních 21.5 obsahovat hodnotu 25. Podle přechodných ustanovení je ten, kdo plnil povinnosti zaměstnavatele ke dni předcházejícímu účinnosti zákona u společníků, jednatelů, prokuristů nebo členů statutárních orgánů, povinen do 30 dnů od účinnosti zákona, je přihlásit na OSSZ. Těmto nově pojištěným skupinám vzniká pojištění dnem účinnosti zákona a rozhodným obdobím je období od účinnosti zákona. Tzn. že je bude nutné přihlásit do 30. ledna 2012 s datumem vzniku pojištění 1.1.2012. Vzhledem k tomu, že každá organizace má svůj vlastní způsob, jak zadává v programu výše uvedené skupiny, nelze provést jejich přihlášení na OSSZ automaticky programem.

V § 18 se mění věta první v odst. 6 takto: Nemá-li zaměstnanec v rozhodném období stanoveném podle odstavce 3 vyměřovací základ nebo není-li v rozhodném období alespoň 7 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ, je rozhodným obdobím první předchozí kalendářní rok, v němž byl dosažen započitatelný příjem a je v něm alespoň 30 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ. Tzn., že v rozhodném období (12 kalendářních měsíců) musí být nově alespoň 7 kal. dnů. Pokud není, musíme hledat předchozí kalendářní rok, kde bude započitatelný příjem a alespoň 30 kal. dnů. V § 18 odst. 7, kde jsou řešeny vyloučené dny, se vypouští to, že se nesměly vylučovat dny pracovního volna bez náhrady příjmu. Takže od účinnosti zákona se budou dny neplaceného volna opět vylučovat. V souladu s tímto textem byl upraven výpočet průměrů i příloha k žádosti o dávky NP.

Částka životního minima je od roku 2012 ve výši 3410 Kč. Částka normativních nákladů na bydlení se pro rok 2012 rovněž mění NV 408/2011 Sb. na 5352 Kč (dosud 4863 Kč). Součet těchto částek činí 8762 Kč. Díky této změně dochází ke zvýšení nezabavitelných částek takto:

základní částky na osobu povinného 5841,33 Kč (2/3 z (3410+5352=8762), dosud to bylo 5326 Kč,

základní částka na osoby, kterým je povinen poskytovat obživu 1460,33 Kč (5841,33:4), dosud to bylo 1331,50 Kč.

Tzn., že v roce 2012 se bude při výpočtu základní částky, která nesmí být povinnému sražena, pracovat s haléři a zaokrouhlení na celé koruny se provede až po jejím výpočtu. Např. povinný je ženatý a má dvě děti. Výpočet základní částky bude vypadat takto 5841,33+(3x1460,33)=10222,32 Kč, zaokrouhleno na 10223 Kč.

Částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy sráží bez omezení, činí součet částky ŽM a normativních nákladů na bydlení, tj. 3410+5352 = 8762 Kč (dosud 7989 Kč). Jedna třetina z této částky činí 2920 Kč (dosud 2663 Kč).

1/ Od čisté mzdy se odečte základní částka, která nesmí být sražena povinnému.

3/ Vše, co přesahuje částku 8762 Kč, se srazí bez omezení a použije se na úhradu přednostních pohledávek. Pokud nejsou přednostní pohledávky, použije se tato částka na úhradu nepřednostních pohledávek, a to podle pořadí došlých.

4/ Pokud je částka rovna nebo nižší než 8762 Kč, zaokrouhlíme ji na částku dělitelnou třemi směrem dolu a v případě přednostních pohledávek srazíme dvě třetiny. Pokud se jedná o nepřednostní pohledávku, srazíme jednu třetinu. Zbytek zůstává spolu se základní částkou povinnému.

5/ Jestliže se jedná o přednostní pohledávku, můžeme na její uspokojení použít až dvě třetiny a vše, co je nad 8762 Kč.

6/ Jestliže se jedná o nepřednostní pohledávku, může se na ní srazit jedna třetina a vše, co je nad 8762 Kč.

Vzhledem k tomu, že tyto sazby budou platit od 1. 1. 2012, ale použít by se měly až za výplatní období, které započalo po tomto datu, bude třeba je při výpočtu srážek ze mzdy použít až při provádění srážek ze mzdy z lednové výplaty roku 2012. Při srážkách z prosincové výplaty 2011 se použijí ještě nezabavitelné částky, které platily pro rok 2011.

Informace ke konstrukci základu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků od 1.1.2011

Počínaje rokem 2011 se zákonem č. 347/2010 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí, změnil i zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Novelou tohoto zákona se prodlužuje doba poskytování náhrady mzdy (platu) a odměny (dále jen „náhrada mzdy“) ze 14 kalendářních dnů na prvních 21 dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény). V důsledku toho se nemocenské se bude poskytovat místo od 15. až od 22. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény), což bude platit po dobu 3 let. Touto novelou se také zachovává pro zaměstnavatele stávající sazba pro výpočet pojistného na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti ve výši 25 %, tj. nedojde k jejímu plánovanému snížení na 24,1 %. Od 1. ledna 2011 si ale zaměstnavatelé nebudou již odečítat od pojistného hrazeného na sociální zabezpečení polovinu náhrady mzdy vyplacené zaměstnancům po dobu prvních 21 dnů dočasné pracovní neschopnosti (karantény). Kompenzací tohoto nového systému v oblasti zmíněných náhrad určené ale jen pro tzv. malé zaměstnavatele je možnost tzv. „připojištění” v rámci zákonného systému pojistného na sociální zabezpečení. V rámci tohoto nového režimu se zaměstnavatel s průměrným měsíčním počtem do 25 zaměstnanců může pro každý jednotlivý kalendářní rok podle své úvahy nově přihlásit do zvláštního systému placení nemocenského pojištění (které je součástí pojistného na sociální zabezpečení), čímž mu bude umožněno platit toto pojistné o 1 procentní bod vyšší, než budou platit ostatní zaměstnavatelé (sazba nemocenského pojištění 2,3 % se pro tyto účely zvyšuje na 3,3 %). Bude-li tedy tento tzv. malý zaměstnavatel dobrovolně platit pojistné na sociální zabezpečení ve vyšší sazbě 26 % [§ 7 odst. 1 písm. a) bod 2. zákona č. 589/1992 Sb.)], tj. nikoliv pouze v povinné v sazbě ve výši 25 % [§ 7 odst. 1 písm. a) bod 1 zákona č. 589/1992 Sb.)], zůstane mu zachována možnost odečtu poloviny náhrady mzdy vyplacené zaměstnancům po dobu prvních 21 dnů dočasné pracovní neschopnosti (karantény) od pojistného hrazeného na sociální zabezpečení. Ostatní zaměstnavatelé již tuto možnost počínaje rokem 2011 mít nebudou. Otázka zní: Jak se bude počínaje rokem 2011 postupovat při stanovení tzv. superhrubé mzdy u zaměstnance tzv. malého zaměstnavatele, bude-li tento dle své úvahy za účelem odečtu zmíněné náhrady mzdy platit v rámci nové právní úpravy pojistné na sociální zabezpečení ve vyšší sazbě a zda tato nová právní úprava v oblasti zákonného pojistného nezaloží situaci, že dva zaměstnanci objektivně ve stejné pozici (se stejnou výší mzdy) budou mít každý jiný základ daně, resp. daň jen proto, že jejich zaměstnavatel v rámci jiného zákona využije zákonem č. 589/1992 Sb., danou možnost dobrovolného odvodu vyššího pojistného (tj. 26 % a nikoliv pouze 25 %). Daňové řešení: V § 6 odst. 13 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), jsou u zaměstnance základem daně příjmy ze závislé činnosti nebo funkční požitky zvýšené o částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistnému na všeobecné zdravotní pojištění, které je z těchto příjmů podle zvláštních právních předpisů povinen platit zaměstnavatel. To znamená nikoliv zvýšené o částku odpovídající pojistnému, které si zaměstnavatel sám dobrovolně zvolí, resp. stanoví, tj. i pokud případně využije zákonem danou možnost dobrovolného odvodu vyššího pojistného v rámci zvláštního právního předpisu o pojistném (tj. zákona č. 589/1992 Sb.). Z uvedeného plyne, že při stanovení základu daně u zaměstnance tzv. malého zaměstnavatele se za součást povinného pojistného placeného zaměstnavatelem na sociální zabezpečení bude počínaje rokem 2011 pro daňové účely považovat jen pojistné vypočtené z příjmů zaměstnance sazbou 25 % (z toho 2,3 % na nemocenské pojištění) a k případnému rozhodnutí zaměstnavatele, kterým si sám zvolí vyšší sazbu pro úhradu tohoto pojistného ve výši 26 % (z toho 3,3 % na nemocenské pojištění) se vzhledem k tomu, že půjde o svobodnou volbu zaměstnavatele a nikoliv o jeho zákonnou povinnost, přihlížet nebude. S přihlédnutím k zásadě „v pochybnostech mírněji“ a podle zásady rovnosti před zákonem je tedy třeba příjem zaměstnance tzv. malého zaměstnavatele při stanovení základu daně podle § 6 odst. 13 ZDP, i přesto že bude pro placení pojistného na sociální zabezpečení použita sazba ve výši 26 %, zvýšit pouze o povinné pojistné odpovídající částce vypočtené z příjmů zaměstnance sazbou ve výši 25 %. Z hlediska daňových výdajů na straně zaměstnavatele bude i toto vyšší pojistné na sociální zabezpečení v souladu s ust. § 24 odst. 2 písm. f) ZDP výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů.

V § 35ba odst. písm. a) se snižuje sleva na poplatníka na 23640 Kč (dosud 24840 Kč). Zaměstnancům se bude od lednového zúčtování mzdy odečítat místo 2070 Kč pouze 1970 Kč.

Náhrady mzdy se budou poskytovat za dobu prvních 21 kalendářních dnů pracovní neschopnosti.

Pro účely výpočtu náhrady mzdy se průměrný výdělek zaměstnance (jedná se o průměrný výdělek používaný pro pracovněprávní účely, tj. pro dovolenou nebo náhradu mzdy) upraví tak, že do částky první redukční hranice se počítá 90 %, z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 60 %, z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice se počítá 30 % a k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží. Z toho vyplývá, že při výpočtu náhrady mzdy se průměrný hodinový výdělek do výše 144,38 Kč započte 90%, tj. maximálně 129,94 Kč. Průměrný hodinový výdělek v pásmu 144,38 Kč až 216,48 Kč se započte 60%, tj. maximálně 43,26 Kč. Průměrný hodinový výdělek ve třetím pásmu mezi 216,48 až 432,95 Kč se započte 30%, tj. maximálně 64,94 Kč. Maximální průměrný výdělek pro výpočet náhrady mzdy by činil 129,94+43,26+64,94 tj. 238,14 Kč.

(2) Sazba pojistného na nemocenské pojištění podle odstavce 1 písm. a) bodu 2 platí vždy pro jednotlivý kalendářní rok pro zaměstnavatele na základě jeho písemného oznámení. Zaměstnavatel může oznámit placení pojistného v kalendářním roce ve výši sazby uvedené v odstavci 1 písm. a) bodě 2 příslušné okresní správě sociálního zabezpečení nejpozději do 20. ledna kalendářního roku, pro který si tuto sazbu stanovil; k oznámení učiněnému po tomto dni se nepřihlíží.

(3) Průměrný měsíční počet zaměstnanců pro účely stanovení sazby pojistného na nemocenské pojištění podle odstavce 1 písm. a) bodu 2 pro kalendářní rok se zjišťuje podle počtu zaměstnanců v předchozím kalendářním roce; průměrný měsíční počet zaměstnanců se stanoví tak, že součet poctu zaměstnanců účastných nemocenského pojištění zjištěný k prvnímu dni měsíců října, listopadu a prosince se dělí třemi a výsledek se zaokrouhlí na celé číslo dolu. Za zaměstnavatele uvedeného v odstavci 1 písm. a) bodě 2 se považuje též právnická nebo fyzická osoba, která se stala zaměstnavatelem v průběhu kalendářního roku a oznámila placení pojistného na nemocenské pojištění v tomto kalendářním roce ve výši sazby uvedené v tomto ustanovení, a to od kalendářního měsíce, ve kterém oznámila placení pojistného v této sazbě, do konce kalendářního roku; pokud se právnická nebo fyzická osoba

stala zaměstnavatelem v období od 1. října do 31. prosince, muže oznámit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení placení pojistného ve výši sazby uvedené v odstavci 1 písm. a) bodě 2 ve lhůtě uvedené v odstavci 2 větě druhé též pro následující kalendářní rok. Počet zaměstnanců se v případech uvedených ve větě druhé zjišťuje ke dni podání oznámení podle odstavce 2.

(1) Zaměstnavatel odvádí pojistné za jednotlivé kalendářní měsíce. Pojistné za kalendářní měsíc je splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Pojistné se odvádí na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení.

(2) Zaměstnavatel, který platí pojistné ve výši sazby uvedené v § 7 odst. 1 písm. a) bodě 2 a bodě 3, odečte z částky pojistného polovinu částky, kterou v kalendářním měsíci, za který pojistné platí, zúčtoval zaměstnancům na náhradě mzdy, platu nebo odměny nebo na snížené odměně za dobu dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény (dále jen “náhrada mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti a rozdíl odvede na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení. Polovina uvedená ve větě první se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. Do částky zúčtované zaměstnancům na náhradě mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti se nezahrnuje ta část náhrady mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti, která byla dohodnuta nebo stanovena nad výši, na kterou zaměstnanci vznikl nárok podle zvláštního právního predpisu, a ta náhrada mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti, která nebyla zaměstnanci vyplacena z důvodu na straně zaměstnavatele; náhrada mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti, která nebyla zaměstnanci vyplacena z důvodu na straně zaměstnavatele, se odečte z částky pojistného za kalendářní měsíc, v němž byla zaměstnanci vyplacena.

(3) Zaměstnavatel, který platí pojistné ve výši sazby uvedené v § 7 odst. 1 písm. a) bodě 1 a bodě 3, je povinen ve lhůtě stanovené v odstavci 1 předložit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení na předepsaném tiskopisu přehled o výši vyměřovacích základů stanovených podle § 5a písm. a) a b) a o výši pojistného, které je povinen odvádět, s uvedením čísla účtu, z něhož byla platba pojistného provedena.

(4) Zaměstnavatel, který platí pojistné ve výši sazby uvedené v § 7 odst. 1 písm. a) bodě 2 a bodě 3, je povinen ve lhůtě stanovené v odstavci 1 předložit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení na předepsaném tiskopisu přehled o výši vyměřovacích základů stanovených podle § 5a písm. a) a b), o výši pojistného, které je povinen odvádět, o výši částky, kterou zúčtoval v kalendářním měsíci zaměstnancům na náhradě mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti, a o výši rozdílu mezi pojistným a polovinou těchto zúčtovaných náhrad mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti s uvedením čísla účtu, z něhož byla platba pojistného provedena.

(5) Je-li částka, kterou v kalendářním měsíci zaměstnavatel odečítá z částky pojistného podle odstavce 2, vyšší než pojistné za tento kalendářní měsíc, požádá zaměstnavatel příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení o úhradu rozdílu; za žádost o úhradu tohoto rozdílu se přitom považuje podání tiskopisu podle odstavce 4. Okresní správa sociálního zabezpečení je povinna uhradit rozdíl do 14 dnu ode dne obdržení žádosti, pokud nemá zaměstnavatel vůči ní splatný závazek; je-li takový závazek, použije se požadovaná částka nejdříve k jeho úhradě.

(6) Byla-li z částky pojistného odečtena náhrada mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti ve vyšší částce, než mela být odečtena, považuje se částka, o kterou bylo pojistné takto zkráceno, za dluh na pojistném. Byla-li z částky pojistného odečtena náhrada mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti v nižší částce, než mela být odečtena, považuje se zbývající částka, která mela být odečtena z pojistného, za přeplatek na pojistném

V § 192 odst. 1 se vložilo, že náhrada mzdy se bude v období od 1. 1. 2011 do 31. 12. 2013 poskytovat v době prvních 21 kalendářních dnů.

Podle přechodného ustanovení se náhrada mzdy v případě, že pracovní neschopnost vznikla před 1. lednem 2011 a trvá i v roce 2011 poskytne za 14 kalendářních dnů.

V případě, že bude náhrada mzdy přecházet z roku 2010 do roku 2011, bude třeba pro výpočet náhrady mzdy v lednu 2011 použít již zvýšené redukční hranice a zároveň se bude vycházet z průměrného výdělku zaměstnance zjištěného ze IV. čtvrtletí 2010.

Jak to bude s poskytováním náhrady mzdy, která přechází z roku 2010 do roku 2011 a možností odpočtu poloviny náhrady mzdy? Vzhledem k tomu, že v zákonu o pojistném na SZ není přechodné ustanovení, nebude možno z vyplacené náhrady mzdy v měsíci lednu 2011 odečíst její polovinu. Z tohoto důvodu doporučujeme, aby si zaměstnanci nechali vystavit od lékaře „lístek na peníze“ k 31. 12. 2010, protože z náhrady mzdy vyplacené v prosinci se odpočet poloviny ještě uplatní.

Od 1. 1. 2011 vstoupí v platnost zákon 280/2009 Sb., daňový řád. Tento zákon řeší v § 146 odst. 1 a 2 zaokrouhlování daně takto:

(1) Daň se zaokrouhluje na celé koruny nahoru, a to jak v řádném daňovém tvrzení nebo dodatečném daňovém tvrzení, tak i při stanovení daně správcem daně.

Oproti znění § 46a zákona 337/92 Sb. o správě daní a poplatků (tento zákon bude od 1. 1. 2011 zrušen) zde chybí ustanovení o tom, že „daň z příjmů vybíraná zvláštní sazbou se zaokrouhluje na celé koruny dolů", takže to může svádět k tomu i srážkovou daň zaokrouhlovat směrem nahoru. Zaokrouhlování daně vybírané srážkou je ale řešeno i v § 36 odst. 3 zákona o daních z příjmů (zvláštní sazba daně), kde se uvádí, že „základ daně se nesnižuje o nezdanitelnou část základu daně (§ 15) a zaokrouhluje se na celé koruny dolů". Z tohoto vyplývá, že daň z příjmů vybíraná srážkou (srážková daň), se bude i nadále zaokrouhlovat směrem dolů. Toto se týká především příjmů poplatníků s nepodepsaným prohlášením k dani do 5000 Kč (§ 6 odst. 4 ZDP) - zaokrouhlovat směrem dolů.

Došlo ke zrušení plného a částečného invalidního důchodu a jejich nahrazení invaliditou prvního, druhého a třetího stupně. O invaliditu prvního stupně se jedná - pracovní schopnost poklesla nejméně o 35% avšak nejvíce o 49%. O invaliditu druhého stupně se jedná - pokud pracovní schopnost poklesla nejméně o 50% avšak nejvíce o 69%. O invaliditu třetího stupně se jedná - pokud pracovní schopnost poklesla nejméně o 70%. Odpočty - slevy na dani a číselník evidenčních stavů byly v tomto smyslu upraveny.

Důchodový věk byl upraven podle novely zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. U pracovníků se důchodový věk automaticky doplní do osobní karty v záložce důchod při vytvoření ELDP. U již dříve vyplněných datumů dosažení důchodového věku dojde k jejich aktualizaci při založení období do 30.7.2010. Po tomto datu již nebude datum dosažení důchodového věku přepisován, bude pouze doplňován (založením měsíce či vytvořením ELDP) novým pracovníkům (tj. pouze těm, u kterých ještě není vyplněn). Tím je umožněna případná ruční změna, po 30.7.2010 bude mít ruční nastavení přednost. Změnit datum dosažení důchodového věku lze u žen také změnou počtu vychovaných dětí v osobní kartě v záložce důchod, podle počtu dětí se datum dosažení důchodového věku přepočítá. Nové informace k důchodům jsou uvedeny na stránkách ČSSZ (http://www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni/davky/starobni-duchody.htm).

rok	Důchodový věk činí u
nar.	mužů	žen s počtem vychovaných dětí
nar.	mužů	0	1	2	3	4	5 a více
1936 1937 1938 1939 1940 1941 1942 1943 1944 1945 1946 1947 1948 1949 1950 1951 1952 1953 1954 1955 1956 1957 1958 1959 1960 1961 1962 1963 1964 1965 1966 1967 1968	60r+2m 60r+4m 60r+6m 60r+8m 60r+10m 61r 61r+2m 61r+4m 61r+6m 61r+8m 61r+10m 62r 62r+2m 62r+4m 62r+6m 62r+8m 62r+10m 63r 63r+2m 63r+4m 63r+6m 63r+8m 63r+10m 64r 64r+2m 64r+4m 64r+6m 64r+8m 64r+10m 65r 65r 65r 65r	57r 57r 57r 57r+4m 57r+8m 58r 58r+4m 58r+8m 59r 59r+4m 59r+8m 60r 60r+4m 60r+8m 61r 61r+4m 61r+8m 62r 62r+4m 62r+8m 63r 63r+4m 63r+8m 64r 64r+2m 64r+4m 64r+6m 64r+8m 64r+10m 65r 65r 65r 65r	56r 56r 56r 56r 56r+4m 56r+8m 57r 57r+4m 57r+8m 58r 58r+4m 58r+8m 59r 59r+4m 59r+8m 60r 60r+4m 60r+8m 61r 61r+4m 61r+8m 62r 62r+4m 62r+8m 63r 63r+4m 63r+8m 64r 64r+4m 64r+8m 65r 65r 65r	55r 55r 55r 55r 55r 55r+4m 55r+8m 56r 56r+4m 56r+8m 57r 57r+4m 57r+8m 58r 58r+4m 58r+8m 59r 59r+4m 59r+8m 60r 60r+4m 60r+8m 61r 61r+4m 61r+8m 62r 62r+4m 62r+8m 63r 63r+4m 63r+8m 64r 64r	54r 54r 54r 54r 54r 54r 54r+4m 54r+8m 55r 55r+4m 55r+8m 56r 56r+4m 56r+8m 57r 57r+4m 57r+8m 58r 58r+4m 58r+8m 59r 59r+4m 59r+8m 60r 60r+4m 60r+8m 61r 61r+4m 61r+8m 62r 62r+4m 62r+8m 63r	54r 54r 54r 54r 54r 54r 54r+4m 54r+8m 55r 55r+4m 54r+8m 56r 56r+4m 56r+8m 57r 57r+4m 57r+8m 58r 58r+4m 58r+8m 59r 59r+4m 59r+8m 60r 60r+4m 60r+8m 61r 61r+4m 61r+8m 62r 62r 62r 62r	53r 53r 53r 53r 53r 53r 53r 53r+4m 53r+8m 54r 54r+4m 54r+8m 55r 55r+4m 55r+8m 56r 56r+4m 56r+8m 57r 57r+4m 57r+8m 58r 58r+4m 58r+8m 59r 59r+4m 59r+8m 60r 60r+4m 60r+8m 61r 61r+4m 61r+8m

Jde o skupinu, u které se důchodový věk postupně zvyšuje až na 65 let pro muže a pro ženy, které nevychovaly žádné dítě nebo vychovaly jedno dítě, a dále na věk 62 až 64 let u ostatních žen podle počtu vychovaných dětí, tedy na důchodový věk stanovený pro pojištěnce narozené po roce 1968. Princip zvyšování je o 2 měsíce u mužů a o 4 měsíce u žen za každý i započatý kalendářní rok z doby po 31. 12. 1995 do dosažení věkových hranic.

Při stanovení důchodového věku žen narozených po roce 1968 se již nezohledňuje výchova více jak 4 dětí, ani se nezvýhodňuje žena, která vychovala 1 dítě, oproti ženě bezdětné.

jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 585/2006 Sb., 181/2007 Sb., 261/2007 Sb., 296/2007 Sb.,

362/2007 Sb., nález Ústavního soudu č. 116/2008 Sb., 121/2008 Sb., 126/2008 Sb., 294/2008 Sb.,

ve znění zákona č. 35/1993 Sb. zákona č. 96/1993, zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/94 Sb., zákona č.85/94 Sb., zákona č. 114/94 Sb. a zákona č. 259/94 Sb., 32/95 Sb., 87/95 Sb., 118/95 Sb., 149/95 Sb., 248/95 Sb., 316/96 Sb., 18/97 Sb., 151/97 Sb., 209/97 Sb., 210/97 Sb., 227/97 Sb., 111/98 Sb., 149/98 Sb., 168/98 Sb., 333/98 Sb., 63/99 Sb., 144/99 Sb., 129/99 Sb., 170/99 Sb., 225/99 Sb., 17/2000 Sb., 27/2000 Sb., 103/2000 Sb., 72/2000 Sb., 121/2000 Sb., 132/2000 Sb., 241/2000Sb., 340/2000 Sb., 492/2000 Sb., 117/2001 Sb., 120/2001 Sb., 239/2001 Sb., 453/2001 Sb., 483/2001 Sb., 50/2002 Sb., 128/2002 Sb., 198/2002 Sb., 210/2002 Sb., 260/2002 Sb., 308/2002 Sb., 575/2002 Sb.,162/2003 Sb., 438/2003 Sb., 19/2004 Sb., 47/2004 Sb., 49/2004 Sb. 257/2004 Sb., 280/2004 Sb., 359/2004 Sb., 360/2004 Sb., 436/2004 Sb., 562/2004 Sb., 628/2004 Sb., 669/2004 Sb., 179/2005 Sb., 342/2005 Sb., 530/2005 Sb., 545/2005 Sb., 552/2005 Sb., 56/2006, Sb., 57/2006 Sb., 112/2006 Sb., 179/2006 Sb., 189/2006 Sb., 264/2006 Sb., 29/2007 Sb., 67/2007 Sb., 159/2007 Sb., 261/2007 Sb., 362/2007 Sb., 126/2008 Sb., 2/2009 Sb., 221/2009 Sb.,

O POJISTNÉM NA SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ A PŘÍSPĚVKU NA STÁTNÍ POLITIKU ZAMĚSTNANOSTI

včetně změn zákonem ČNR č. 10/1993 Sb., 160/93 Sb., 307/93 Sb., 42/94 Sb., 241/94 Sb. a 59/95 Sb., 118/95 Sb., 149/95 Sb., 160/95 Sb., 113/97 Sb., 134/97 Sb., 306/97 Sb., 18/2000 Sb., 29/2000 Sb., 118/2000 Sb., 132/2000 Sb., 220/2000 Sb. 238/2000 Sb., 492/2000 Sb., 353/2001 Sb., 263/2002 Sb., 309/2002, 424/2003 Sb., 186/2004 Sb., 281/2004 Sb., 436/2004 Sb., 168/2005 Sb., 253/2005 Sb., 62/2006 Sb., 189/2006 Sb., 585/2006 Sb., 264/2006 Sb., 153/2007 Sb., 181/2007 Sb., 261/2007 Sb., 296/2007 Sb., 305/2008 Sb., 2/2009 Sb., 221/2009 Sb.,

včetně změn v zákoně ČNR 10/1993 Sb., 15/93 Sb., 161/93 Sb., 324/1993 Sb., 42/94 Sb., 241/94 Sb. a 59/95 Sb., 149/96 Sb., 48/97 Sb., 127/98 Sb., 29/2000 Sb., 118/2000 Sb., 258/2000 Sb., 492/2000 Sb., 138/2001 Sb., 49/2002 Sb.,176/2002 Sb., NV 327/2002 Sb., 424/2003 Sb., 455/2003 Sb., 53/2004 Sb., 438/2004 Sb., 123/2005 Sb., 381/2005 Sb., 545/2005 Sb., 117/2006 Sb., 189/2006 Sb., 264/2006 Sb., 261/2007 Sb., 296/2007 Sb.,

kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání,

jak vyplývá ze změn a doplnění vyhláškami è. 43/1995 Sb., č. 98/1996 Sb., č. 74/2000 Sb., č. 487/2001 Sb.,

ve znění zák. č. 134/97 Sb., 289/1997 Sb., 224/99 Sb., 18/2000 Sb., 118/2000 Sb., 132/2000 Sb., 220/2000 Sb., 116/2001 Sb., 188/2001 Sb., 263/2002 Sb., 264/2002 Sb., 439/2002 Sb., 424/2003 Sb., 425/2003 Sb., 85/2004 Sb., 281/2004 Sb., 359/2004 Sb., 281/2004 Sb., 436/2004 Sb., 562/2004 Sb., 168/2005 Sb., 24/2006 Sb., 267/2006 Sb., 189/2006 Sb., 264/2006 Sb., 152/2007 Sb., 179/2007 Sb., 261/2007 Sb., 256/2007 Sb., 257/2007 Sb., 178/2008 Sb., 305/2008 Sb., 306/2008 Sb., 382/2008 Sb., 365/2008 Sb.,

ve znění zákona č. 168/2005 Sb., 202/2005 Sb., 253/2005 Sb., 428/2005 Sb., 444/2005 Sb., 495/2005 Sb., 109/2006 Sb., 115/2006 Sb., 264/2006 Sb., 159/2007 Sb., 181/2007 Sb., 213/2007 Sb., 261/2007 Sb., 362/2007Sb., 397/2007 Sb., 57/2008 Sb., 382/2008 Sb., 479/2008 Sb.,

ve zn. 137/96 Sb., 149/96 Sb., 132/97 Sb., 242/97 Sb., 91/98 Sb., 158/98 Sb., 360/99 Sb., 118/2000 Sb., 132/2000 Sb., 155/2000 Sb., 492/2000 Sb., 151/2002 Sb., 309/2002 Sb., 320/2002 Sb., 125/2003 Sb.,424/2003 Sb., 438/2003 Sb., 453/2003 Sb., 53/2004 Sb,. 237/2004 Sb., 436/2004 Sb., 562/2004 Sb., 124/2005 Sb., 168/2005 Sb., 204/2005 Sb., 218/2005 Sb., 381/2005 Sb., 552/2005 Sb., 112/2006 Sb., 113/2006 Sb., 115/2006 Sb., 134/2006 Sb., 189/2006 Sb., 585/2006 Sb., 213/2007 Sb., 261/2007 Sb., 379/2007 Sb., NV è. 367/2007 Sb., 239/2008 Sb., 382/2008 Sb.,414/2008 Sb., 449/2008 Sb.,